Neděle 15. prosince 2019, svátek má Radana, Radan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 15. prosince 2019 Radana, Radan

Tentokrát se za Česko nestydím aneb Porod císařským řezem…?

1. 12. 2012 7:05:27
Tak se Česko konečně zapsalo pozitivně do světových dějin. Pouze devět zemí nezvedlo ruku při hlasování v OSN o tom, aby se Palestina stala nečlenským pozorovatelským státem OSN. Česko je mezi touto devítkou. Bez alibismu jednačtyřiceti států, které se hlasování zdržely. Naivita těch, co hlasovali pro, je bezbřehá; jak může být na Blízkém východu mír bez bilaterálních jednání...? Pyrrhovo vítězství...
Vzácná chvíle odpočinku...Vzácná chvíle odpočinku...

Je to prostě jedna velká sinusoida, jež nejlíp vyjádří vztah Česka vůči Židům, resp. k židovskému státu. Od Masaryka, přes Gottwalda a Husáka, až po Václava Havla, Jana Kavana, Jana Fischera a vládou Petra Nečase konče. Nejlíp na otázky o Židech odpověděl TGM svému příteli Karlu Čapkovi v jeho “Hovorech". Na straně 13, v kapitole Dítě a jeho svět, mimo jiné Masaryk říká: ...“Židů, těch jsem se bál; věřil jsem, že potřebují křesťanské krve, a proto jsem si raději zašel zašel o pár ulic, než abych šel podle jejich stavení. Jejich děti si chtěly se mnou hrát, protože jsem trochu uměl německy, ale já ne. Teprve později jsem se se Židy jak tak smířil. To bylo na reálce v Hustopeči. Jednou jsme měli školní výlet do Pálavských kopců. Když jsme po obědě v hospodě skotačili a dělali hlouposti, ztratil se nám spolužák Žid na dvůr. Já za ním ze zvědavosti, on se postavil za křídlo vrat a tam se tváří ke zdi ukláněl a modlil. Tu jsem se zastyděl, že se Žid modlil, zatímco my si hrajeme.... Kdy že jsem v sobě překonal ten lidový antisemitismus? Panáčku, citem snad nikdy, jen rozumem, vždyť vlastní matka mě udržovala v krevní pověře..."

V tomto duchu řešil Masaryk kauzu smrti Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera. Na základě jeho intervence. když označil proces za antisemitský a rituální vraždu za pověru, došlo dne 25. dubna 1900 ke zrušení rozsudku. Skutečnost, že i samotní Židé si proto vážili a ctili T. G. Masaryka, vedla slovenské židovské přistěhovalce do Palestiny k tomu, že svůj kibuc nazvali právě jménem prvního československého prezidenta. Dovolím si citovat T. G. Masaryka, který na téma Židů řekl Karlu Čapkovi, že srdcem zůstal antisemita, jelikož jeho bigotně věřící matka tvrdila, že Židé vraždí malé křesťanské chlapce, aby jejich krev dávali do macesu. Rozumem však si Židů vážil a uznával je, jelikož byl moudrý jako oni a nesnášel tmářství...

Pak přišla druhá světová válka a holocaust. Nikdy jsme nezabili jediného Žida, ale vehementně ke naši opancéřovaní předkové hnali do transportů, co směřovaly do Niska, Osvětimi, Terezína, Treblinky, Lodže, Buchenwaldu, Dachau... Počet Židů z Protektorátu, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny, kteří byli umučení v koncentračních táborech a věznicích? Přes 270 tisíc těchto Židů se už domů nikdy nevrátilo. To už ale žil v Izraeli Chanan Bachrich z Tel Avivu, jeden z těch, kteří přežili...

“V Žatci bylo letiště, které bylo vyhrazeno pouze tajnému výcviku židovským letcům. A pak ještě v Ralsku. Češi v tajném zastoupení sionistů koupili v USA tzv. létající pevnost B-17. Prý za účelem filmování. V žateckém hangáru na toto letadlo připevnili kulomety, naložili ho bombami a Izraelci se s ním měli vydat bombardovat Káhiru a propašovat letoun do židovského státu. Přímo se startem v Žatci. Já jsem si v osmačtyřicátém udělal kurz leteckého mechanika. Na co měli ostatní dva roky, my museli zvládnout za šest měsíců,” popisuje Chanan svou přípravu na život v Palestině. Jeho paní Rachel mu napovídá, že také ona byla ve vojenském kurzu nedaleko Mikulova.

Na podzim roku 1947 první izraelský velvyslanec v Praze Ehud Avriel uzavřel se souhlasem Stalina dohodu o koupi ručnic ze Zbrojovky Brno. A poté byly nasmlouvány další zakázky. V Žatci se nakládala výzbroj, výstroj, munice, pumy a dokonce i rozmontované letouny jako třeba Avie S199. První dodávky zbraní dorazily v noci z 1. na 2. dubna 1948 na letiště Beit Darass v nákladním DC-4. Jednalo se o 200 pušek, 40 kulometů a 150 tisíc nábojů. Další zásilka připlula o den později po moři v jugoslávské lodi do Tel Avivu. “Tenkrát se mluvilo celkově o 6 000 puškách, 300 kulometech, dvou milionech nábojů a 600 samopalech. Nejdůležitější ze všeho ale bylo 74 Messerschmittů a letounů Spitfire. Tyto letouny změnily výsledek války,” vzpomíná Chanan Bachrich, letecký mechanik z Tel Avivu. “Pak skoro každý druhý den přistávalo v Izraeli nějaké letadlo z ČSR, tu třicet dalších messerschmittů, třicet spitfirů a devět mosquitů. Válka nemohla být přerušena ani kvůli sobotnímu šabatu...”

A tak vzešel z českých mozků a trpělivé ruské levicové konspirace novodobý stát Izrael. Na počátku rusko-český. Sám Ben Gurion řekl kromě toho, že “socialismus je pro židovský stát stejně důležitý jako Bible”, též že “válku o Jeruzalém by Židé nevyhráli, nebýt českých zbraní a letadel”... Pak se ukázalo, že i česká, resp. komunistická zištnost, splatnost po únoru 1948, nebyla košer; celková suma za všechno, co Češi Izraeli poskytli, dělala víc než tři čtvrtě miliardy amerických dolarů, na tehdejší kurzovní hodnoty nebývalá suma. Češi prý chtěli především peníze, zahraniční měnu v hotovosti, tedy v dolarech... Když ale Izrael odmítl stát se 17. republikou SSSR, tak Stalin, který ještě v roce 1947 povolil prolomení embarga ̈. Na Stalinův povel “vznikly” zinscenované zločiny, jichž se mělo dopustit 14 obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským. Byly to údajně špionáž, trockismus, titoismus, spiknutí proti republice a záškodnictví. Byli popsáni jako sionističtí, buržoazně nacionalističtí zrádci a nepřátelé československého lidu. Jedenáct ze čtrnácti obžalovaných bylo označeno za osoby židovského původu.

A pak nastal dlouhý čas měsíců a roků, kdy pro Československo byl Izrael jen sionistickým okupantem. Přerušeny byly diplomatické styky a toto vakuum trvalo desítky let. V říjnu 1989 Gustáv Husák naopak přivítal v Praze (už podruhé v roce 1989) palestinského vůdce Jásira Arafata a podepsal s ním Dohodu o spolupráci ÚV Národní fronty ČSSR a výkonným výborem Organizace pro osvobození Palestiny. Černobílý šátek - kúfiji, který se stal Arafatovým symbolem, si údajně palestinský vůdce vůbec poprvé nasadil před více než půl stoletím v Praze na kongresu Mezinárodního svazu studentstva. Psal se rok 1956. Když 17. března 1989 přiletěl Arafat znovu do Prahy, přivítal ho člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Jozef Lenárt a po tomto uvítání následovalo setkání s generálním tajemníkem Miloušem Jakešem.

A 18. října 1989 byl Arafat u nás opět. Gustáv Husák s Miloušem Jakešem mu předali vysoký státní řád za mírové úsilí a rozvoj přátelství mezi národy. O rok později, už po pádu komunismu, byl v Československu opět. Federální ministerstvo vnitra prodalo v 80. letech Organizaci pro osvobození Palestiny pod cenou "operativní technické prostředky", to jest samopaly, pistole a další materiál, v hodnotě asi za 1,5 milionu. Ve školicím středisku Zastávka u Brna vyškolili specialisté Státní bezpečnosti v letech 1981 až 1990 134 mužů Sjednocené bezpečnostní služby OOP.

Výsledek nynějšího hlasování OSN je zjevným porušením dohod z Oslo, ve kterých se obě strany zavázaly, že nepodniknou žádné jednostranné kroky bez souhlasu té druhé. Kdo je tedy směšný? Komunisté v roce 1988 uznali „banánový“ Stát Palestina a v únoru 1989 zřídili Velvyslanectví Státu Palestina, tedy zastoupení teroristické Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Přitom soudruzi dobře věděli, že tato teroristická organizace vznikla v roce 1964, tedy před červnem 1967, tzn. v době, kdy ještě nebylo co „osvobozovat.“ Ale něco přece jen bylo. Bylo to území, které židovskému státu právně přisoudila Liga národů, předchůdkyně OSN. „Osvobození“ Palestiny se tedy rovnalo konci Státu Izrael. Navíc komunisté dobře znali Palestinskou národní chartu, ve které stojí v článku 9: „Ozbrojený boj je jediná cesta k osvobození Palestiny.“ Předseda Abbás byl povinen ještě před hlasováním v OSN předložit doklad, že tento článek byl odstraněn.

Až byl v roce 1990 na oficiální návštěvě Izraele prezident Václav Havel a do kroniky kibucu T. G. Masaryka napsal: „Obdivujeme všechno, co jste tu udělali. Začínali jste z ničeho a jste na tom líp než my doma.” A potom už se diplomatické návštěvy Izraele střídaly u nás pravidelně. A také jsme se zúčastnili donorských konferencí na podpopru Palestiny. Jednodenní dárcovské konference se uskutečnila 17. prosince 2007 v Paříži. Přinesla pomoc Palestině, kterou poskytlo 68 států a více než dvacet mezinárodních organizací. Palestinci během ní získali od západních zemí dar ve výši 7,4 miliardy dolarů, jež byly použity na „realizaci snu“ palestinské samosprávy o Palestinském. Česká republika hodlala v příštích čtyřech letech pomáhat Palestincům částkou milión dolarů ročně, určenou mimo jiné na energetické projekty na západním břehu Jordánu a na stipendia pro palestinské studenty. Cílem jednodenní schůzky v roce 2009 v egyptském letovisku bylo získat dalších zhruba 2,8 miliardy dolarů. Česká vláda rozhodla, že na pomoc lidem v Gaze vyčlení deset milionů korun...

Dne 3. ledna 2009 v reakci českého předsednictví na akci izraelských pozemních sil v pásmu Gazy bylo řečeno ústy čerstvého mluvčího premiéra Mirka Topolánka pro české předsednictví EU Jiřího Františka Potužníka, bývalého bruselského zpravodaje a dosavadního reportéra České televize, že operaci chápeme jako obranný krok židovského státu. Pravda se však říkat nesmí, nahlas už vůbec ne a mezi diplomaty o to méně. Proto Frantík Jirka Potužník vyrukoval s návrhem své okamžité rezignace a s omluvným prohlášením, které mu nadiktoval do pera sám ministra Schwarzenberg:

“Vstup pozemních izraelských sil do pásma Gazy není překvapivý, již delší dobu byly indikace, že Izrael zvažuje tento krok. Ani nepopiratelné právo státu na svou obranu však nedovoluje akce, kterými především trpí civilní obyvatelstvo. Vyzýváme proto, aby byla umožněna humanitární pomoc obyvatelům pásma Gazy, a v souladu se závěry setkání ministrů zahraničních věcí EU v Paříži z 30. 12. 2008 vyzýváme k nastolení příměří....”

A poté začaly trapasy Míly Vlčka. Jako předseda Sněmovny vedl 10. června 2009 delegaci politiků do Gazy. Část členů delegace vyjednávala tajně s militantní organizací Hamas, třebaže Vlček ujišťoval, že se tak nestane. Ke schůzce s jeho představiteli ale nakonec přesto došlo, byť neoficiálně. Zatímco byl Miloslav Vlček na návštěvě Islámské univerzity, čtyři členové delegace s Hamasem jednali. Schůzky se zúčastnila italská místopředsedkyně Evropského parlamentu Luisa Morgantiniová. Politička vedla v europarlamentu skupinu pro vztahy s Palestinou, všeobecně je považována za ultralevicovou radikální komunistku s příbuzenskými vazbami na radikální frakce v Gaze, a to včetně Hamasu.

Pak se chystal do Paříže, aby tam na schůzce šéfů parlamentů EU přednesl svůj vlastnoručně sepsaný návrh na usmíření Izraele a Palestinců. Monitorovací jednotky EU by podle něj měly zabránit pašování zbraní do Pásma Gazy a Izrael měl ukončit blokádu Pásma Gazy a pomoci jeho “izolovaným a nedostatky trpícím obyvatelům”. A také navrhl, aby OSN prošetřila, zda při lednové izraelské vojenské operaci Lité olovo v Gaze nebyly spáchány válečné zločiny.

Česko-americká židovská vzájemnost se projevila také tím, že na prosbu první dámy Spojených států Michelle Obamové zářil v Bílém domě 16. prosince 2011 cenný chanukový svícen Cyrilla Schillbergera z roku 1873, který do Washingtonu zapůjčilo Židovské muzeum v Praze na chanukovou slavnost pro pět stovek hostů. Premiér Jan Fischer pochází z židovské rodiny a jeho syn Jan je sice z nežidovské matky, ale sám se rozhodl konvertovat k judaismu. Vánoce slaví, dárky jim však nenosí Ježišek, ale Mojžíšek. Ten mu loni přinesl chanuka geld, tedy peníze, za které si může koupit, co chce. Pak jsme byli svědky chanukové řeči Jana Fischera, expředsedy vlády ČR, který pronesl při rozsvícení první svíčky chanukie, osmiramenného svícnu, na Palachově náměstí v Praze...

A včera přišlo prohlášení ministerstva zahraničí České republiky k hlasování o palestinské státnosti ve VS OSN: "Česká republika hlasovala proti palestinskému návrhu na udělení statusu nečlenského pozorovatelského státu, protože se obává, že by mohl vyústit v další odklad obnovení mírového procesu. Plně podporujeme legitimní aspirace Palestinců na plnohodnotnou státnost a jsme připraveni přispět k její materializaci prostřednictvím podpory přímých jednání v rámci mírového procesu..."

Ještě před týdnem jsem byl v Betlémě, na Západním břehu Jordánu, a procházel kolem zdi, kterou Izrael oddělil teroristy od těch, kteří chtěj žít v míru. Přesně jsem však předpověděl, co se bude dít, když Palestina dosáhne svého Pyrrhova vítězství - jásot, vystřely do vzduchu z kalašnikovů, děti byly přecpány cukrovinkami a od samých palestinských vlajek nebude skoro nic vidět... Marnost nad marnost a zase jen marnost. Mír se uzavírá pouze mezi nepřáteli a ti musí být dva... Izrael zatím schází...

Inu, tentokrát se za Česko nestydím, jen jsem nervózní z očekávání těžkého palestinsko-izraelského porodu... Je podzim, čas otočil list, stromům je zas o léto víc a rána jsou jak na trní. V očekávání nové mízy, živitelky nových plodů... a míru...

Snímky Břetislav Olšer

Když je kibic póvl, je z toho šlamastika a čurbes v pajzlu...

Palestina je virtuální název jako byl Protektorát Böhmen und Mähren

Jak se rodila nenávist proti Židům a nebezpečí islámského teroru

Další komentáře, glosy a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044

Autor: Břetislav Olšer | sobota 1.12.2012 7:05 | karma článku: 40.90 | přečteno: 7707x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Aleš Merta

Antikomunisté vyskakují, protože komunisté se ozvali proti usnesení EP (polemika)

VIP bloger pán Vodvářka je zděšen tím, že KSČM nesdílí názor Evropského parlamentu na to, kdo je hlavním viníkem rozpoutání druhé světové války.

15.12.2019 v 17:14 | Karma článku: 32.98 | Přečteno: 740 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Turek se roztahuje nejen v Sýrii, ale i ve Středozemním moři

Arogance „sultána z Ankary“, takto prezidenta Erdogana, nezná mezí. Nejenže si dělá na části syrského území co chce, ale nyní provokuje i na moři. Důkazem je nedávný konflikt s výzkumnou lodí z Izraele.

15.12.2019 v 14:09 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 459 | Diskuse

Jan Ziegler

Jsem rád, že Johnson zvítězil a Židé se nemusí bát o existenci

Parlamentní volby ve Velké Británii dopadly tak, jak rozhodli britští voliči A ti to odvolili moudře. Zvítězili konzervativci, kteří byli mezi nabídkou jedinou normální politickou a především volitelnou stranou.

15.12.2019 v 14:01 | Karma článku: 21.77 | Přečteno: 539 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Brexit nepotvrdil předpovědi ČT, ale potvrzuje význam závazného Občanského referenda.

Lisabonská smlouva, aneb upravená původní Ústavní smlouva EU, nepřinesla optimální řešení. Problémy a zájmy občanů i jednotlivých států, často vyžadují rozdílný přístup.

15.12.2019 v 11:05 | Karma článku: 36.14 | Přečteno: 980 |

Petr Štrompf

Novoroční ohňostroj ano, či ne? Exploduje i logika

Téma dnešních dnů? Světelná velkoměstská show s celým tím rámusem škodí přírodě. Jeden den zbytečného zmatku ve zvířecí říši.

15.12.2019 v 9:43 | Karma článku: 7.29 | Přečteno: 183 | Diskuse
Počet článků 3045 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2451

důchodce
 

Moje fotky na výstavě I vy můžete být naše hvězda na MFF Karlovy Vary 2011

Najdete na iDNES.cz