Proč? Přece kvůi míru. Agentura Interfax přinesla další „ověřenou“ informaci, že ukrajinská kontrarozvědka SBU vyšetřuje údajný pokus o uchopení moci v zemi opozicí. Tajnou službu k tomu měly dovést zjištěné údaje ze zabavených počítačů v úřadovnách strany Vlast. Z prozkoumaných materiálů údajně vyplynulo, že protestní akce, které se konají na Ukrajině od konce listopadu, byly "naplánovány" stejně jako "použití síly proti demonstrantům", aby byla podkopána autorita prezidenta Viktora Janukovyče. Prosím o zbystření pozornosti; jde o účelové a lživé informace od vězněné zlodějky miliard z nakradeného ruského plynu...
Evropský prezident Herman Van Rompuy se zesměšnil prohlášením, že budoucnost Ukrajiny je s EU. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho nesmí být Ukrajinci nuceni vázat se k jedné zemi a musí mít možnost volby. Studená válka opět v rukách Kerryho, resp. USA? Mít NATO na hranicích s Ruskem, to je pro ně sen. Včetně hegemonie globální moci. Ruský ministr zahraničí Lavrov proto právem kritizoval násilí ze strany protivládních demonstrantů a vyčetl západním představitelům, že tyto incidenty neodsuzují. A ještě by jim měl připomenout, jak USA či EU řešily podobné problémy, a zda by si někdo dovolil vměšovat se do jejich vnitřních záležitostí....
Vzpomněl jsem si na klidný a pohodový Kreščatik a jeho Náměstí Nezávislosti na přelomu století, které dnes vidím v rozvalinách, hořící a plné barikád. Hned se mi též vybavují statisíce mrtvých při tsunami v Indickém oceánu, a také hrůzu Fukušimy, vím, co obnášela Hirošima a Nagasaki. Co by všichni tito zbytečně mrtví za to dali, kdyby žili v Janukovyčově Ukrajině, kde nikdo neumíral hlady, kde každý měl kde bydlet, co jíst, kde pracovat. A pak něčí geny šílenosti způsobily jiným bolest, utrpení a nepředstavitelný děs. Dirigenti všech těchto zvrhlostí se musí jednou smažit v ohni pekelném, přesně v takovém, jaký ti "revolucionáři" s chorými boxerskými mozky svými plamenomety šířili poklidným Majdanem...
Ale svět si pořádá bezpečnostní konference. Zvláště Francie by měla držet hubu a krok. Pořádala si stejnou "revoluci" jako je na ukrajinská. Právě Galští kohouti mají máslo na hlavě. De Gaulle napodoboval Janukovyče. Vše začalo nenápadně; Univerzita Nanterre v Paříži vyloučila kvůli organizované stávce pařížských studentů v roce 1968 proti válce ve Vietnamu několik anarchistů. Ti vzápětí svolali protestní demonstraci. Příjezd osmdesáti policistů rozlítil mnoho studentů, jež nechali výuky a přidali se k bitce. Pokračující policejní represe a zatčení více než pěti set lidí vyvolaly další hněv, jenž skončil mnohahodinovou pouliční bitvou, během níž policie obušky a slzným plynem útočila i na náhodné kolemjdoucí.
Demonstrace po celé Francii pak vyvrcholily 13. května milionovým shromážděním v ulicích Paříže. Tváří v tvář takovému masivnímu protestu se policie rozhodla opustit latinskou čtvrť a studenti obsadili Sorbonnu. Dne 14. května uzamkli dělníci ze Sua-Aviation management v jejich kancelářích a obsadili továrnu. Továrny Cleon-Renault, Lockhead-Beauvais a Mucel-Orleans je následovaly druhý den. Tu noc bylo také obsazeno pařížské Národní divadlo, které se stalo stálým shromážděním pro masové debaty a emotivní diskuze.
V této době odjel president de Gaulle do Rumunska. Když se vrátil, byla Francie ve stávce. Stávkovalo 7 milionů lidí. Tanečnice ve Folies Bergere si na protest zakryla svá ňadra... Jako další byla obsazena největší francouzská továrna Renault-Billancourt a 17. května byla v rukou dělníků již stovka pařížských továren. Brzy jich bylo už přes sto dvacet a 20. května se pak stávka stala generální a účastnilo se jí šest milionů lidí.
Komunistická strana naléhala na své členy, aby povstání ukončili. Spojila se s vládou a šéfy obsazených továren, aby dohromady vymysleli sérii reforem. Jakmile se však s jejich nabídkou vypravili do továren, byli dělníky vypískáni. Nejvyšší generálové tajně povolali dvacet tisíc loajálních vojáků pro nasazení v Paříži. Policie obsadila komunikační centra jako televizní stanice a poštovní úřady. V pondělí 27. května vláda garantovala pětatřiceti procentní zvýšení minimální mzdy v průmyslu a všeobecné navýšení mezd o 10% a 5. června již byla většina stávek ukončena. Ty, které po tomto datu pokračovaly, byly zlomeny vojenským útokem za použití zbraní a obrněných vozů.
Stěžejní revoluční počin, který rozhodne boj pro opozici - ukrajinské feministky močí na obrazy Janukovyče... Další vítězství ducha nad hmotou.... Foto: Facebook official
Byl podniknut útok na oceláře ve Flinsu, po kterém následovala čtyřdenní bitva. Na jejím konci zůstal jeden mrtvý dělník. O tři dny později policie střílela na dělníky z Renaultu a dva z nich zabila a 12. června byly zakázány veškeré demonstrace. Generální stávka skončila fiaskem pro zradu odborů... V tom zasáhl de Gaulle. Rozpustil národní shromáždění a vypsal nové volby. V nich zvítězili gaullisté. První co udělala nová vláda, byl zákaz levicových organizací a vyasfaltování všech bulvárů a chodníků - byly odstraněny kostky – to pro případ nových nepokojů.
Příkladů, kdy USA zasahovaly na “obranu“ svých „spojenců“, je bezpočet. Zatímco CIA páchaly převraty cizích vlád; v Salvadoru, Ekvádoru, Íránu, Chile, na Grenadě, Haiti, Nikaragui a k tomu mučily vězňů ve věznicích Guantanámo a Abu-Ghrajb nebo deportovaly podezřelé do států, kde je povoleno mučení. Zasahovalo se však také přímo v USA. Proti vládě Spojených států a Nixonovi demonstrovaly statisíce lidí. Největší protivládní odpor organizovali studenti, odpovědí vlády USA bylo uzavření stovky vysokých škol. V této bouřlivé atmosféře byla na 4. května 1970 zorganizovaná studentská demonstrace na státní univerzitě v Kentu ve státě Ohio.
O půlnoci z 1. na 2. května začalo ve městě rabování a rozhořely se pouliční ohně. Tak, jak “oslavují” první máj extremisté ve většině západních zemí. Byl vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení. Toho lůza nedbala. Policie nezvládala ničení města. Byla tak povolána nejbližší jednotka Národní gardy, domobrana přijela do města v 22 hodin v počtu 77 mužů. Demonstranti, mezi nimiž byli i provokatéři, kteří mj. zapálili administrativní budovu, jež celá shořela.
Guvernér Rhodos svolal tiskovou konferenci, na které informoval, že mnozí demonstranti nejsou američtí občané ani studenti. V areálu univerzity se na akademické půdě další den sešlo na tři tisíce pouze již protestujících studentů. Šlo o pokojný protest, kdy se mladí lidé distancovali od rabování a ničení těch živlů, které chtěly zneužít jejich mírovou akci. Přesto však byla proti neozbrojeným studentům vyslána Národní garda. Sedmasedmdesát jejích příslušníků zaútočilo v poledne na studentskou demonstraci se zbraněmi s nasazenými bajonety a slzným plynem.
Pár studentů posbíralo kanystry se slzným plynem a hodili je zpět k postavení Národní gardy. Výsledkem byla salva kolem osmdesáti výstřelů proti těmto neozbrojeným mladíkům a dívkám. Touto palbou Národní gardy na akademické půdě byli zabiti čtyři studenti a devět jich na útěku střely, většinou do zad, vážně zranily. Po tomto masakru byla Kentská univerzita na šest týdnů uzavřena. Až mohutná stotisícová protiválečná a protivládní demonstrace ve Washigtonu donutila prezidenta Nixona alespoň pozvat několik kentských studentů do Bílého domu a vyjádřit jim politování nad touto tragédií. Omluva od člověka, který musel být brzy poté odvolán z funkce prezidenta pro svůj podvod při odposlechu v sídle demokratů, byla čirým pokrytectvím.
Při výročí kentské tragédie bylo v roce 1990 rozhodnuto postavit na místě střelby v areálu univerzity památník k této události. Nyní je památník zrealizován pouze zčásti a nebudou na něm ani uvedena jména zastřelených. Všichni byli studenti Univerzity. Zároveň však zakázal jakékoli demonstrace na půdě amerických škol.
Druhý dodatek Ústavy Spojených států mimo jiné říká: „Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno...”
Pokud se někdo snaží oslabit vliv Spojených států, nemá nárok a USA zasáhnou. Pokud však se dějí mnohem horší provokace v Ukrajině; stavění barikád, zapalování plamenomety policejních budov a další zvěrstva, zasedají státy EU, USA a OSN, aby řešily Janukovyčovo porušování lidských práv. Kdy konečně zvítězí pravda a spravedlnost, po níž právě ti největší zločinci a drzí pokrytci volají...? Kolik bylo v Mnichově, Chile, Grenadě nebo na Haiti či jinde konferencí o bezpečnosti opozice či demonstrantů v USA a ve Francii, aby někdo řešil, zda můžou či nemůžou použít síly v podobě policie či armády? Je to nestoudná nehoráznost...
Inu, nečiň jinému to, co tobě nemilo; o vraždění to platí dvojnásob... V duchu hesla ukrajinské opozice; co je tvoje, to je moje, co je moje, po tom ti nic není...
http://gloria.tv/?media=540709
USA znechuceny Janukovyčem; což tak si zamést před vlastním prahem?
http://olser.blog.idnes.cz/c/392643/Muci-mucis-mucime-Al-Kajda-je-zpatky-k-cemu-deset-roku-boju.html
Stateční poslové svobody a demokracie zdobí cestu k ní mrtvolami...
Svět už má plné zuby amerických lží–od Vietnamu až po Irák a Bosnu
Dva pohledy na Ukrajinu; který z nich je jen lživou manipulací...?
“Plynařská princezna” s pouty na rukou, aneb Co s venkovským copem?
Další komentáře, glosy, reportáže a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz(http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)- http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php
