Tak co, gadžo, už máte, co jste (ne)chtěli...?

"No, vsichni, s kterymi jsem hovoril, tak rikaji, ze je to smutne, ze tohle Romove zpusobili. Mimochodem vcera bylo nemozne pouzit ty lacine telefonni linky do Cech, protoze pry Romove odsud tez honem volali do Cech. Tech linek je nekolik, ceny se lisi, technicka kvalita tez, ktera je $1.99 za casove neomezeny telefonat..." napsal mi George Holy, člen česko-slovenské rady Masaryktownu v Torontu, jako reakci na dnešní hrozbu opětovného zavedení kanadských víz pro české občany.

"Zde v Toronte ani nebyl ohnostroj na pocest Canada Day kvuli stavce zamestnancu Toronta a i jine oslavy byly prudce omezeny. stavka zamestnancu mesta (asi 22,000 osob) pokracuje uz 9. den, odpadky se hromadi (a smrdi) a vse ukazuje na velice dlouhou stavku. odpadky se nam tu hromadi, krysy se nam mnozi; obcane jsou vice a vice znechuceni; stavkujici i kopou do aut lidi co privazeji sve odpadky na ty "temperorary collection sites". Mesto je ted velice spinave, vsude litaji tuny papiru a plastiku. Na konecne E - W subway (Kennedy Station) vysilaji neustale tlampacema klasickou muziku, to uz delaji mnoho let (to neni na vzdelani mas ale na odradeni shromazdovani mladistvych), hraji i Dvoraka, Smetanu, Chacaturjana a jine:  jiny kraj, jiny mrav..." píše George Holy.

Kanadský deník The Sun v první polovině června napsal, že útulky pro žadatele o azyl v jižním Ontariu jsou přeplněné. Čeští Romové podle listu zaplavují Toronto, oblast Peel a Hamilton, aby "unikli neonacistickému bití a zápalným bombám..."

V Kanadě požádalo za letošní půlrok o azyl odhadem zhruba 1 600 Čechů, což je skoro dvakrát tolik než za celý loňský rok. Se žádostí přitom uspěla asi desetina.

Celkově loni v Kanadě žádalo o uprchlický status 34 800 lidí. Vede Mexiko (8069), Haiti (4963), Kolumbie (3132) a Čína (1711). v lednu a únoru 2009 požádalo v Kanadě o status uprchlíka 570 českých občanů. V drtivé většině Romů, dnes už je jich o tři sta víc.

Kanada přitom při příležitosti zrušení vízové povinnosti (31. října 2007) varovala, že roční počet uprchlíků z ČR nesmí převýšit dvě procenta z celkového počtu žadatelů o azyl ze všech států světa.

Po eventuálním zavedení víz pro ně budou muset Češi jezdit do Vídně. Kanada totiž přesunula vízovou agendu právě do hlavního města Rakouska. Cena víz ještě není známa, ani jak dopadnou ti, kteří už mají zakoupené letenky do Kanady...

"Veřejnost by neměla být naštvána na Romy, ale na lidi, kteří mají zodpovědnost za tuto situaci, která nevznikla den ze dne," nechal se slyšet místopředseda vládní rady pro záležitosti romské komunity a předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.

Je to prý proto, že vláda nehla ani prstem proti růstu nacionalismu a nebyla schopná dát relevantní podklady soudu, aby zrušil Dělnickou stranu. Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL, navíc hovořil o možnosti obrátit se kvůli zavedení vízové povinnosti na Evropský soudní dvůr.

Od mého torontského působení uplynul už nějaký ten pátek, hospoda U Vlastičky byla zrušena, Nové divadlo přišlo o herce Bohuslava Mácu, který odešel do svého nebeského angažmá. Jen čeští Romové nezklamali, dál zaplňují městské motoresty a imigrační úřady.

A v Torontu vzniklo, a hned také zaniklo, internetové médium CanadianCzech.com, tedy nezávislý informační server sloužící české (slovenské) komunitě v Kanadě. Jeho redaktorem a provozovatelem byl Jan Rotbauer.

“Zanedbávám tyto stránky, protože tlumočím a překládám pro Romy, kterých přijíždějí desítky denně. Někdy dokonce trávím značnou část dne přímo na letišti v celním/imigračním prostoru, kde jsou unavení žadatelé o azyl “zpracováváni”,” říká Jan Rotbauer.

“Mnozí z nich, na něž se nedostane řada v den jejich příletu, přespávají na letišti (často i s malými dětmi a nezřídka zcela bez peněz), aby mohli nastoupit před úředníky pohraniční služby druhý den ráno.

Chyba je v kanadském multikulturním zákonu. Kdyby přistěhovalce nerozmazlovali a bez dolaru je ihned vyhostili, nikdo by se k nim nehrnul. A Romové už vůbec ne! Paradoxně tento systém pomáhal spustit v letech 1986-87 Čechokanaďan Jiří Corn, bývalý předseda zdejšího Českého a slovenského sdružení v Kanadě.

Zasloužil se o prosazení legislativní změny - Zákona č. 93 na ochranu kulturního pluralismu, o tzv. multikulturalismus. Ten dodnes zajišťuje pohodlný azyl, a mnohdy i celoživotní bezpracnou pohodu, všem utečencům, které jejich vlády neuměly, nebo nechtěly ochránit před rasovým či domácím násilím a diskriminací.

Dělnickou stranu český soud nezrušil a Romové drží své slovo a houfně spěchají do své země zaslíbené… Co je čeká? To snad nejlíp osvětlí slova Jana Rotbauera:

“Mysleli si, že je tady hned slušně ubytují a bude o ně dobře postaráno. Bájili jim o tom přece do telefonu známí, kteří jsou tu už tři čtvrtě roku! Místo přepychu je však čeká cesta mezi nejnižší spodinu kanadské společnosti.

Přijíždějí totiž zpravidla se dvěma stovkami dolarů v kapse, které stačí utratit za jídlo (a někdy za jednu noc v letištním Hiltonu) ještě dřív, než je s tlustými deskami imigračních dokladů propustí z letiště.

Pak, vybaveni adresou vzdálených příbuzných či jen telefonním číslem na červený kříž, vyrážejí vstříc novému životu…

A na jaký život se mají připravit? Pro začátek - určitě aspoň na několik dlouhých měsíců - to bude život nejnižší chudiny. Protože v Kanadě nesmějí zatím pracovat, budou odkázáni na sociální podporu, což znamená zařadit se mezi úplné ztroskotance, drogově závislé, svobodné matky bez vzdělání a jiné “odpadlíky”…

Takže, levné torontské telefony byly naprosto přetíženy, jelikož Romové volali do Česka, aby rychle zorganizovali své příbuzné, blízké a kamarády a nalákali je k cestě do Kanady dřív, než bude 7. července, v úterý 2009, znovu zavedena vízová povinnost vůči Čechům. 

A kanadské velvyslanectví takticky přesunulo své vízové oddělení do Vídně, aby zabránilo přetíženosti svých úředníků, v nejhorším případě násilí ze strany nespokojených českých občanů, kteří by nedostali povolení ke vstupu do země javorového listu.

Vrásky mají též Kanaďané; česká diplomacie, aby nebyla za troubu, míní zavést víza také pro své zaoceánské návštěvníky Česka z Kanady.

Já na bráchu, brácha na mě, aneb Jak se do Kanady volá(létá), tak se z ní ozývá...

PS: A jak se má v Torontu "ten, co pohladil Obamu...?"

"Vi se o tom už i v Kanade, nebot jsem dnes hovoril ze zamestnanci azyloveho zarizeni. Skutecne tomu tak je. Jinak ja si to uzivam a nemam problemy zadne s tim, dnes jsem stravil na svatku Canada Day na pekne place area. Jinak denne chodim plavat a cvicit. S pozdravem Jaroslav Suchy"

(Další komentáře, glosy a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)