Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se nepíše o americkém ostrově Three Mile Island, kde se roztavil reaktor TMI-2...?

27. 04. 2016 7:27:27
Proč je největší jadernou hrůzou jen havárie atomové elektrárny Černobyl a ne katastrofa na ostrově Three Mile Island, kde se roztavil reaktor TMI-2 v elektrárně provozovatele MetE? Kdysi se tajila radiace Černobylu, dnes TMI-2...

V příloze Pátek vydávané Lidovými novinami se ptali ředitelky Státního úřadu pro jadernou energii Dany Drábové: „Kdy a odkud jste se dozvěděla o jaderné havárii v AE Černobyl, jaká byla vaše reakce...?“ Odpověděla mj., že už 29. dubna 1986 se ve vysílání Svobodné Evropy začaly objevovat zprávy o havárii jaderné elektrárny v tehdejším Sovětském svazu... od 30. dubna začaly být zvýšené hodnoty radiace měřitelné i na našem území, tak bylo jasné, že událost musí být vážná...

Foto: ČTK

Škoda, že si paní Drábová nevzpomněla, jak mluvila rovněž o havárii pár roků před Černobylem, jež se ale udála v březnu 1979 v USA, k níž poznamenala, že „skutečný rozsah destrukce jaderného reaktoru TMI-2 se podařilo ověřit až v roce 1982, kdy úroveň radiace poklesla natolik, aby dálkově ovládaná kamera mohla zobrazit stav reaktoru po havárii; reaktor TMI-2 se z hlediska stavu jaderného paliva a rozsahu poškození aktivní zóny příliš nelišil od původního rozsahu poškození aktivní zóny reaktoru v ukrajinském Černobylu, který havaroval v dubnu 1986...“ Viz. Blogrespekt.cz Miroslava Šuty z roku 2012..

Co je tedy pravda, co politické hrátky a co radiofóbie? Pravdou je, že černobylská elektrárna se nachází pouhých sedm kilometrů od běloruské hranice a sto km od ukrajinského hlavního města Kyjev a že byla uvedena do provozu v roce 1978, když osudový čtvrtý blok byl otevřen tři roky před havárií, v roce 1983. Pravda je rovněž, že tragédie zabila 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut a 40 vteřin na místě 31 lidí, z toho 28 zemřelo na následky silného ozáření, dalších 130 bylo zraněno a 134 vlivem radiace onemocnělo.

Pravda též je, že z okruhu „zóny smrti“ – asi 30 kilometrů kolem Černobylu – bylo během následujícího dne evakuováno přes 120 tisíc obyvatel, z nichž mnozí zemřeli v průběhu příštích let na následky radioaktivního ozáření. Hlavní inženýr Fomin a jeho zástupce Djatlov byli za nedodržení bezpečnostních předpisů odsouzeni k deseti letům vězení; došlo pod jejich vedením k selhání lidského faktoru, stejně tak se stalo na ostrově Three Mile Island. Stavitelé RBMK spěchali, aby splnili své socialistické závazky, jejich kolegové z USA také spěchali, ne však pro americký socialismus, ale aby si vydělali. Provozovatel elektrárny MetEd (Teaching and Training Resources for the Geoscience Community) nechal reaktor zkolaudovat už po třech měsících zkušebního provozu, přestože se během něho objevilo několik závad. Hlavní bylo ušetřit na daních přes sto milionů dolarů.

„Tak se přihodilo, že se zablokoval pojistný ventil, přestaly fungovat chladící čerpadla a reaktor se roztavil. Poté se ucpaly filtry ve větracích komínech a k nebi nekontrolovatelně unikaly radioaktivní plyny. A jelikož se společnosti MetEd „záhadně ztratily“ záznamy z měřících zařízení o průběhu havárie, nelze dodnes přesně vyhodnotit, kolik radioaktivních látek uniklo,“ tvrdí Dr. Ernest Sternglass, profesor radiologie na Pittsburgské univerzitě. „Lidé byli vystaveni mnohem vyšším dávkám, než je oficiálně uváděno,“ říká Dr. Bernd Franke, ředitel Institutu pro výzkum energie a životního prostředí, který prováděl rekonstrukci úniku radioizotopů. „Teprve po dvou dnech mohly vládní úřady nařídit evakuaci tisíců těhotných žen a dětí. Spolu s nimi opustilo svá obydlí dalších 200 000 lidí, v té době však již byla největší část uniklé radioaktivity rozptýlena daleko za hranicemi evakuované oblasti. Podle našich studií zde počet úmrtí na rakovinu stoupl mnohonásobně proti federálnímu průměru...“

V roce 1985 se podařilo expertům dopravit dálkově ovládanou kameru až na dno reaktoru, kde objevila zatuhlou změť roztavených částí reaktoru a uranového paliva, která konzistencí připomínala ztuhlou sopečnou lávu. Koncem 80. let konečně mohly být zahájeny práce na dekontaminaci zamořeného areálu, které skončily v srpnu 1993... Napadá mě, proč novináři jezdí jen do Černobylu a ne též na břehy řeky Susquehanna u Harrisbergu, aby se zeptali potomků desítek farmářů, kteří zemřeli na leukémii či rakovinu ze zánětu štítné žlázy, jaké to tenkrát bylo, když umírali lidé a hynula stohlavá stáda dobytka. Aby si zjistili, kolik Pensylvánců trpí příčinami selhání Three Mile Island. Proč česká média tradičně připomínají jen Černobyl? Asi že je za humny na rozdíl od Pensylvánie. Proto minulý týden psali den, co den reportáž o posledních sedmi dnech před havárií. Holt, sedm dnů, jako sedm kulí v Sarajevu... http://suta.blog.respekt.cz/three-mile-island-30-let-od-havarie-ktera-zmenila-ameriku/

V rámci nynějšího tažení proti Kremlu, resp. proti Putinovi nejde pod vousy mediálním zvratkům, že dnes Putinem nesnášený Gorbačov se přes svoji exhibicionistickou glasnost a perestrojku projevil jako zbabělec a nebezpečný alibista. Tovaryšť Michail Gorbačov v rámci “glasnosti” mlčel o Černobylu jako hrob. Po třech týdnech pronesl 14. května 1986 srdceryvný proslov: “Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí...”

Pět roků po havárii AE V. I. Lenina v Černobylu jsem šel v kyjevském prvomájovém průvodu se skupinou protestujících Greenpeace, setkal jsem se s náčelníkem kyjevské policie i s ministrem zahraničí Kučmovy vlády... Hledal jsem odpovědi na problém AE Černobyl a byl pro ně několikrát v Kyjevě i v černobylské „zóně smrti“, hovořil jsem s lidmi z okolí Černobylu, mj. s expertem Agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni ing. Jiřím Beránkem, jenž vedl v běloruském Gomelu odborníky zkoumající vliv této atomové katastrofy na životní prostředí, přijal mě také ministr životního prostředí Ukrajiny Jurij Ščerbak.

Byl to rozšafný brýlatý sympaťák, který mi hned kromě rozhovoru nabídl přelet vrtulníkem nad “kukaččím hnízdem” sarkofágu na černobylském reaktoru č. 4. “Kdysi jsem byl odhodlaným aktivistou Strany zelených a bojoval za zrušení Černobylu. Byl jsem dokonce jako lékař při zásahu přímo v elektrárně po havárii 26. dubna 1986. No a pak jsem se stal ministrem a brzy mi došlo, že být aktivistou je jedna věc a být ministrem věc druhá,” smál se ten bodrý chlapík, co napsal knihu Černobyl, v ukrajinské vládě to brzy prozíravě vzdal a stal se velvyslancem v Izraeli. „Jaderná energetika by měla tvořit skoro polovinu celkové energetické produkce Ukrajiny. Země chystá zprovoznit čtyři jaderné elektrárny s patnácti reaktory. V počtu reaktorů tak budeme na desátém místě na světě a pátí v Evropě...“

Daly se okamžitě po explozi přehlédnout desítky houkajících požárních vozů z celé Ukrajiny?

„Okamžitě po výbuchu se k elektrárně začaly sjíždět požární sbory z celé Kyjevské oblasti, v pohotovosti byly i vozy Čerkaské, Poltavské i Dněpropetrovské oblasti. Postupná evakuace města Pripjať, v němž žili zaměstnanci elektrárny, začala už pár hodin po explozi RBMK. Pravdou je, že se Moskva v prvních dnech snažila hrozivé údaje utajit, nicméně stejně se chovali i Američané v případu Three Mile Island. Informovali o výbuchu až za dva dny, kdy teprve vláda nařídila evakuaci více než 200 tisíc obyvatel,“ potvrdil mi Jurij Ščerbak. Tedy žádné trestuhodné zanedbání v informovanosti obyvatel Kyjeva, potažmo Ukrajiny. „O havárii v AE Černobyl se dnes ví každá podrobnost, o příčinách roztavení reaktoru na ostrově Three Mile Island a následném úniku radiace najdeme jen málo autentických záznamů,“ zněla odpověď.

Kyjev se ihned, doslova pár hodin po havárii, změnil k nepoznání. Všem bylo jasné, co se děje. Ulice byly čisté jako nikdy, vymyté kropícími vozy, u vchodů do paneláků, úřadů a kostelů ležely mokré hadry, každý si poctivě čistil podrážky bot. A nikde žádné děti. Rodiče je odvezli mimo město, k příbuzným, do pionýrských táborů. Rostly fronty u Aeroflotu, na nádraží. Deseti rublová jízdenka do Moskvy stála na černém trhu desetkrát víc a v jednom kupé pro čtyři se tísnilo deset pasažérů. Už nešly na dračku finské pánské obleky a jugoslávské kožíšky, ale kufry, batohy a tašky, byl přísný zákaz prodeje mléka a mléčných výrobků, šťovíku, špenátu a salátu, kontrolou dozimetrů procházely mrkve, ředkvičky a brambory. To vše ze strachu z ozáření, i když radiace v Kyjevě nikdy nepřesáhla přípustnou normu.

V Gomelu jsem měl možnost hovořit s ing. Jiřím Beránkem z Mezinárodní agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni (MAAE), (předseda Českého jaderného fóra, který byl v roce 2005 po odstoupení Eduarda Gonzalese jednomyslně zvolen v elektronickém hlasování členů prezidentem FORATOMU), jenž nazval psychózu kolem černobylského neštěstí radiofonií: „Od šedesátých let dvacátého století, kdy začaly hromadné jaderné pokusy, stoupla radiace v zemské atmosféře na hodnoty srovnatelné s hodnotami některých zamořených oblastí v bezprostřední blízkosti Černobylu. Pro tento karcinogen naší planety se však dodnes nedělají žádná mimořádná opatření. V některých místech černobylské „zóny smrti“ byla radiace od jednoho do 40 curie na kilometr čtvereční. Zdraví škodí dlouhodobá radiace od 1,5 curie...“

Černobylská exploze vymrštila do ovzduší množství radioaktivních izotopů a rozvála je po celé Evropě, mnozí členové Greenpeace tvrdí, že to bylo až padesát tun smrtících škodlivin...

„Podle měření a průzkumů expertů Agentury pro atomovou energii se jedná o stovky kilogramů a ne o tuny! Nad Moravou, nejvíc nad Jesenickem, byl rozptýlen radioaktivní jód 131, jehož poločas rozpadu je pouhých osm dnů. Podle našich výpočtů se jednalo o množství asi třinácti gramů..."

Mluvilo se také o značném množství úmrtí v Bělorusku a Ukrajině následkem radioaktivního zamoření...?

„Tragédie zabila na místě 31 lidí, z toho 28 zemřelo na následky silného ozáření, dalších 130 bylo zraněno a 134 vlivem radiace onemocnělo. Pokud se výrazně zvýšil počet vážných onemocnění, bylo to víc ze stresu, než z ozáření. Šlo o nemoci vysokého tlaku a infarkty. Nejhorší chorobou z radiace je leukémie, jejíž výskyt se povážlivě rozšířil. Také záněty štítné žlázy ovlivnil černobylský únik radioaktivních izotopů, hlavně jódu. Mnozí pacienti ale trpěli těmito příznaky už před havárií, teď se jejich stav sice zhoršil, ne však vlivem zamoření, ale proto, že dřív jezdili do lázní každý rok, nyní jednou za pět let...“

V čem byl hlavní problém reaktoru RBMK 1000?

„Jeho technický nedostatek byl v tzv. teplotním koeficientu reaktivity. Zjednodušeně řečeno, v určitém momentu místo toho, aby reaktor se vzrůstající teplotou zhasínal a jeho výkon klesal, naopak stoupal, což bylo provázeno silným nárůstem tlaku a následnou explozí. Po roztržení hlavního potrubí byl mnohatunový poklop hermetického prostoru tlakovou vlnou nadzvednut a tím došlo k úniku radioaktivity.“

Na tuto potíž se přišlo až po havárii...?

„Právě že ne, vědělo se o ní už od začátku, a proto byl zavedený mimořádný režim. Ten trval příliš dlouho, až se v myslích pracovníků velínu SKALA zažil jako běžný režim, čímž jejich ostražitost ochabla a chybovali. Organizační opatření nikdy nevyřeší technický problém!“

O havárii v AE Černobyl se dnes ví každá podrobnost, o příčinách roztavení reaktoru na ostrově Three Mile Island a následném úniku radiace najdeme jen málo autentických záznamů. A jak černobylská tragédie zasáhla Moravu a Slezsko...?

“Na Ostravsku je radiace dlouhodobě dokonce vyšší, než třeba v okolí Temelína a Dukovan, ne však kvůli Černobylu, ale ze zdejší průmyslové a těžební činnosti,” potvrdili mi ostravští znalci, kteří mají na starost zabezpečovací zařízení v našich atomových elektrárnách. “Na nemoci z kouření zemřou ve světě v průměru dva tisíce lidí na jeden milión obyvatel za rok, radiace z atomových elektráren usmrtí za toto období v průměru jen desetinu člověka na milión obyvatel. Výroba elektrické energie z atomu patří k nejbezpečnějším činnostem...Takže ČT uváděných 125 tisíc mrtvých následkem havárie v Černobylu jsou velmi zavádějící informace...“

Řada „znalců“ příčin katastrofy AEČ je ve svém posuzování krajně neobjektivní. Jejich slova o mnohaletém záměrném tajení havárie sovětským režimem jsou tragikomická. Jak by asi bylo možné zatajit výbuch sopky uprostřed aglomerace, jakou byla černobylská oblast? Bylo snad možné přehlédnout, že den po explozi odjížděly z Kyjeva do Černobylu skoro všechny autobusy městské hromadné dopravy, aby pomohly při evakuaci obyvatel městečka Pripjať a dalších míst?

Havárie reaktoru RBMK v Černobylu... Foto: Reuters

article_photo

Snímky z kyjevské demonstrace proti AE Černobyl Břetislava Olšera

Havarovaný reaktor musel být zakryt betonovým poklopem - sarkofágem, který se změnil v časovanou bombu. Uvnitř sarkofágu zbyl podivný sloup, vytvořený jaderným palivem, jež se v průběhu tragické havárie protavilo skrz několik podlaží budovy. Těžko kontrolovatelná masa se ale začala rozpadat a vytvářela jemný prach. Z obav, že by toto vysoce radioaktivní prašné skupenství mohlo unikat skulinami ven, začali Ukrajinci sarkofág zevnitř kropit vodou. Ta však urychlila korozi, která hrozila zhroucením celé konstrukce. Do rozpadajícího se sarkofágu navíc pronikaly myši, ptáci i déšť a sníh, takže se uvnitř tvořily i sněhové závěje...

Proto zástupci Ukrajiny a francouzského sdružení Novarka v roce 2007 podepsali v Kyjevě smlouvu o stavbě nového sarkofágu nad havarovaným reaktorem, který nyní bude zakrývat plášť z oceli. Peníze poskytli dárci a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj. Jde o společný projekt Evropské unie, USA a Ukrajiny, který má za úkol “stabilizovat radiační situaci v okolí Černobylu na následujících 100 let”. Nejvíc peněz pochází od EU (zatím se počítá s částkou 110 milionů eur), kromě USA ale přispějí i Kanada, Japonsko a další země.

Nový kryt je velmi moderní technologický komplex, který by nám měl získat dostatek času pro bezpečné zajištění situace uvnitř. Jakmile bude schválený a nasunutý na čtvrtý blok, začneme s rozmontováváním toho starého, abychom se vyhnuli riziku jeho kolapsu... Na stavbě krytu se pracuje nějakých 180 metrů od čtvrtého bloku elektrárny a po dostavění bude příští rok na místo nasunut po speciálních kolejnicích, což bude prý velmi složitý proces. Celková hmotnost sarkofágu bude totiž činit přes 30 000 tun; pracovalo na něm až 1200 lidí z 27 zemí světa.

Foto: Reuters...

Černobylská událost rovněž zredukovala startovní pole cyklistů Závodu míru, jehož prolog se jel již devět dnů po výbuchu reaktoru v Černobylu. Na startu byla pouze slabá polovina oproti obvyklému počtu účastníků. Jak vzpomíná Jozef Regec, který se závodu účastnil, východní blok byl kompletní, ze západu startovali pouze Francouzi. Za Československo startovalo šest cyklistů – Jiří Škoda, Anton Novosad, Milan Jurčo, Roman Kreuziger, Radovan Fořt a Jozef Regec.

Jak posthla radiace tyto závodníky? Milan Jurčo absolvoval v 1987 Tour de France v roce 1988 Giro d ́Italia, v témže roce znovu Tour de France. Má syna Matěje, jenž je též cyklistou. Jiří Škoda, brněnský rodák, ukončil aktivní kariéru ve 32 letech po dvouletém závodění v italských stájích. Po působení jako kouč u reprezentace nebo ve funkci manažera v „rodném“ Favoritu Brno se nyní živí jako prodejce a distributor cyklistického vybavení. Radovan Fořt provozuje v současnosti v Lanškrouně prodejnu Cyklo Fořt (od roku 2005).

Roman Kreuziger v roce 1991 zvítězil v etapovém závodu Kolem Rakouska (Österreich Rundfahrt). V šestadvaceti letech závodní cyklistiku opustil a začal podnikat. V devadesátých letech spoluzaložil investiční společnost, která se zabývala výstavbou a provozem čerpacích stanic. Jejím pozdějším prodejem získal prostředky na investice do developerských i dalších projektů. Také Anton Novosad zvaný Rambo rovněž dál závodil, aniž by zaznamenal nějaké zdravotní problémy

Jediný Jozef Regec měl až dvacet roků po Černobylu v roce 2006 objev nádoru na ledvině, o kterou také přišel... Vlivem radiace z Prologu Závodu míru v Kyjevě...? Nikdy se to neprokázalo. Proč? Protože nádory ledvin u nás představují 2-3 % všech zhoubných chorob už před rokem 1986, kdy vybuchl reaktor RBMK v Černobylu. ČR rovněž drží nechvalné světové prvenství v počtu nemocných na 100 tisíc obyvatel. Zároveň je na 2. místě v počtu nově zachycených případů - i v počtu úmrtí.

Inu, devět dnů po černobylské havárii, přičemž se všichni v Česku třásli o své životy v ohrožení radiací, ale družstvo českých cyklistů jelo v tomto radioaktivním ohnisku Prolog Závodu míru bez jakýchkoli potíží na svém zdraví, když Regecovo onemocnění, nezaviněné radiací, má u nás dlouhodobě na tři procenta občanů již před rokem 1986...

Autor: Břetislav Olšer | středa 27.4.2016 7:27 | karma článku: 24.17 | přečteno: 1813x

Další články blogera

Břetislav Olšer

Chcete vědět, proč jste rasisté a xenofobové a kam jdou peníze z vašich daní? Tak čtěte...

Romy považuje za nesympatické 82 procent dotázaných Čechů, polovině respondentů jsou dokonce velmi nesympatičtí; opak si myslí jen tři procenta, tři čtvrtiny respondentů cítí antipatie k muslimům, sympatie naopak čtyři procenta...

22.4.2016 v 7:22 | Karma článku: 27.45 | Přečteno: 1722 | Diskuse

Břetislav Olšer

V roce 1942 by hajlovala strachy, teď jí nic a nikdo nehrozí, přestože byla pracovně v ČLR

Ceny Anděl získávají amatérští zpěváčci a bigbíty; že to jsou profesionálové? Omlouvám se; amatér má jen charisma a tvoří kvalitu zadara, mnozí neintonující profíci Anděla sice neví, co je to charisma, ale zato mají za to miliony.

13.4.2016 v 7:13 | Karma článku: 28.53 | Přečteno: 1521 | Diskuse

Břetislav Olšer

Jak hordy organizovaných Číňanů s holemi terorizovaly nebohé a neprovokující Čechy...

Co vše mě zaujalo na návštěvě čínského prezidenta Si Ťin- pchinga, tyrana a novodobého Hitlera v Lánech a na Pražském hradu? Začal bych mladíkem, co při spatření kamery vběhl do davu Číňanů s vlajkou Tibetu a prý byl bit holemi...

31.3.2016 v 7:31 | Karma článku: 39.68 | Přečteno: 2647 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

M. K. Pijáček

Volby jsou na …

Pokud zastáváte podobné stanovisko a k volbám nejdete, dám vám jednu radu. Po volbách laskavě držte hubu, poněvadž to bude jen a jen vaše vina, že dopadly, jak dopadly.

20.10.2017 v 17:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Neúčast u voleb není protest.

Možná se o politiku vůbec nezajímáte a v takovém případě je asi lepší se voleb neúčastnit, než se nechat zlákat na koblihu. Pokud ale máte na politické dění nějaký názor a nejdete volit, děláte chybu.

20.10.2017 v 15:59 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 219 | Diskuse

Vít Šlechta

Toxický Babiš

Největším problémem Andreje Babiše není Čapí hnízdo. Největším problémem Andreje Babiše je fakt, že věří svým snům. Andrej Babiš věří tomu, že nechtěl být členem KSČ.

20.10.2017 v 15:55 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 407 | Diskuse

Matěj Novobilský

Otázky politickým stranám od nerozhodnutého voliče...

Volby sice již probíhají, ale pořád asi většina z nás ještě neodvolila. Rozhodujete se na poslední chvíli? Zeptal jsem se politických uskupení na témata, která mne zajímají...

20.10.2017 v 15:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 181 |

Petr VYoral

Svobodné volby

Svobodné volby Svobodné volby Svobodné volby Svobodné volby Svobodné volby Svobodné volby Svobodné volby

20.10.2017 v 15:23 | Karma článku: 3.65 | Přečteno: 107 | Diskuse
Počet článků 3045 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2429

důchodce
 

Moje fotky na výstavě I vy můžete být naše hvězda na MFF Karlovy Vary 2011


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.