Přátelství se státem, který je domovem pandy, nebo přátelství se státem okupujícím Tibet?

"Přátelství se státem, který je domovem pandy, je jaksi přijatelnější než přátelství se státem, který okupuje Tibet..." napsal pan Navara v nejčtenějším deníku. Proč marně čekalo OSN, až ji Tibet požádá o nezávislost?

V březnu má Česko na pozvání prezidenta Miloše Zemana navštívit čínský prezident Si Ťin-pching. (Uvítání Zemana v Číně… https://www.youtube.com/watch?v=dZCm8dR-vBU)

Jaká je pravda o okupaci Tibetu Čínou? Proč marně čekalo právě vzniklé OSN v roce 1945 až někdo z tibetských lámů oficiálně požádá o nezávislost pro svoji zemi, která žila bez čínských vojáků bezprizorně a v chaosu, v němž krutě vládli lámové v tyranii nad svými tibetskými otroky?  Tibet – Čína

Když v prosinci 1903 překročila vyzbrojená britská expedice o síle 3 000 vojáků a 7 000 šerpů hranice Tibetu, uvědomili si tibetští generálové britskou vojenskou převahu a usilovali o dohodu o neútočení; dostali předběžný souhlas. Byl to britský plukovník Younghusband, který sprostě lhal o brutální invazi. Následná „malá válka“ si totiž vyžádala životy několika tisíc Tibeťanů, vojáků i civilistů. K jednomu z největších masakrů došlo 31. března roku 1904 v horském průsmyku u osady Guru, kdy Britové stříleli – podle svědectví vlastních vojáků – ze svých kulometů do zad prchajících Tibeťanů.

Younghusband telegrafoval svým nadřízeným do Indie: „Věřím, že tento obrovský trest bude prevencí pro budoucnost a přiměje je podrobit se.“ Poté byla v 23. září 1904 byla ve Lhase podepsána násilím vynucená dohoda mezi britskými silami, světskými a církevními reprezentanty této vlády a zástupci klášterů. Tibet se zavázal k otevření hranic pro volný obchod mezi britskými a tibetskými subjekty (otevřeny 3 trhy) a k vyplacení odškodnění britské vládě za výlohy, které jí vznikly vysláním vojenských sil do Lhasy. z_pekingu_do_lhasy.pps

Dnes je čas satisfakce pro Tibeťany a připomenout pravdu, kteří u nás nemíní slyšet Havlové, Bursíkové, Schwarzenbergové, Kalousci, Halíci, Putnové, Piňosové a další zvrhlí populisté, kteří nechtějí znát obraz situace z dob temného feudalismu, kdy tibetští nevolníci a otroci představovali 95 procent populace, přirozeně neměli žádnou osobní svobodu a zacházelo se s nimi jako s věcmi. Vlastnili je buď vládní úředníci, aristokraté nebo vysocí lámové. Po generace byli připoutáni k půdě patřící feudálním pánům. Čím více měl pán nevolníků, tím byl bohatší.

Mohl je půjčovat, dávat jako vklad do hry, zastavovat na hypotéku, darovat je či prodat. V případě, že nastávající manželé patřili různým pánům, musel být jejich sňatek schválen oběma pány. Někdy si nevolník musel svou manželku od pána koupit. Jakmile se nevolníkovi narodilo dítě, stalo se majetkem pána. Lichva, robota a vysoké daně tvořily pilíře režimu. Většina nevolníků byla zadlužena či zatížena dědičným dluhem. Ostatně, lichvu dobře znají i nynější Romové. Zatímco ve starém Tibetu nebyly žádné školy, v současnosti má Tibet čtyři univerzity.http://www.rukojmi.cz/clanky/753-cina-zase-krute-porusuje-lidska-prava-bude-mit-svoji-prvni-vojenskou-zakladnu-v-zahranici

Jasně o čínsko-tibetském konfliktu říká dokumentární film Jeana – Michela Carrého: „Čína. Nové impérium – od ponížení po dominanci.“ Autor mj. zdokumentoval pomocí audiovizuálních archivů neznámá fakta. Když Maova armáda přišla do Tibetu, našla tam jen středověkou teokracii s typickými prvky otrokářství. Navíc před zásahem CIA byly vztahy mezi Tibeťany a ústřední čínskou vládou zcela bez nepřátelství. Carré se vrátil i k výrokům tibetského dalajlámy, jenž v roce 1954 přijal místo místopředsedy čínského Národního shromáždění, kde se ve svém hábitu vyjímal mezi strohými uniformami maoistů.  Na Maovu počest dokonce napsal báseň „Je kultivovaný a zdvořilý“…

Nový francouzský dokument otevřeně představuje historii ČLR. Když Čína obsadila Tibet, bylo ovšem Dalajlámovi pouhých 16 let, asi proto nepodal žádost OSN o nezávislost pro Tibet. V roce 2000 v rozhovoru pro deník Libération přiznal: „Byl to pro mě velmi obtížný moment, neměl jsem žádnou zkušenost v diplomacii a v jednání s velmocí. V komunismu viděl větší duchovní inspiraci, než v kapitalismu, sám se několikrát prohlásil za marxistického buddhistu. Věřil, že Mao nebude v Tibetu prosazovat násilím.  Dnes připouští zlepšení životní úrovně v Číně a také cílené kroky USA, jež zhoršily vztahy Číny a Tibetu. Čtyřicet existoval Tibet jako bezprizorné území, kdy OSN čekalo, kdy přijde oficiální žádost o jeho samostatnost. „Tibet? Copak Čína vyzývá Francouze, aby dali svobodu Korsice…?“

Nepřišla, přišla čínská vojska. Pozadí mapuje v tibetském muzeu ve Lhase Dalajlámův vstřícný telegram Mao Ce-tungovi,  němž připomíná, že na bázi přátelství uzavřeli delegáti obou stran 23. května 1951 smlouvu Ústřední lidové vlády a místní vlády v Tibetu o opatřeních k mírovému osvobození Tibetu. Tibetská místní vláda, jakož i církevní a sekulární představitelé jednomyslně podporují tuto smlouvu a pod vedením předsedy Maa a Ústřední lidové vlády budou aktivně podporovat Lidovou osvobozeneckou armádu v Tibetu, aby konsolidovala národní obranu, vyhnala imperialistické vlivy z Tibetu a zabezpečila sjednocení teritoria a suverenitu vlasti. Podepsán Dalajláma Tibetské místní vlády, 24. října 1951, 24ho 8. měsíce roku zajíce tibetského kalendáře.

Ve všemu Dalajlámův bratr s odbojáři dostali peníze i výcvik od CIA, jež se v roce 1956 rozhodla udělat z Tiberu baštu proti komunismu v Asii. Mao byl v roce 1950 pod tlakem Moskvy a souhlasil s účastí Číny v korejské válce, i když to zablokuje jednání o Tchaj-wanu. Čína v Koreji ztratila na 200 tisíc vojáků, padl i nejstarší Maův syn. Válka ale ukázala, že Čína je schopná USA vzdorovat a USA se proto rozhodly Čínu destabilizovat. “Toužíme po mírovém spolužití s našimi čínskými bratry a sestrami,” zopakoval alibisticky nedávno v Česku to, co řekl na tiskové konferenci v německé Bochumi. Zároveň dodal, že namísto nezávislosti by byl rád, aby tibetská provincie získala v rámci Číny větší autonomii a respekt pro kulturní a náboženské otázky. Na placené přednášce v New Yorku nedávno šokoval ještě víc,když prohlásil, že je pořád jsem marxista, jelikož marxismus má morální etiku, zatímco kapitalismus je pouze honbou za ziskem, přičemž komunismus v Číně přinesl jejím obyvatelům neslýchaný blahobyt.,

Dalajláma asi zapomněl, že už v 8. století tibetský král Langdarma nechal bořit buddhistické chrámy a kláštery, ničit jejich sochy, pálit knihy a mnichy nutil vykonávat práci řezníků… A privilegovaní lámové otročili tibetské chudáky, z nichž dělali buddhistické fanatiky… Po povstání z roku 1959, organizovaného prominentními lámy, držícími negramotné poddané ve feudálním otroctví, které Říše středu potlačila, emigroval tibetský duchovní vůdce dalajláma do Indie. Loni v březnu vyrukoval s tím, že po 369 letech zruší systém, který z dalajlámy činí duchovního i politického vůdce Tibetu. Konec s převtělováním…? Splaskla bublina dalšího náboženského mýtu? V dubnu 2012 bylo jasné, že se ve funkci premiéra ujme politických úkolů Tibetu dvaačtyřicetiletý právník z Harvardu v USA Lozang Sanggjä a v srpnu on i jeho šestičlenný kabinet složil přísahu.

Čínský vliv v Tibetu výrazně zesílil zvláště po roce 1959, kdy vznikly nepochybné pozitivní aspekty; zrušení feudalismu, který do té doby v Tibetu přežíval a udržoval mnoho lidí, zvláště na venkově, v područí, bídě a nevzdělanosti (některé dokonce v otroctví). Zrovnoprávnění žen, jež byly dříve nejutlačovanější skupinou Tibeťanů. Pozemková reforma dosavadního feudálního vlastnictví půdy, která byla dána k dispozici rolníkům k obdělávání. Zřízení veřejného školství, místo jednostranného a zaostalého klášterního školství. Klášterní školství zůstalo zachováno jen pro náboženské vzdělávání, především mnichy…

Mladá generace Číny dnes pohlíží na Maa, asi jako Francouzi na Napoleona. Maa, který se nebál čelit Američanům i Rusům a z Číny vytvořil mocnost… To je pro mladé Číňany klíčové. Všichni, ať chudí nebo bohatí, si přejí, aby z Číny byla opět Říše středu, resp. Střed světa, jak se o tom hovoří v Zakázaném městě v Pekingu, kde si lze dokonce stoupnout na vyvýšeninu, co má tvořit střed světa… Ve starém Tibetu před rokem 1951 neexistovaly základní školy v moderním smyslu slova. Po založení autonomie investoval stát obrovskou lidskou, materiální a finanční sílu do vzdělání a v září 2006 dosáhl počet žáků navštěvujících všechny typy a stupně škol v celé oblasti Tibetu 530 tisíc. V Tibetu tak mají dnes své magistry, doktory a řadu významných odborníků a učenců. V dnešním Tibetu existuje bezplatné vzdělání od základních škol, po školy vysoké. Studenti, kteří jsou ve fázi povinné školní docházky, nemusí platit poplatky za studium, jsou jim zadarmo poskytovány studijní materiál a sešity. Tibetština je povinný jazyk.

Tvůrce dokumentu Jeana–Michel Carré vytvořil přemýšlivý film. Je v něm zcela očividné, že motorem renesance Asie coby nastávajícího politického centra světa je především renesance čínské moci. Čína jako stát existuje nejméně 2 500 let. Ve své historii díky své rozloze, obrovským zdrojům a rozsáhlé populaci aspirovala na úlohu ekonomického, politického či kulturního centra světa mnohokrát. Ještě na počátku 19. století její impérium „vládlo“ nejen území dnešní Čínské lidové republiky, ale i Koreji, Indočíně, Siamu, Barmě a Nepálu. Přičemž ekonomika Říše středu představovala k roku 1820 přibližně celou třetinu ekonomiky světa.

Západní propaganda lidem vtloukla do hlav podivné klišé o "okupaci Tibetu". Západ velmi snadno zapomněl, že téměř tisíc let do roku 1959 byl Tibet součástí Číny a jen po dobu několika desetiletí japonské okupace a občanské války byl mimo jurisdikci čínské vlády. Stručně řečeno, ani v roce 1959 Čína zvláštní potřebu "okupace" neměla. Potřeba přišla až ve chvíli, kdy si USA uvědomily, že raketa středního doletu umístěná na vrcholku hory vysoké 4 - 5 tisíc metrů nad úrovní moře se mění na raketu doletu velmi dlouhého... A tak jakmile došlo k tomuto objevu, vypuklo v Tibetu povstání proti centrální vládě.

Pojďme se tedy podívat na to, jaký byl Tibet do roku 1959, než "bajonety Lidové osvobozenecké armády Číny" zde jako v poslední zemi na světě zrušily otrokářství. Dalajláma žijící od té doby v exilu vám tyto fotografie nikdy neukáže. Prohlédněte si je sami:

Když putovali v 60.letech po Tibetu novináři Stuart a Roma Herder, hovořili s bývalým nevolníkem Zerethem Tueya Wangem, který ukradl dvě ovce patřící klášteru. Za tento čin ho zbavili obou očí a zmrzačili mu ruku, takže ji už nikdy nemohl používat. Vysvětlil jim, že přestal být buddhistou: "Když jim svatý Láma přikázal aby mě oslepili, pomyslel jsem si, že na náboženství není nic dobrého." Přestože zbavení života je v rozporu s buddhistickým učením, některé provinilce trestali velmi silným bičováním a pak ho "ponechali Bohu" v mrazivé noci zemřít.

Tibet dnes? Vzdělání etnických Tibeťanů dotováno čínskou vládou. Primární a sekundární vzdělání je povinné a bezplatné. Do roku 2003 bylo v Tibetu zřízeno 1011 škol, včetně 2020 vyučovacích kurzů. Počet posluchačů dosáhl 453 tisíc a skoro 92 procenta tibetských dětí chodí do škol. Počet negramotných se snížil o třetinu od roku 1992, kdy byl uplatněn projekt „Naděje“, který pomáhá chudým školákům znovu chodit do škol. Současně bylo postaveno 180 škol, 36 tisíc chudých školáků se do nich vrátilo. Zákon o oblastní autonomii národnostních menšin Čínské lidové republiky stanoví: „Každý národ, tedy i tibetský, má svobodu používat a rozvíjet vlastní jazyk a písmo”.

Více o pravdě o Tibetu zde: gloria.t https://gloria.tv/media/U4RaHQMALA5

A nyní jaký je Tibet současnosti pod "okupací" Číny na snímcích Břetislava Olšera. Fotografie, jež jsou jasným svědectvím o britsko-čínském působení v Tibetu do roku 1959 i po tomto roce; pouze náměstek jednoho z moravských měst, který loni vyvěšoval tibetskou vlajku na radnici, asi neuvěří, jelikož vyvěšoval tibetskou vlajku jako invalida-slepec...: