Když bulvární hyeny rozsápou na kusy svoji bezmocmou kořist...

České celebrity na jedno použití mě nechávají zcela chladným. Přesto můj valašský útlocit nesnáší bulvární hyeny, které bezohledně rozsápou kdejakou bezmocnou hvězdičku pop muzik. Včetně Ivety Bartošové. Po dlouhé době, průběžně dehonestovaná bulvárem, se minulý týden opět objevila ve společnosti. Během galavečera Česká hvězda 2012 v Hudebním divadle Karlín zazpívala a dostala ocenění Návrat roku...

Iveta Bartošová zpívá Nastěnku...

Na vlastní kůži jsem pocítil, co je to patologická lidská závist a zhoubná posedlost penězi. Setkali jsme se poprvé na počátku 80. let v baru Valdemar v Ostravě. Byla to ještě éra jedinečného Ostravského rozhlasového orchestru a nahrávacího studia s Janáčkovou filharmonií. Iveta Bartošová měla sladkých sedmnáct a seděla s textařem Jiřím Bezručem, který už píše své krásné texty na nebesích. Slavili jsme u bílého vínka úspěch Ivetiny písničky s Jiřího textem. Úspěchy v pěveckých soutěžích Talent a Zlatá loutna ji kvalifikovaly na festival Mladá píseň Jihlava 1983, kde si vyzpívala 4. místo a Cenu poroty za interpretační výkon...V Jihlavě se poprvé potkala s Petrem Sepešim, s nímž vytvořila úspěšný pěvecký pár. Oba mladí zpěváci vystupovali s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu, Golemem a hostovali ve skupině Kroky Františka Janečka. Dva roky později ale Petr zahynul při autonehodě a Iveta se na půl roku odmlčela. Na podzim 1985 vydala firma Supraphon jejich album Knoflíky lásky. Dnes jí za Petrovu smrt vláčí bulvár po všech českých bahnech. Nicméně tenktát ještě zářila jako stálice. Na jaře 1987, již jako čerstvá zlatá slavice za rok 1986, se stala sólistkou v Orchestru Ladislava Štaidla a vypadalo to, že natrvalo. V červnu 1987 odstartoval Ivetin první koncertní program Variace a koncem roku vyšlo její první sólové album I. B. - Iveta Bartošová, jež bylo v následujícím roce oceněno zlatou deskou Supraphonu. Zvítězila však hlavně na tom nejdůležitějším poli; narodil se jí syn Artur, jehož otcem je Ladislav Štaidl... V roce 1998 nazpívala roli Nastěnky pro muzikálovou lední show Mrazík a zúčastnila se uvedení této pohádky ve velkých městech České i Slovenské republiky. Písně z Mrazíka vydala firma Popron. Pod hlavičkou Monitor EMI vyšlo Ivetě nové romantické album Ve jménu lásky, které bylo označeno jako comeback století a oceněno zlatou a platinovou deskou. V průběhu své kariéry se Iveta věnovala a věnuje rovněž charitativní činnosti.

Je patronkou nadace Pražské děti, pravidelně spolupracuje s nadačním fondem Kapka naděje, nadací Terezy Maxové či Robin, bývá hostem v benefičních pořadech Chceme žít s vámi, NATAMA, Pomozte dětem, zúčastnila se i koncertů Most naděje a Lidi lidem, uspořádaných na pomoc lidem poškozeným povodněmi v letech 1997 a 2002. V domovské Uhříněvsi rovněž pravidelně organizuje zábavné pořady pro děti. Jeden úspěch střídal druhý, až nastal děsivý zlom. Rozchod, rozvod a to byla příležitost nejen pro bulvární hyeny, ale také pro řadu hochštaplerů, kteří se chtěli pást na Ivetiných penězích i její popularitě.

Než ale k tomu došlo, setkali jsme se podruhé. Na ledě ostravské arény, kde s Karlem Gottem, s nímž zpívala v tomto muzikálu, vjížděli na saních do děje proslulé pohádky. A pak to bylo setkání v hotelu Atom, kde po světové premiéře muzikálu na ledě Mrazík, krájela slavnostní dort. Byl jsem v pracovním týmu režiséra a majitele projektu Jindřicha Šimka, spolu s Martinem Dejdarem, ing. Bohuslavem Žárským, Vilémem Čokem, Jiřím Kornem a dalšími, včetně několikanásobných mistrů světa v krasobruslení sportovních dvojicích Radky Kovaříkové a René Novotného... A pak už přišla léta, v nichž to šlo s Ivetou hrozivě dolů. Jak její hvězda prudce vylétla, tak rychle padala...A to už s hyenami bulváru za zády. Sledovaly ji na každém kroku a vymýšlely si někdy absurdní story, jen aby zvedly náklad. A kdyby si i bulvár pozvala až do kuchyně, přesto by se měl chovat slušně a psát pravdu a ne zničit člověka a udělat z něho lidskou trosku. Dát bulvár k soudu? Zbytečné; bulvár prohraje, zaplatí statisícovou pokutu, ale na zvýšeném nákladu za vylhanou aféru si vydělá dvakrát tolik. O etice se nesmí mluvit, ta nepřináší žádný zisk... Křehká dívka to neunesla. Nepřetržitý stres, kdy paparazzi čekali na každý jejích chybný počin, ji dovedl až na samé dno. Soudy, opilectví, tloustnutí, hádky a další situace jsou dnes na denním pořádku v tištěném i v televizním bulváru. Nervozita kdysi půvabné dívky ji přeměnila v uzlíček nervů. Nemoci, spousta léků, nemocnice...

Věděla, že každé její klopýtnutí bulvár mnohonásobně zvětší do senzací a afér. A co neprovedla, to si bulvár vymyslel nebo k tomu dopomohli noví hochštapleři v jejím životě. jmenovat je? Zbytečné. Proč jim dělat reklamu...? Jen dál Ivetu potápějí. I díky tomu, že kdysi účinkovala se skupinou Golem... Proč bulvár nenapíše pravdu třeba o Josefu Laufrovi, který by svojí zhůvěřilou písní o kapitánu Minaříkovi zcela zastínil veškeré vymyšlené Ivetiny aféry...?

Toto též zaznělo, když se konal IV. ročník Celostátního festivalu politické písně 1976... Název písně: "Dopis Svobodné Evropě" - autoři: Josef Laufer, Bohuslav Myslík, skupina Golem J. Václavka, píseň ze 70. let oslavující komunistického rozvědčíka kapitána Minaříka za atentát na Rádio Svobodná Evropa. Textař Jirka Beuruč byl génius v porovnání s touto snůškou vytříbené slovní zásoby a vlezdoprdelkovství.....

Vy, co jste po nocích ladili dráty,
učili sousedy potomkům lhát,
slyšte o prorocích s tupými drápy,
jak se jim zřítil ten upíří hrad.

Ztratili obličej – to dolar byl důvod,
po boku Goebbelsů je jim OK!
Ztratili obličej i jazyk i původ,
teď hrají nám z partesu hlas CIA.

Kdo by to poslouchal ty jidášské žvásty,
odporné žebrání o nakyslý chléb,
kdo by to poslouchal ty nechutný pásky,
co do úst si strkaj mrvu a chlév!

Díky Vám! Díky Vám, chlapíku statečný,
za vaši odvahu, rozum a sílu!
Vy jste náš kapitán – oni jsou zbyteční!
Přidal jste blankytu do křídel míru.

Do pupku hadího jim kapitán hrábl
a sedm let vypájel prolhanou žluč...
Ty „svobodný rádio“, už ti dech zchladl!
Od našich hrdinů pravdě se uč!

Utekli bezmocní a zradili mámu
i tátu, co někde má bez jména hrob.
Chtějí nám – nemocní – zasadit ránu
za konto Lloydů na ptačí zob.

Nad naší hranicí nebe je čisté,
nechceme stanici s nápisem: „Hnůj“.
Uřvi si bránici, ty špinavé klíště,
a nepleť se do veršů: „Kde domov můj“!!!

Díky Vám! Díky Vám, chlapíku statečný,
za vaši odvahu, rozum a sílu!
Vy jste náš kapitán – oni jsou zbyteční!
Přidal jste blankytu do křídel míru.

Jde to s námi z kopce. Pod knutou exekutorů se topíme v bažinách potrhle tržní země, jež si vždy potrpěla na nějakého toho velkého brothera, v níž jsou nejsledovanější jihoamerické telenovely a nejčtenější bulvár s celebritami na jedno použití. Věřím, že jen skromnost a pokora jsou výsadou skutečných mistrů. Kdy naposled uspořádal dav s pěnou u úst ovace chirurgům, kteří transplantovali pacientovi srdce, ledvinu i játra za roční plat rovnající se týdenní mzdě oštulpnovaného negramoty v kopačkách? To skutečné a jedinečné vytvářejí neznámí stvořitelé, bez nichž by se všude producírovali jen paňácové v dresech kupčíků a pouťoví kejklíři se světskou slávou, polní trávou. Nesnáším světla ramp nandrolonových svalovců a vykrádačů cizích myšlenek, žijících na dluh a vrub ostatních. Bůh asi příliš plýtval, když stvořil tolik zbytečných lidí z bulvárů…

Inu, díky vám, chlapíku statečný, tak si alespoň můžu zavzpomínat na chvíle, kdy byla Iveta Bartošová nádherná dívka, kterou by ani ve snu nenapadlo, jak bídně zásluhou bulváru jednou skončí... O zmíněném hyenismu se lze přesvědči v následujících textech na bliití...

Snímky Břetislav Olšer

http://www.videoworldonline.eu/video/yeY1XPnoPD4/josef-laufer-vs-kapitan-minarik-svobodna-evropa-must-die.html

Exkluzivně: Milenec Bartošové zase ztřískal manželku. Pěsti, škrcení, bezvědomí, nemocnice a pak policie!

Labilní Iveta Bartošová už zase kšeftuje se soukromím: Prodá se za půl miliónu!

Iveta Bartošová zase pila: Po šíleném vystoupení si dopřávala víno a něžnůstky s Rychtářem

Pohled na vlastní nebezpečí: Iveta Bartošová s kokrhelem, opuchlým obličejem a padající ze schodů

A teď pár blogů o písničkářích.... Hutka o Alexandrovcích… Probůh, kdo je to Hutka…?

Mediální nářez: Nohavica získá cenu festivalu San Remo!

Jak nebýt doma prorokem…
Bajka o jednom muzikantovi, co naučil StB, aby “podporovala” umění?
Nic víc než pravda o Pussy Riot, aneb Kundičky, co milují sex…?

Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044