Bez reforem jsme jednou nohou v Řecku, s naší vládou zase v řiti...

Dlouze jsem zvažoval a studoval veškeré české slovníky pravopisu i české encyklopedie, abych zjistil, jak je na tom slovo řiť, resp. slovní obrat „v řiti“. Jsem rád, že je vše v pořádku, jde o spisovné slovo, přímo vědecký termín, tedy ho lze ve vší počestnosti použít jako slušný. Kromě jeho vulgární varianty - anál...

Jen stávkujte, odboráři, já vám za to zabrnkám, jsem totiž maskovaný soudce z Prahy...Foto: B. Olšer (2)

Takže znovu; Bez reforem jsme podle poslance ODS Doktora jednou nohou v Řecku, podle mě  s vládou současné trojkoalice jsme ale v řiti! Proč toto mé rozčílení? Jasná zpráva; už měsíce se píše o odborech a jejich stávkách. Floskule "nutné reformy" se stala jen kouzelným proutkem, který otevírá dveře k ještě větším ziskům kariéristů z vlády, zatímco zbytek národa si musí už pokolikáté utahovat opasky. Slovo "reformy" jsou štít, za který se tito zbabělci účelově skrývají...

Přes devadesát osm procent blogů na iDnes vidí stávky jako nešvar, zvrhlost a zlo. Ani já nemám moc slovních obratů, které by stávkování lichotily. Přesto váhám... Důvod? Na rozdíl od kritických blogerů si však musím položit zásadní otázku: Proč chtějí odbory stávku, kdo je k tomuto jednání přinutil. Nemá v tom náhodou prsty současná česká trojka ve vládě? Jakou vládu totiž zvolíme, takové pak máme odboráře a jejich činy. Žádné pochybnosti. Můžeme si je také bryskně zdůvodnit. Kdy naposled odbory tak řádily? Nevím, u nás asi nikdy, zřejmě neměly potřebu.

Že to teď není náhoda? Spiknutí odborářských bossů nebo neschopnost vlád? Bouří se celá Evropa, že by předzvěst něčeho skutečně nového...? Nebo pouze vyrostli noví bossové, co jsou lační jen prachů, víc než Barlusconiové, Sarkozyové, Merkelové, Cameronové, Barossové...? Co si vybrat; pomatené odboráře nebo lumpy z vlády, která je jen svrab a neštovice...? Existuje menší a větší zlo?

O odborářských bossech se tvrdí, že berou nekřesťanské peníze za organizování stávek, demonstrací a pobuřujících projevů. Určitě za tuto činnost dostávají zaplaceno a rovněž z peněz daňových poplatníků. Že si je platí odboráři? A odboráři snad nejsou daňoví poplatníci? Ovšem pokusil se někdo z vás srovnat měsíční příjmy členů vlády a poslanců s platy odborářských funkcionářů? Určitě mají sto padesát tisíc za odborářskou práci, jako ministři, premiér a jeho poradci za bordel v této zemí? Kam vás vede slepá vášeň. Nemají ani tolik, kolik měsíčně přistane na kontu cca stotisícových poslanců.

Tak co mají dělat policisté, hasiči, řidiči tramvají a autobusů, vlaků, metra či učitelé a strojvůdci, když jejich mzdy zdaleka nejdou ruku v ruce s inflací, ani valorizací, zatímco naši legislativci si i s benefity přijdou na sto padesát tisíc Kč. Dokonce si chtějí platy zvýšit na 250 tisíc… Lze tohle bezprecedentní jednání přejít pokorným mlčením a nechat ze sebe udělat ovci a z tohoto státu Ovčákov?

Jakou to máme vládnoucí koalici, co má k sobě tak nevraživý vztah a jedna strana tu druhou obviňuje a podává na její členy trestní oznámení? Jak nám můžou dobře vládnout, když je mezi nimi antagonistická nedůvěra a nesnášenlivost? Když znovu vedení ODS varuje 120 svých členů prostřednictvím textové zprávy před komunikací s představiteli koaličních Věcí veřejných. Důvodem je, že by jejich hovor mohl být nahráván a zneužit. Potvrdil to i premiér Nečas. Tomu se říká, nevěřit si ani nos mezi očima. A není to odtažitý vztah k opozici, ale k vlastnímu koaličnímu partnerovi... Jak ji máme věřit? Proč jí nevěří ani policisté či hasiči bez práce…?

Od začátku devadesátých let až do letošního roku si jen dvakrát v Česku spravedlnost vybrala mezi vysokými politiky svoje hříšníky. Za posledních dvacet roků se u nás udály desítky kolosálních korupčních afér, ale sedět natvrdo za ně šli pouze Svoboda a Snopková z Liberty a v kauze kuponové privatizace Lízner. Ten byl v roce 1996 odsouzen na šest let do vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele a za úplatkářství. Policie Liznera zatkla v říjnu 1994 v okamžiku, kdy si z restaurace odnášel kufřík s osmi milióny korun, které převzal od Sotony.

Ivo Svoboda, ministr financí ve vládě Miloše Zemana, musel ve vládní funkci skončit poté, co jej policie obvinila v kauze vytunelovaného výrobce dětských kočárků Liberta. Svoboda byl později se svou spolupracovnicí Barborou Snopkovou odsouzen k pětiletému trestu za podvod a zvýhodňování věřitele, Snopková ještě za porušování povinnosti v řízení o konkurzu.

Dnes politici v Česku vlastně už ani žádnou pravdu neříkají a raději jen permanentně lžou. Je to snadnější oblbnout voliče. A teď si představte, že máte před sebou na obrazovce páry politických exhibicionistů. A víte, že jeden z dvojice našich politiků skutečně lže, jako by se nechumelilo. Nevíte, sice který, byť to tušíte, ale šokuje vás, jak se státníci mohou vzájemně veřejně obviňovat ze lží. Je to přece velká urážka a obvinění. Proč se ani jeden nebrání podáním trestního oznámení pro pomluvu či urážku na cti? Mají vůbec v sobě ještě nějakou čest? Mají zkrátka kachní žaludky a profesionální otrlost. Jinak by po každých druhých OVM podali žalobu dle § 49 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kdy se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Smějí se tomu však odboráři, co mají za tyto tunely nést škrty ve svých platech?

Ministr Vít Bárta umí bezostyšně lhát i v přímém přenosu. “ABL nikdy nepřijala politickou objednávku na diskreditaci politiků.“ Přísahal na tiskovce. Přitom však vyšlo najevo, že skoro osm desítek informací o politicích, tedy jejich rodná čísla, informace o jejich občankách, partnerech, řidičácích, rodičích a další ryze důvěrné věci, chráněné osobní údaje, šlohla ABL z tajných úniků policie.

Takže, pozor, proradní odboráři. Dá se takovému politickému obrtlíku vůbec věřit? Abyste brzy neslyšeli onu zázračnou formulku, na níž má šedá eminence VV, pan ministr Bárta, copyright a vylže se s ní ze všeho. Místo toho, aby řekl: lhal jsem, promiňte, nejsem žádný Ferda Mravenec, ale jen ňouma Brouk Pytlík, řekne: „Omlouvám se, že jsem neúmyslně uvedl informace, které se ukázaly jako mylné!“ Už víte, vy odborářští nedoukové, jak správně neříkat pravdu?

Ale místo toho ze všech stran slyšíme; my skutečně žijeme ve vyspělé civilizované zemi, kde lhářům, podvodníkům a nekompetentním nýmandům musí být dveře do nejvyšších pater politiky uzamčeny… A pak odletěl do Toskánska premiér Topolánek, kde pobíhal nahatý po Berlusconiho vile, která je známým Augiášovým chlévem a místem mnoha orgií stárnoucího 74letého seladona s nastřelenými vlasy. Jejich majitel právě čelí obžalobě za soulože s nezletilými prostitutkami. A když Topolánek náhodou nelhal, tak “čestně” prohlašoval jako šéf ODS: “Kdybychom řekli, co opravdu chceme, nikdo by nás nevolil.” Jak tomu lze bez patřičné reakce naslouchat, odboráři?

Už pár měsíců se ministr obrany a bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) vyhýbá politické či manažerské odpovědnosti za dosud nevysvětlitelnou státní zakázku na audiovizuální služby, kterou pro české předsednictví EU v roce 2009 získala bez veřejné soutěže společnost Promopro. Během českého Vondrova předsednictví EU skutečně nebyl lakomý a vyplatil firmě Promopro 525 miliónů korun a část této sumy, 134,7 miliónu korun, šla na účet do Rakouska v deseti platbách. Je to fakt víc, než kolik berou bossové odborů? Prý by ztráty ze stávky činily 200 milionů Kč. Moucha. Stačilo by se obrátit na Vondru nebo na Bártu a bylo by po problému...

Jak se rodí lháři? Tak, že se dostanou do průseru a zatkoukají a dál trapně zatloukají. Pan Vondra totiž o smlouvě s Promoprem tvrdí, že o ní nic nevěděl, ani to, že Promopro nemělo exkluzivitu v Kongresovém centru Praha, která umožňovala vybrat tuto firmu přímo, bez soutěže. Přesto urputně veřejně lhal, že žádná jiná firma by nebyla schopna zakázku plnit… Jedna lež za druhou. Z úst místopředsedy vlády ČR a šéfa předsednictví EU Alexandra Vondry. Máte dost pevné nervy, proklínaní odboráři…?

Že se Nečasova vláda rozpadne? Kdepak? Korytáři udělají první poslední, jen aby si svoji dvě stě tisícovou apanáž udrželi, ať to stojí, co to stojí. A tak si tu žijeme; od aféry k aféře. Od Drobila, k Vondrovi, od Bárty ke Kočí a Škárkovi… A český dluh na jednoho občana mezitím vzrostl ze 121 tisíc na 133 tisíc Kč… Odmítnete stávkovat, líní odboráři, co jste zavinili více než bilionový státní dluh…?

Inu, když soudní zákaz stávky dostali odboráři od justiční stráže na chodbě Úřadu vlády, když čekali na setkání a jednání s ministry právě o soudem zakázané stávce, aniž by to tušili, co pak čekat od takové smečky, co si říká vládní trojkoalice…? Že je stávka vydíráním občanů? U každé stávky, ať už té proti zaměstnavateli v rámci kolektivního vyjednávání, nebo v rámci stávky politické, hájící sociální a ekonomické zájmy stávkujících, je třeba počítat s určitými materiálními následky. Jinak by se fakticky vytrácel význam stávky jako takové...

Quo vádis, vládo...?

PS: Evropský prezident Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso letěli ve čtvrtek do Ruska z téhož místa a skoro v téže době. Přesto k tomu potřebovali dvě letadla. A stejně se v pátek i vraceli. Za tímto mrháním je podle britského deníku The Daily Telegraph rivalita obou mužů... Zkrátka je jasné, že EU je jen nevydařeným klonem stejně totalitní RVHP... Dost keců na Johnových billboardech, jak zatočí s neřestnou korupcí

Jsou vládní obstrukce Věcí veřejných jen děláním z voličů blbce…?

Špiónománie „věcí trapných“ jako za dob dobrého vojáka Švejka…?

(Další komentáře, glosy a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ - http://www.facebook.com/profile.php?id=100000530411044