Musí Češi ctít zákony v Norsku stejně, jak islámské právo šaria v Iráku či Saúdské Arábii?

"Je vrcholem pokrytectví když lidé, co volají po tom, aby u nás migranti dodržovali zákony a zároveň protestují proti tomu, že Norsko uplatňuje vůči našim emigrantům své vlastní zákony; faktem je, že u nás se měří dvojím metrem."

Konstatoval včera s rozhodným pohoršením jistý mudrlant, aniž by dal za tuto větu otazník, a tvrdící že "nezná objektivně podrobnosti v kauze Michaláková", aby přesto vzápětí dodal, že "norský Barnevenet má poměrně rozsáhlé pravomoci, které jsou v souladu s Norským právem. Paní Michaláková je ekonomický migrant v Norsku a jako taková je povinna dodržovat a respektovat Norské zákony..." V tom případě je nasnadě poznámka, že bychom tedy měli po běžencích chtít, aby u nás znásilňovali, kradli a odmítali jídlo, jež jim nechutná, byť ho mají zdarma. A že se v Česku budou moci pohybovat bez toho, aby prokázali svoji totožnost a nebyli zavřeni, že mají několik padělaných cestovních dokladů...

Přitom předloni v květnu skončili v Norsku za mřížemi tři lidé, a to kvůli podezření z napojení na radikální organizaci Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která se v Sýrii a Iráku snaží ustavit chalifát. Bezpečnostní služba severského státu ohlásila, že ze strany islamistů hrozí útok na Norsko, možná aby osvobodili své soukmenovce. První vyšel vstříc severské muslimské komunitě norský korunní princ Haakon Magnus s ministrem zahraničních věcí, kteří navštívili mešitu World Islamic Mission v městské části Gronland, kde žijí převážně přistěhovalci. Společně si zde připomněli tragickou události a uctili památku Breivikových obětí z ostrova.

Možná už nebude platit zpráva norské policie za rok 2007, jež ukazuje značný nárůst znásilnění Somálci, obecně tzv. skupinovým znásilněním. Možná… V parku Sofienberg v Oslu bylo nedávno napadeno a obtěžováno gangem somálských mužů asi deset norských žen. Minulý rok bylo v norské metropoli oznámeno rekordních 161 znásilnění a 35 pokusů o znásilnění. Více než dvě třetiny znásilňovačů netvořili etničtí Norové. Podle statistik se ve Skandinávii výrazně zvýšila kriminalita. Zatímco v USA je spácháno kolem čtyř tisíc trestných činů na sto tisíc obyvatel, v Norsku, Švédsku, Finsku a Dánsku je to více než dvakrát tolik. Navíc bylo norským ženám doporučeno, aby nosily hidžáby a neprovokovaly bez nich muslimy.

Islám údajně nejvíc děsí švédské i norské ženy, jichž je ročně znásilněno imigranty několik stovek, mezi nimi jsou stále častěji i dívky mladší patnácti let. Úřady proto říkají, že když je Norsko multikulturní zemí, musí se tomu obyvatelé přizpůsobit a rodilé Švédky a Norky proto budou asi muset nosit hidžáb, aby své snědé spoluobčany neprovokovaly. Každý muslim může totiž podle špatně interpretovaného islámského práva šaria beztrestně znásilnit hříšnou ženu, která chodí na veřejnosti bez arabského šátku. Ani tentokrát jsem o žádných protestních demonstracích nic neslyšel… Ovšem, zřejmě tento optimismus už opět skončil a Norsko znovu zaplavila vlna podezíravosti a obav z muslimů. Kvůli rasové toleranci musejí být imigranti z východu nazývání v Norsku a Švédsku výhradně „nezápadními přistěhovalci” nebo "novými Seveřany"...

Ä nejnovější zvěsti kauze dvou chlapců z Česka v Norsku? Hrůza; norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu ztrácí matka podle rozhodnutí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu. Jako primární důvod uvedl úřad mediální zveřejnění případu. Dalším důvodem má být snaha o zajištění stability u pěstounů. Mladšímu Davidovi je šest let, staršímu Denisovi deset. Norská sociálka odebrala rodičům děti v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání, to se ale nepotvrdilo. Pokud mají v Norsku zákony, které zakazují svobodu slova či projevu, pak jsou na tom stejně, jako islámské právo šaria, jež je schopno zastřeli tucet karikaturistů Charlie Hebdo jen proto, že je urazili svými kresbami Proroka...

Celá kauza začala v březnu 2011. V té době se obrátili pracovníci norské mateřské školy, kam tehdy pětiletý a dvouletý chlapec chodili, na místní odbor sociálněprávní ochrany dětí. Pracovnice školky měly podezření na bití a sexuální zneužívání. Úřady se poté rozhodly děti po měsíci a půl od oznámení rodině odebrat a umístit je do pěstounské rodiny. Matka je mohla navštěvovat každý týden. Později však byly děti rozděleny do dvou rodin a styk matky s dětmi byl výrazně omezen. V květnu 2011 následovala dvě trestní oznámení, která začala prověřovat policie. Obě byla v roce 2013 odložena, aniž by policisté někoho obvinili. Jaké to jsou v Norsku zákony na ochranu práv dětí pro jejich údajné dobro, když jsou schopni zakázat bez uvedení relevantních důvodů biologické matce navždy kontakt se svými dětmi, navíc učiní další tragické faux pas, že sourozence rozdělí a nechají je adoptovat navzdory svým proklamacím, že to nikdy neučiní...?

Nyní citace osobností, které lze jmenovat, aniž bych je urazil pro jejich zcestná vyjádření: „Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejíž pomoc Eva Michaláková doufala,“ komentoval rozhodnutí norských úřadů právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf. Norská komise se podle něj obává, že matka by v případě zachování rodičovských práv mohla pěstounskou rodinu obtěžovat podáváním dalších návrhů na vrácení mladšího Davida.

Právní zástupci Evy Michalákové budou českou vládu žádat, aby jménem České republiky podala stížnost na Norsko před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Důvodem by byly systémové nedostatky v oblasti ochrany práv dětí a biologických rodin. Takové řízení, jehož právním základem by byl článek 33 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, by bylo podle nich historicky první žalobou svého druhu ze strany ČR.

Sobotku ani Zaorálka nemusím, naštěstí i Dalibora naučila nouze housti, takže teď mluví oba rozumně jako prezident Zeman. "Během jednání nám bylo opakovaně sdělováno, že pokud bude mít o péči zájem biologická rodina a nabídneme pomoc, v takovém případě adopce nepřichází v úvahu. To je důvod, proč to rozhodnutí, které dnes padlo, pokládám za nehorázné," řekl Zaorálek ke kauze. Uvedl, že stát zaštítil nabídku rodiny. Vzhledem k tomu považuje rozhodnutí norských úřadů za porušení slibu. "Respektuji jiné systémy, ale přál bych si, aby byl respektován i ten náš v případě, že jde o české občany," dodal Zaorálek s tím, že si uvědomuje rozdílnost přístupu obou zemí k péči o dítě.

"Rozhodnutí norské komise, které pokládám za bezohledné jak k matce, tak k biologické rodině jako takové, je v rozporu s předchozími informacemi, které české straně poskytovaly v uplynulých měsících norské úřady. Pokud se toto rozhodnutí potvrdí, nepochybně to poškodí česko-norské vztahy," prohlásil Sobotka.

Příliš silná slova? Důvod je však prostý, nicméně děsivý. Norská sociálka je podle dostupných informací rozhořčena, že Michaláková případ medializovala v Česku a proto zbavila matku rodičovských práv a děti poskytnout k adopci. Svoboda tisku a projevu jak vyšitá. Jsou snad rodiče obou synů sociálně nepřizpůsobiví? Vůbec ne; rodiče obou dětí jsou českými občany, nikdy nebyli a nejsou občany Norska. Jejich otec emigroval do Norska v roce 1968, v roce 2005 se seznámil s Evou Michalákovou, matkou dětí, která se za ním odstěhovala do Norska. Synové jsou českými občany... http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/434038/umyje-si-cesky-stat-ruce-nad-ceskymi-detmi-v-norsku.html

Na základě udání ze školky byly obě děti rodičům odebrány. Na doporučení norského Barnevernet (obdoba českého OSPODu - orgánu sociálně právní ochrany dětí) se Eva Michaláková se svým manželem rozvedla, v naději, že tak dosáhne návratu dětí - uvěřila, že její manžel děti opravdu zneužíval. Nicméně Barnevernet jí kladl za vinu, že děti před manželem neochránila, později obvinil ze zneužívání dokonce i ji. Podezření z pohlavního zneužívání se nikdy nepotvrdilo, policie případ odložila a vyšetřovatelé vypovídali u soudu ve prospěch rodičů, přesto děti zůstaly nadále v pěstounských rodinách, kam byly umístěny ihned po odnětí rodičům. Jsou zadržovány v Norsku protiprávně. Naprosto bezprecedentní arogance norských úředníků…

Dostat dítě z osidel norského Barnevernetu je víc než složité. Kde se v norských úřadech bere tolik nepochopitelné bezohlednosti? Norové prostě tací jsou a tečka. Jednají totiž tak, jak to vyhovuje jejich národním standardům - někteří byli schopní spolupracovat s německými nacisty, pak masového vraha chovat ve vězení jako v bavlnce a když přišlo na lámání chleba v otázce lidských práv, vyměnili Dalajlámu za svůj byznys se slanečky a lososy. Ve Skandinávii velmi pomáhá v případech šikanování dětí organizace Ruské matky, jež sdružuje desítky rodin s desítkami odebraných dětí, které bojují o právo dětí žít se svými rodiči.

Norsko je seversky tvrdá, ale nádherná zvláštní země, přesto má stresující “bílé noci”, kdy je den i noc pořád v jednom příšeří, až se Norsko dostalo na přední místo v počtu sebevražd, když jeho soused Švédsko je dokonce na prvním místě v počtu sebepoškozování. Co nám k tomu řekne historie? Genetická posedlost tristním odmítáním běžných etických pravidel života začala v době, kdy a 2. světové války byla skoro baštou nacistů, pak se stala jako jedna z prvních členem NATO, ke všemu má jako jediná země protiruské koalice společnou hranici s Ruskou federací, přičemž ani není členem EU; Norsko je mazané, když má třetí nejvyšší HDP na světě ve výši 42 tisíc USD na obyvatele. Nemusí tak dávat miliardy do eurokasy. Norským premiérem byl ještě loni Jens Stoltenberg, předseda Norské strany práce, kdysi též šéf mládežnické organizace “Arbeidernes Ungdomsfylking” a Dělnické strany, skoro družební s tou českou, jež si k nám pozvala i stejně orientovaný ukrajinský Pravý sektor.

Přes své vítězství ve volbách v roce 2013 přepustil premiérství předsedkyni konzervativců Erně Solbergové, jež vstoupila do koalice se Stranou pokroku, jejím členem byl i ultrapravicový terorista Anders Breivik. Zvláštností jsou i Stoltenbergovy první kroky v politice v mladistvém věku. Tehdy na něj měla významný vliv jeho sestra Camilla; byla členkou marxisticko-leninské skupiny s názvem Rudá mládež. Nesouhlas s vietnamskou válkou jej proto vedl k politickým projevům, kdy po náletech a těžkém bombardování severovietnamského přístavního města Hai Phong se podílel na protestním shromáždění u velvyslanectví USA v Oslu. Zde účastníci házeli kameny na tuto budovu a rozbili několik oken. Stoltenberg zatčení policií unikl… Česká Dělnická strana a Pravý sektor řádívaly identicky...

Král Olav V. se v hrobě obrací...

Norsko je moc zvláštní země; bydlel jsem ve vsi s malým fjordem nad Oslo v rodině manželů, kteří si adoptovali dvě dívenky z Indonésie. A jelikož to byly muslimky, jejich noví opatrovníci konvertovali na islám, aby měly děti výchovu se vším všudy. Když Breivik zavraždil 77 obyvatel, bylo všem jasné, že ani trest smrti v Norsku zakázaný z toho nebude. A ve vězení, kde má Breivik internet i televizi, s ním musí bachaři 21 roků, víc tam ani masoví vrahové nedostávají, hrát ping - pong, šachy a florbal, jinak by to bylo kruté a nehumánní týrání vězně. Ten má například, jako kompenzaci za dlouhodobou izolaci, k dispozici hned tři místnosti namísto jedné; jedna je posilovna, druhá má zabudovaný počítač bez připojení k internetu a v té třetí bude v klidu spát. To vše připomíná spíše hotelový pokoj a atentátník nedávno dokonce dostal profesionální společníky - bachaře, aby měl s kým hrát šachy nebo florbal.

Nač si to Norové hrají? Chtějí snad dokázat, že patří k jedné z nejvyspělejších společností světa, v níž má masový vrah vše, nač si pomyslí, ale matka se dvěma dětmi je soudy bezostyšně šikanovaná? Soudy, jež nařídily pro Breivika profesionálního společníka, aby za mřížemi nepropadal depresím. Že smyslem jejich sociálního státu je zajistit humánní podmínky všem. A vězení je součástí sociálního systému. Kdyby prý s Breivikem nezacházeli podle těchto zásad, přestali by být Norskem… Humánnost ale nespočívá jen v nákladném vybavení cel a vězeňského areálu. Psychologové a kněz za ním navíc docházejí častěji než za ostatními vězni. Jde skutečně o humánnost nebo jen o schizofrenickou hysterii?

Uspokojí snad Nory fakt, že v Norsku neexistuje doživotní trest vězení a Breivikovi byla uložena zvláštní forma trestu zvaná “forvaring”, která dává možnost uvěznění odsouzeného opakovaně prodloužit vždy o pět let. Dotyčný tak může zůstat v cele až do konce svého života. Teoreticky “forvaring” umožňuje propustit odsouzeného nejdřív po deseti letech…. Že to pro Breivika v žádném případě neplatí a nikdy se tak neocitne na svobodě? Při eufemisticky pojatém útlocitu Norů bych se ale ničemu nedivil…

Možná trochu o norské mentalitě napoví fakt, že zde fungoval norský kolaborantský režim, ustavený v zemi po její okupaci nacistickým Německem, od roku 1941 několikrát žádal Adolfa Hitlera, aby Norsku přidělil nějaká dobytá území v Sovětském svazu. Dožadovali se území buď u severského Murmansku, nebo ve vnitrozemí. Vyplývá to z historických dokumentů, které odtajnila norská vláda. Dokumenty přístupné na internetových stránkách národního archivu ukazují, že fašistická strana Vidkuna Quislinga, která řídila zemi během okupace v letech 1940 až 1945, požadovala přidělení území kolem přístavu Murmansk v Severním ledovém oceánu, tedy u hranic s Norskem. Tolik na úvod, abychom byli v obraze, proč se bez potíží dostaly na “parkování” u norských břehů nacistické ponorky. Měl jsem možnost navštívit betonové bunkry, které sloužily obraně Norů ne před nacisty, ale Sověty…

Ani novodobé fašistické excesy se Norsku nevyhnuly. Těsně po vražedném útoku Breivika z 22. července 2011 prohlásil tehdejší norský premiér Jens Stoltenberg, že země by měla odpovědět „ještě větším množstvím demokracie, otevřenosti a lidskosti. „Jsme stoický národ. Nekřičíme a nepropukáme v pláč. To, co cítíme uvnitř, je ale jiná věc,” řekl před časem John Hestnes, který vede podpůrnou skupinu pro lidi přeživší Breivikův bombový útok v Oslu. Asi je spokojen i s humánním vězněním Breivika. A Stoltenberg, přestože kdysi házel kamením na budovu velvyslanectví USA v Oslu a byl za to zatřen, je od října 2014 nástupcem šéfa NATO Rasmussena. Nyní Norská vláda sklidila opět vlnu kritiky za svůj výrok, že hodlá intenzivně zlepšovat vztahy s Čínou; na třídenní návštěvu Osla přijel 14. Dalajláma. A norská vláda nic. Moc dobře ví, že měla průšvih, když udělila Dalajlámovi v roce 1989 Nobelovu cenu za mír a v roce 2010 si z  Oslo vyslechl zvěst o tom, že stejný metál obdrží vězněný čínský disident Liou Siao-po.

Téměř čtyři roky poté nebyly mezi Norskem a Čínou žádné kontakty na politické úrovni, proto se nedávno neuskutečnilo žádné setkání Dalajlámy s nikým z vlády. Zmíněné Nobelovy ceny stály Norsko už tak dost; Peking před čtyřmi roky přerušil rozhovory s Norskem o uzavření dohody o volném obchodu a zavedl restrikce na dovoz norských lososů. V roce 2012 navíc vynechal Norsko na seznamu evropských zemí, jimž nabídl bezvízové cesty do Číny. Nic nepomohl ani fakt, že je Norsko bohaté na ropu a údajně si může dovolit Číně vzdorovat… http://sonasvobodova.blog.idnes.cz/c/433900/Ano-pani-Marksova-pouzijte-diplomatickou-ochranu-pro-deti-v-Norsku.html

Norsko a nezákonné zadržování dětí? Je to zlá zpráva pro ochránce lidských práv. Norsko je přece civilizovaný stát, žádná africká či asijská rozvojová země třetího světa. Soudným lidem jde z norského chování k rodičům a jejich dětem mráz po zádech. Případ Michalákových však nebyl jediným; v květnu 2011 vzala norská sociálka indickému manželství - geofyzikovi Anurupu Bhattarcharyaovi  a jeho ženě Sagarice - jejich dva malé chlapce. Důvodem bylo, že s dětmi spali v posteli a matka je krmila rukama, dle indických tradic. Děti byly odebrány poté, co starší chlapec měl problémy ve školce. Rodiče byli „vyhodnoceni“ jako nezpůsobilí pro výchovu dětí, jež byly dány do pěstounské péče do jejich 18 let a rodičům umožněno je vidět pouze 1 až 2x ročně na 1 hodinu.

V průběhu kauzy se norská sociálka snažila přesvědčit otce dětí, že pokud odejde od své ženy, budou mu děti svěřeny do péče. Což se samozřejmě nestalo. V tomto je počátek případu velice podobný jako v případě odebraných českých chlapců Denise a Davida Michalákových. Ovšem liší se pokračování případu. Indická rodina se obrátila se žádostí o pomoc na indickou vládu a média. Byla založena petice. O případu začala média informovat a v Indii se strhla vlna sympatií a podpory rodiny. Indové byli pobouřeni, neboť mezi jejich zvyky patří spát s dětmi v posteli do jejich až 6 let věku a krmit děti rukama. V lednu 2013 byla matka dětí uznána indickým soudem zcela způsobilou se o děti starat a byly jí navráceny do péče. Indie je jednou z nejúspěšnějších zemí v počtu navrácených dětí zpět rodině, které byly v Norsku rodičům odebrány.

Polským přistěhovalcům Heleně a Arkadiuszovi Rybkovým byla v Norsku odebrána devítiletá dcerka Nikolka. Dívka byla ve škole „podezřele smutná“, což během dvou let, kdy navštěvovala stejnou školu, nikdy nebyla. Rodiče marně vysvětlovali, že dívčina milovaná babička v Polsku je těžce nemocná a pravděpodobně brzy zemře. Sdělování takových informací dítěti mj. Barnevernet chápe jako zbytečné stresování dítěte. Stejně jako Michalákovým a Bhattarcharyaovým bylo i Rybkovým umožněno vídat Nikolku, umístěnou mezitím do pěstounské péče, jednou až dvakrát do roka po dvou hodinách. Rybkovi nepodlehli stejným tlakům jako Michalákovi a Bhattarcharyovi, nevypovídali proti sobě, zůstali jednotní a rozhodli si svou dceru prostě vzít zpět. Za tímto účelem si v Polsku najali elitního soukromého detektiva, který dívku „unesl“ zpět. Norské úřady zažalovaly Rybkovy pro únos. Soud v polském Štětíně však v prosinci 2011 žádost o navrácení dítěte do Norska zamítl. Nikola dodnes žije v Polsku se svými rodiči.

Kdyby žil Shakespeare, možná by ve svém Hamletovi nenapsal, že „je něco shnilého ve státě Dánském“, nýbrž ve státě Norském… A to “něco shnilého” se jmenuje členství v NATO, což je organizace, jež má v náplni práce vzbuzovat nenávist vůči Číně a Rusku, odkud je nejvíc rodin, jimž jsou “zabavovány” protiprávně jejich vlastní děti, stejně jako české rodině Michalákově; co s tím učiní nová ministryně práce a sociálních věcí Marksová…? Je snad opravdu víc morální nemučit masového  vraha Breivika, než vzít pro nic za nic právě biologické matky navždy práva vidět své dva syny v rámci norské "spravedlnosti"  je navíc rozdělit a nechat adoptovat?

Inu, kdoví, zda budou Norové stále “stoickým národem", nebudou křičet a propukat v pláč, i když se záměr Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) o infiltraci svých teroristů do norské společnosti naplní v těch nejhrůznějších představách…?

PS: Nesmíme však křivdit jenom Norsku, stejně se projevují i jejich kolegové z NATO; k dětem se totiž špatně nechovají jen v Norsku, ale též v USA. V Moskvě se za účasti několika tisíc lidí konala demonstrace, kterou její organizátoři pořádají pod heslem “pochod na ochranu dětí”. “Sirotci potřebují matky, a ne hroby,” citovala agentura ITAR-TASS jednu z účastnic akce, při které mimo jiné zazněl požadavek, aby se do vlasti co nejdříve vrátil bratr tragicky zemřelého chlapce, který byl rovněž adoptován stejnou americkou rodinou. Ruské úřady už stíhají v nepřítomnosti několik amerických rodičů za smrt či sexuální zneužívání adoptovaných dětí z Ruska a taky na ně vydaly prostřednictvím Interpolu mezinárodní zatykače.

Jakmile se však ocitnou v pěstounské péči, náhle jsou objeveny jejich „zvláštní potřeby“. Má to co dělat s penězi, protože při zvláštních potřebách jsou vyšší dávky. V rodinách vychovávajících několik dětí s handicapem, včetně dětí s psychiatrickou diagnózou, může objem sociálních dávek dosáhnout až 10,000 dolarů měsíčně. Dalším zainteresovaným hráčem je farmaceutický průmysl… Adopted children in US families become guinea pigs for drug companies

Squidoo uveřejnila video, kde malá dívka mluví o braní pilulek, které nebyly schváleny FDA, v době kdy byla v pěstounské péči. Není náhoda, že autorův článek nese název „Tragické drogování dětí v pěstounské péči – jsou používány jako medicínští pokusní králíci?“ http://www.ostrava-online.cz/blogy/vychova-deti-v-usa-uzakoneny-sadismus-metoda-at

Je to náhoda, nebo jen tragická souhra událostí, když vedle unesených a těžce vysvobozovaných dívek Hanče a Tonče se naskytl případ odtržení o biologické matky jejích dvou synů? Na rozdíl od rodičů dvou dívek nesmí matka chlapců své děti už nikdy ani spatřit... Je tedy opravdu spojitost mezi těmito "únosy" jen omyl a nedorozumění, když přece Norsko není Pákistán...? Zažijí tohle někdy děti paní Michalákové...? https://www.youtube-nocookie.com/embed/pRFq7K4vCSk?rel=0)

Snímky  z Norska Břetislav Olšer (6)

Jak zvládne norský „stoický národ“ hrozby iráckého chalifátu…?

Jak být zadobře s Čínou; prásknout dveřmi Dalajlámovi před nosem…

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku