Už vím, proč jsem psal o oštulpnovaných negramotech v kopačkách...

Místo toho, aby se pokorně modlili k bohu fotbalu, že se málem nedostali v utkání na soupeřovu polovinu, a kdyby při nich nestáli všichni svatí, dostali by nakládačku nejmíň čtyři nula. Dnešní fotbal ale není o spravedlnosti, čestnosti a férovosti. Zkrátka nemá logiku... Hráči Montenegra měli prostě dát góly a nebylo by o čem diskutovat.  

Když Michaličenko s Mikloškem věděli, co je to čest a pokora...Foto: B. Olšer (2)

Naši "miláčci" tak oslavovali své haluzové vítězství tím, že na letišti v Podgorici se jako správní Češi drželi kolem ramen a vyřvávali oslavný popěvek, při kterém vulgárně uráželi bývalého reprezentanta Radka Druláka. (203 góly ve 404 utkáních). Přitom se tento stříbrný medailista z evropského šampionátu v Anglii nikdy neskrýval s tím, že patří k největším kritikům české fotbalové reprezentace. A tak naši negramotové v kopačkách slavili. Halekali: "Kdo neskáče, není Čech", ale také vulgární "Radek Drulák nemá čuráka". A Drulák jen pokrčil rameny a řekl, že je mu to upřímně celkem fuk. To, že ho prý kritizuje nějakej Baroš, to nebere, protože dementům neodpovídá. Říká fotbalista roku 1995 a nejlepší kanonýr extraligy...

A měl pravdu, jelikož naši hrdinové vystoupili v Praze z letadla s rozpáraným šatstvem, jako vzorní zástupci Česka, napůl nazí a "dement" Baroš v kožených tangách. Asi toho dost prožil se svými tureckými hošánky ve sprchách. Co dodat k těm, kdož vulgaritami reprezentují svoji vlast, i když, co o ni ta svoloč vlastně ví...? Vlast je pro ně všude tam, kde právě berou žold. Je to šok, co všechno si může beztrestně dovolit sebranka se státním symbolem na hrudi. Drulák také v minulosti nešetřil sprostými výrazy, ale neprezentoval je veřejně pokřikem a v cizině k tomu. A navíc měl stoprocentní pravdu... Býval to skromný, poctivý a z malých poměrů vzešlý dříč. Bohužel, fotbalista... Snažil jsem si představit, že by tak hluboko klesl třeba František Veselý...

Když jsem hrával závodně fotbal nebo hokej, dělal atletiku a mám doma ještě hokejový dres s číslem 26, bylo všechno úplně jinak. Hrálo se za párek a pivo, hlavně však pro radost a čest. Kdo z mých kritiků dělal profesionálně nějaký sport, jako já... Ozvěte se. Notabene, i kdybych neměl o sportu ani ponětí, lidská hovada bych rozeznal i potmě. Dneska už nesnáším náměstí ucpaná zpocenými fanatiky, skandujícími: Alláh, Alláh, Duce, Duce, Češi, Češi a nesoucími na ramenou někoho jen proto, že se chtěl s mučednickou vidinou ráje nechat roztrhat dynamitem v plném školním autobuse, nebo že dokázal nejlíp ze všech dopravit klackem kus pryže do klece zapuštěné v ledu. Kdy naposled uspořádal dav rowdies s pěnou u úst ovace chirurgům, kteří transplantovali pacientovi srdce, ledvinu či játra za roční plat, rovnající se týdenní mzdě oštulpnovaného negramoty v kopačkách?

Vážím si Jaroslava Haška. Jednou svojí postavou mě obzvláště nadchl. Byl jí obecní imbecil, na něhož volali: Pepku, vyskoč! a Pepek vyskočil a zamečel. Když jsem pak slyšel pivní dav skandovat: „Kdo neskáče, není Čech! Hop, hop. hop..,” pochopil jsem české geny i Haška a byl rád, že jsem z Valašska.

Svět pouličních křiklounů je pro mě zkrátka jen virtuální realita filmového tajfunu z obřího větráku a orgasmu z dechových cvičení. To skutečné a jedinečné vytvářejí neznámí stvořitelé, bez nichž by se všude producírovali jen paňácové v dresech kupčíků a pouťoví kejklíři se světskou slávou, polní trávou. Nesnáším světla ramp nandrolonových svalovců a vykrádačů cizích myšlenek, žijících na dluh a vrub ostatních. Bůh asi příliš plýtval, když stvořil tolik zbytečných lidí…

Bílek prý není persona. Nikdy jí ani nebyl, utrousil po zápase se Skotskem Drulák a bylo dusno i přes nedávné tropy. Naprostá pravda. Kdyby Rezek nepodváděl, Bílek by měl další prohru na krku a jsem zvědavý, co by říkal smrad Šmicer, co se stydí za to, že seděl s Drulákem v jedné šatně. Je manažerem zkorumpovaného mužstva, které nemá ani tušení, co je to fair play. Nafilmovat v 90. minutě údajný “bezdotykový faul,” na penaltu, to “zvládne” jen absolutně bezcharakterní jedinec. Ovšem, kdoví, jak zněl příkaz z lavičky, a co by se dělo, pokud by se v trestňáku “nic nedělo”…? Možná uslyšel před nastoupenou jednotkou: “Národ je na tebe hrdý. Nic než národ…” A kdyby rozhodčího i suspendovali, byl by stejně za vodou.

Už dávno neplatí, co Čech, to muzikant, ale pouze známá slova Jaroslava Haška, co ve Švejkovi sehnal pro strážmistra Flanderku obecního blba, aby měl tajného agenta. Po fotbalovém zápase se Skotskem vznikla parafráze: “Kdo nefilmuje a nepodvádí není Čech, jelikož je to Rezek..." Kdyby byli naši bafuňáři na fotbalovém svazu co k čemu, stačil by jim televizní záznam, jak je to běžné v civilizovaných zemích, a dodatečně by Rezka potrestali za přihrávání faulu. Nejmíň stop na dva zápasy.

Že dnes podvádí kdekdo? Ale co můžeme čekat od Svazu, který je už dávno prohnilým a bahnem smrdícím rybníkem se spoustou kapříků, Ivánků a dalších mafiánských bossů. To jsou čachry na kriminál a nepravdivá kritika, jak veřejně prohlásil o Drulákových slovech Šmicer. Jakpak asi reagoval na televizní záznam “faulu”, proč tuto situaci zatím nijak nekomentoval…? Místo toho podotkl, že se stydí, že s Drulákem seděl v jedné šatně a že po tom všem už Drulák není jedním z nich. Doufám, že si Drulák oddechl, že už nepatří mezi ústřední české sráče. Trapné, směšné, a to ještě nebylo řečeno vše o českém fotbalu, co je už za Burkina Faso.

Maradona také fixloval a dával gól rukou. To je fakt, ale copak lze srovnávat Maradonu s Rezkem? Asi jako Titanic s pramičkou nebo mravence se slonem, který volá na mravence: “Pozor, uhni mi z cesty nebo tě zašlápnu”. A mravenec zatne bicepsy a hrdě zvolá: “To si troufáš, slone, když jsem po nemoci…” Může slon podvádět a mravenec ne? Samozřejmě, že ne. Ale Maradona se přiznal, Rezek zatlouká dodnes, přitom fotbalově na Argentince nikdy mít nebude. Nemehlo zůstane nemehlem…

A co bohémský tah našich reprezentantů se společnicemi pozdně noční Prahou po ostudně prohraném se Slovenskem? Proč ne, měli přece už po šichtě, jsou to svobodní lidé, jako každý jiný. Bulvár je přece jen bulvár, ti si toho navymýšlejí, jako v Liberci v roce 2007 před utkáním s Kyprem, kdy bylo pět fotbalistů zachyceno paparazzi na hotelovém pokoji č. 433, opět s děvami nevalné pověsti… Zápas však vyhráli, tak co…?

Nepoctivost a nečestnost ovládla český fotbal. Ví to každý nejmíň od dob, kdy naši hráli kvalifikaci na Faerských ostrovech, jehož hráči šli ráno na šichtu a po ní šupito reprezentovat svoji vlast. A náš hráč opět zasimulovat, zůstal ležet na trávníku, takže protihráči frajersky zakopli míč do zámezí, jak to běžně dělá každé slušně vychované mužstvo. A když poté Faerští očekávali, že jim Češi zase džentlmensky vrátí míč, jak se to patří ve slušném fotbale, naši jim nic nevrátili, naopak využili toho, že protihráči nehráli a dali jim branku… Samozřejmě, že hra s tak slabým soupeřem se nerozhoduje jednou, byť podvodem získanou brankou. Slušnost je ale slušnost…

Inu, rád bych viděl, jaké čuráky mají rachitický Rosický nebo prostatou se trápící Baroš, co ochcává každý roh Turecka... Ale pozor; život je smrtelná choroba a na každou potetovanou svini už se voda vaří...

Snímky: Břetislav Olšer

 Omlouvám se, naši fotbalisté nejsou oštulpnovaní negramotové…

Nezapomenutelný zápas s Maďarskem; v hlavní roli František Veselý

JAR – ročně na 25 tisíc zavražděných a denně tisíc mrtvých na AIDS

Utkání morálky mezi Rezkem a Navarou; kontumačně pro Navaru…

Další glosy, komentáře, ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=100000530411044