Včera jsem ještě váhal, když jsem uvažoval o tom, kdo vyhraje v Parlamentu. Vydrží trojkoalice, nebo ne? Pak jsem si přečetl MF Dnes a bylo mi vše jasné. Třicet vyvolených a z nich si drtivá většina v nejčtenějších novinách hájila svůj "poločas"...
I za mraky svítí slunce...Foto: B. Olšer (2)
Redaktoři vybrali pro anketu „Mají zůstat?“ třicet českých osobností veřejného života, jimž položili „nezáludnou“ otázku: „Je nějaký důvod, proč by měla vláda pokračovat...?“ Jinou otázkou však je, zdali si ty respondenty vybrali, aby se dozvěděli objektivní pravdu nebo jen jasnou a pro Nečase podpůrnou odpověď: „Ano“. Z třiceti tak neodpovědělo asi jenom pět…
Vládu by podrželi: Namátkou - Jan Krasl, exprimátor Prahy, Ladislav Gerendáš, herec, Petr Fejk, bývalý ředitel ZOO Praha, Václav Klaus mladší, ředitel gymnázia, Jan Šolc, bývalý poradce Václava Havla, David Černý, entropický výtvarník, Zlatuše Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava, Radim Uzel, sexuolog, Jan Stráský, ředitel Národního parku Šumava, Jaromír Kubů, kastelán Karlštejna, Jaroslav Holík, hokejista a další.
Tedy osobnosti, jimž dnes nic neschází. Mají své jisté, včetně lukrativních profesí. Rozhodně nepatří mezi každého desátého Čecha, co žije na pokraji bídy. Ty čtyři s opačnými postoji jsou jen výjimky potvrzující pravidlo. Proč tam nebyl prof. Bělohradský, jeho kolega filosof Keller, šéf odborů Zavadil, nějaký horník, chirurg, řidič, slévač a jiní. Prostě skutečný vzorek obyvatelstva. Jasně, nic by to nezměnilo na konečném výsledku, ale mnohé to napovídá. Ne, jak říká jeden z ankety, filozof Roman Joch, „neshazovat v poločase…“ Ano, takové to byly osobnosti; ty, jež měly na mysli svůj „poločas“, nikoli poločas vlády.
Samozřejmě, že je nabíledni, komu drží štangli prof. Bělohradský nebo Zavadil, stejně jako víme, za kým stojí Klaus mladší, Černý nebo Holík. Máme dnes u nás na osm milionů oprávněných voličů a mezi nimi by se však jistě našel objektivnější vzorek, než zmíněných pětadvacet Pappenheimských, tedy hrstka z 80 procent těch, co chtějí demisi vlády. A co na to pravicová část Sněmovny? Nevidím, neslyším, koryto je jenom jedno...
Proto zazněl jasný verdikt: Dvoukoaliční vláda Petra Nečase může pokračovat i po rozpadu Věcí veřejných. Premiér ve Sněmovně uspěl při hlasování o důvěře vládě, o které sám požádal. Získal podporu 105 poslanců z ODS, TOP 09, z platformy Karolíny Peake, která se odštěpila od VV, ale i od tria poslanců této strany (Chaloupka, Petráň, Šťovíček, kupodivu bílí koňové Bárty. Vládu podpořili i Pavel Bém a Michal Doktor. Zvláště hlas Pavla Béma je signifikantní pro jeho submisivnost s ohledem na „mazánkovsko-kolibříkovské“ odposlechy…
Dá se to nazvat Pyrrhovým vítězstvím Petra Nečase. Toto slovní spojení vyjadřuje formální vítězství či úspěch, jenž de facto, jak dobře víme, ve svých důsledcích žádným vítězstvím či úspěchem není. Historie, kterou psal král Pyrrha z Epeiru, válečník, jako šéf ODS a jeden z velkých nepřátel Římské říše, řekněme Sobotkových socialistů. Možná Nečasovi také někdo po bitvě u Ascula 279 př. n. l., resp. ve Sněmovně, blahopřál k vítězství a přidal noticku: „Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni...“
Střízlivé zhodnocení celé situace - nepřítele sice Nečas a přeběhlíci přinutili k dočasnému ústupu, ale armádu řidičů, bezdomovců, nezaměstnaných, důchodců a tělesně postižených pacientů či lidí na pokraji chudoby nezničil. Rovněž jeho vlastní řady ve Sněmovně vyšly z bitvy notně zdecimovány a příští hlasování o (ne)důvěře už třeba skončí fiaskem... Možná… V čele pozvolných „decimátorů“ je totiž i ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který řekl:
„ODS vidíme jako konfederaci regionálních kmotrů, než jako kompaktní stranu s jasnou ideovou základnou, do Senátu společně nepůjdeme. Proč jeho strana odmítla nabídku občanských demokratů na spolupráci v podzimních senátních volbách? TOP 09 si totiž není jistá, jestli u občanských demokratů převažují ideje nebo podnikatelské zájmy. V tuto chvíli prostě nemá TOP 09 jistotu, že v regionálních organizacích ODS převažují ideje nad klientelistickými podnikatelskými zájmy…
A právě těch je příkladem exšéf poslanců VV Vít Bárta, toho času podmíněně nepravomocně odsouzený za úplatek, který sice hlasoval proti vládě, ale navíc nečekaně věnoval v jednacím sále Sněmovny své bývalé stranické kolegyni, vicepremiérce Karolíne Peake, černou stužkou ovázanou kytici žlutých chryzantém. Kdyby byly dušičky, ale ony se budou vyjímat i ve Velkopřevorském mlýně na Čertovce, který její matka získala od maltézských rytířů...
Na pomoc ale přispěchal farizejský ministr financí Miroslav Kalousek a ochotně, filuta, donesl vázu s vodou. Zaskočená Peake, svědkyně na svatbě Bárty a Klasnové, jen špitla, že to snad není jako s mafiánskou zlomenou tužkou...?
Inu, první dopady Pyrrhova vítězství se brzy projeví; pacient jde na opereaci a starostlivě se ptá lékaře, jestli to dopadne dobře. Doktor ho uklidňuje: "Žádné obavy, už jsem dělal padesát takových operací..." Pacient se uklidní a lékař ještě dodá: "Žádnou paniku; jednou se mi to přece podařit musí..."
Drobil drobil, až se rozdrobil ve volebního manažera ODS…
Nietzsche tvrdil: “Morálka neexistuje, pouze osobní disciplína…”
O nedůvěře koalici aneb Další střelba slepými levicovými náboji…?
Tancuj, tancuj, vykrůcaj, len mi Peake, vládu nězrůcaj…
Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044
