Jak jediný Vladimír Putin drží možnou vojenskou základnou na Kubě v šachu třicet armád NATO a Spojených států

Sláva, Putin se rozhodl, že si dál nenechá sr.t na hlavu a přestane být  fackovací panák, bez jediné vojenské základny v cizině, na rozdíl od USA, potažmo NATO, jež jich mají přes stovku ve světě, jen u hranic s Ruskem na  třicet...

Rusko se tedy právě odhodlalo ve věci lží o Majdanu a Krymu přejít do ofenzívy; Putin se rozhodl zasáhnout NATO, EU a USA úderem na nejcitlivější místo a slabinu celé Aliance, tedy na „Ostrově svobody“, kde chce mít vojenskou základnu. A nejen tam... Konečně...

Foto: Reuters...

V souvislosti s obnovením vztahů mezi USA a Kubou se opět stal středem pozornosti statut základny Guantánamo. Ředitel ústavu kubánských a kubánsko-amerických výzkumů Jaime Suchlicki prohlásil, že Kuba trvá na navrácení Guantánama, kterou. dostaly Spojené státy do „časově neomezeného pronájmu" (tedy navždycky) za „roční poplatek 2000 peso ve zlaté měně Spojených států". Je to 14 let od chvíle, kdy byla na Kubě, konkrétně ve městě Loudres, zavřená pod tehdejším nátlakem USA, největší ruská základna; za dobu svého provozu, zaměstnávala kolem tří tisíc lidí a sloužila hlavně k odposlechům na americkém území a ke komunikaci s ruskými plavidly na západní polokouli. Ve stejné době byla zrušena i podobná základna ve Vietnamu; tedy jediné dvě bašty ruských vojáků ve světě...

Velvyslanectví USA při OSN v New Yorku... Snímek Břetislav Olšer

Nyní se může tato kdysi největší ruská základna znovu otevřít, ne tedy Guatánamo, byť mohli Rusové oplatit USA jejich nátlak... Vladimír Putin ale nedávno podepsal s Havanou dohodu o znovuotevření, objektu v Loudres. Základna leží v podstatě na předměstí hlavního města a nachází se jen 250 km od USA. Do provozu byla zapojena v roce 1967, kdy kromě odposlechů a komunikace s ruskými plavidly na západní polokouli, sloužila také pro signální zpravodajství a odposlouchávání amerických kosmických lodí, nejsou výjimkou ani kosmická zařízení na Floridě. Dokonce se i v roce 1993, tehdejší ministr obrany pro Kubu Raul Castro chlubil, že ruská základna zachytila více jak 75% signálního zpravodajství USA.

A aby toho nebylo málo, OSN upozornily na „policejní zvůli, růst rasismu a xenofobie" v USA na pozadí událostí ve Fergusonu, Baltimore a dalších amerických městech, kde protesty proti nadměrnému použití síly policií byly krutě potlačeny. Kromě toho v OSN odsoudili porušení lidských práv v USA pod záminkou boje proti terorismu. Navíc nebyly dodrženy sliby, že Washington uzavře věznici na vojenské základně v Guantánamo, v níž jsou bez vyšetření a přístupu k soudnictví, v podmínkách právního vakua vězněny desítky lidí",  Kromě toho, byl kritizován tajný sběr osobních údajů americkými bezpečnostními službami, a také smrt pokojných obyvatel v důsledku útoků amerických nepilotovaných letounů. V OSN, jejímž hlavním sponzorem jsou Spojené státy, paradoxně rovněž konstatovali, že Washington se dosud nepřipojil ke Konvenci o právech dítěte.

Je to proslulá historie; Kuba je propojena pupeční šňůrou s kukuřicovým Chruščovem. Ten v roce 1954 věnoval jako svůj soukromý dar Ukrajině Krym, aby poté seděl jako vrchní velitel v přístavu Sevastopol, díval se přes Černé moře k Bosporu, kde mělo Turecko namířeny na SSSR rakety Jupiter vybavené jadernými hlavicemi o síle 1,4 megatun TNT. A vypukla karibská krize, protože na Kubu byly v polovině léta 1962 dopraveny sovětské rakety R 12, co měly dolet 2000 kilometrů, přitom na Floridu stačily necelé dvě stovky. USA pak naštěstí slíbily stáhnout rakety z Turecka a Chruščov rozzlobil Fidela Castra a rakety z Kuby zase přepravil zpět. V současné době to vypadá na ruský "come back"... USA, B-52 a atomové hlavice

Myšlenka uzrála před rokem; Vladimír Putin byl s argentinskou prezidentkou Cristinou Fernández de Kirchnerovou na finále MS ve fotbale v Riu, dali také řeč o Malvinách, resp. o britských Falklandech a stejně jako OSN a papež František by rádi, kdyby se toto území vrátilo pod správu Argentiny. Argentinská prezidentka připomněla, že v Chartě OSN se hovoří o právu národů na sebeurčení a tato norma musí platit pro všechny země. Kirchnerová srovnala situaci na Krymu s jiným případem v novodobých dějinách. Před rokem se konalo referendum na Falklandských ostrovech, sporném území, na které si činí nároky Argentina a Velká Británie.

Ruský prezident pozměnil v červenci 2014 plány své  návštěvy Latinské Ameriky a cestou z Kuby do Argentiny nečekaně přistál v Nikaragui. Se svým protějškem Danielem Ortegou na letišti v Managui jednal mezi jiným o dodávkách ruské pšenice. Hlavní důvod tohoto šestidenního putování je však záměr vybudovat vojenské základny v jihoamerickém regionu ve Venezuele, na Kubě či v Nikaragui; tedy už ne pouze v zemích bývalého SSSR… Během let 1981 – 1990 byla ničena Nikaragua stejně, jako dnes Ukrajina. CIA rovněž řídila invazi do země povstalců, kde bylo po pádu diktatury Somozy a příchodu k moci Sandinistů v roce 1978 Spojeným státům jasné, že v Latinské Americe může vzniknout „další Kuba“. Obama se přivítal s Raulem Castrem; poslal komerční letadlo na Kubu

Trinidad... Snímek Břetislav Olšer

Změna k lepšímu nastala až v roce 2006, kdy vyhrál volby Daniel Ortega, zvítězil v atmosféře přetrvávající chudoby a nespokojenosti s liberálními reformami a s korupcí. Drtivou většinu nynějšího nikaraguyského exportu tvoří zemědělské produkty - káva, hovězí maso, mořské plody, fazole, cukr. Dalším významným vývozním artiklem je zlato… Když USA podporovaly a uznaly nekomunistickou kubánskou revoluci, resp. její novou vládu a nechali svrhnout Batistu; Fidel Castro se stal komunistou až v roce 1965…

Kubánská omladina... Snímek Břetislav Ošer

Ortega se před rokem setkal s Putinem; byl nadšen, že Rusko konečně znovu hovoří o budování vojenských základen, o povolení vstupu ruského námořnictva do přístavu či o schválení možnosti využívat letiště daných zemí k doplnění paliva ruských vojenských letadel na průzkumných misích; kromě Venezuely, Kuby či Nikaragui jde o Vietnam, Seychely nebo Singapur. Tam všude by Rusové chtěli své vojenské základny. Putin se zkrátka rozhoupal, aby se za jeho vlády rozrostly vojenské síly vůbec poprvé mimo území států bývalého Sovětského svazu. Korunu tomu všemu dal tradičně politický plácalista Michael Romancov, kdy v LN prohlásil, že ”rozpínavá politika patří odjakživa k základním strategickým cílům Ruska, “rozloha teritoria je tím jediným primátem, který Rusko drží a jenž nikdo nezpochybňuje”. Komické, když snad kromě Romancova celý svět ví, že USA má své základny ve dvou třetinách světa. A více než třicet je jich přímo na hranicích s Ruskem.

Putin vyjádřil naději, že ruská ropná společnost Rosněfť a kubánská společnost Cupet začnou “ve velmi blízké budoucnosti” se společným průzkumem ropných ložisek u pobřeží Kuby. Kuba zatím produkuje asi 60 tisíc barelů denně a dalších 93 tisíc, které potřebuje k pokrytí svých potřeb, nakupuje za „redukované ceny“ z Venezuely. Zatím. Kuba totiž zjistila v Karibiku značné ropné rezervy, které se nacházejí v Mexickém zálivu nedaleko Cienfuegos. Nyní je ve hře až 20 miliard barelů, což téměř odpovídá ropným zásobám Spojených států, které těží jen v Mexickém zálivu téměř pětinu své domácí produkce. Navíc Rusko odepsalo 90 procent z obřího dluhu, který má Kuba vůči bývalému Sovětskému svazu. Zbylá část má být investována do kubánské ekonomiky. Moskva a Havana podepsaly dohodu, která předpokládá vymazání dluhu v objemu 35,2 miliardy dolarů (zhruba 710 miliard Kč) a splacení zbylých 3,5 miliardy dolarů během příštích deseti let.

Součástí základny Guantánamo je též Mc Donalds po kubánsky… Snímek Břetislav Olšer

„Ostrov svobody“, ležící jen pár desítek kilometrů jižně od ostrovů Key West na Floridě. Ano, více než po 50 letech rozehrává Rusko druhé dějství politického angažmá v Karibiku, jehož cílem je bezprostřední bezpečnostní ohrožení kontinentálního území USA. Zděšení, které to vyvolalo v Bílém domě, je nepopsatelné. Vyprovokování ruského medvěda v Evropě ve vztahu k Ukrajině se nedaří, a naopak, Rusko svojí přítomností na Kubě hrozí, že případný vojenský střet na Ukrajině přenese přímo na mateřské území USA, což nikdy nebylo cílem současného plánu Obamovy vlády na vyvolání proxy-konfliktu s Ruskem na území Ukrajiny, která je daleko a daleko od území USA. K čemu tedy vlastně došlo?

Prezident Putin loni odpustil Kubě neuvěřitelných 90% dluhu. To se rovná de facto kompletnímu smazání kubánských závazků vůči Moskvě, ale ne tak docela. Tady si musíme udělat menší analýzu toho, proč Moskva neodpustila Havaně celých 100%. Celé je to naprosto jednoduché, Moskva potřebuje velmi významně obnovit a restartovat vztahy s kubánskou vládou, které v posledních letech nijak aktivní nebyly, ale zároveň si potřebuje Rusko udržet určitou „leverage“, tedy páku na Havanu, aby byla svolná s určitými vojenskými a zpravodajskými aktivitami Rusů na ostrově. Proto oněch 10% dluhu bylo ponecháno jako určitá pojistka, že Havana necukne před kroky Moskvy na Kubě, které mohou ale nemusí nastat. K čemu všemu může dojít?

Na Pláži sviní -  Bahía de Cochinos... Snímek Břetislav Olšer

Již v roce 1823 Spojené státy prostřednictvím tak zvané Monroeové doktríny deklarovaly svou dominanci na americkém kontinentě a nepřípustnost vměšování se „jiných mocností“ do „amerických záležitostí“. Když SSSR v rámci studené války zřídil svou základnu na Kubě, mohlo to v roce 1962 během Karibské krize vést až k rozpoutání 3. světové války. Pouhé spekulace o tom, že by Vladimír Putin mohl obnovit ruskou základnu na Kubě pak byly podle mnohých jedním z hlavních důvodů, proč prezident Obama nedávno ohlásil zmírnění americké blokády „ostrova svobody“.

Jenže Kuba není jediným latinskoamerickým státem, který v souvislosti s Kremlem působí lidem v Pentagonu a Bílém domě vrásky. Jednou ze zemí v regionu, kterou rádo navštěvuje ruské námořnictvo, je i středoamerická Nikaragua. Právě teď se pak objevila informace o tom, že tato šestimilionová země – o rozloze 1,5 krát větší než ČR – podepsala s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu novou smlouvu. Podle vojenských expertů blízkých k ruskému ministerstvu obrany, na které se odvolává zpravodajský portál Lenta.ru, je obsah této smlouvy vcelku jednoduchý: budou-li ruské válečné lodě chtít navštívit přístav v Nikaragui, stačí, aby o tom uvědomily místní úřady. O schválení své návštěvy již žádat nemusí.

Vaqueros... Snímek Břetislav Olšer

Přitom tato malá země nemá přístavy pouze ze strany Atlantického oceánu, nýbrž může být navštívena i ze strany Tichého oceánu. Právě to například v roce 2013 učinil raketový křižník Moskva, vlajková loď ruské černomořské flotily, sídlící v Sevastopolu na Krymu. Podepsaná smlouva mezi Ruskem a Nikaraguou navazuje na celou řadu dalších vojenských a zbrojních smluv, podepsaných mezi zeměmi v posledních létech. Spekuluje se o tom, že prezident Nikaragui Daniel Ortega vidí v Kremlu ochránce před USA. Spojeným státům totiž podle těchto spekulací nevyhovuje zahájení stavby průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem na území Nikaragui, který by de facto konkuroval tradičnímu a strategický významnému Panamskému průplavu, který vznikl za účasti USA.

Od roku 1962, kdy USA zahájily ekonomickou blokádu vzpupné Kuby, neslyšíme ze zahraničních médií nic jiného než plivání na snahu Kubánců jít svojí cestou. Trestán však nebyl jen Castrův klan, ale nevinní obyvatelé tohoto ostrova Velkých Antil. Můj průvodce Oriol vystudoval v Praze, takže česky mluvil, jako když bičem mrská. Avšak místo toho, abych kladl většinu otázek já, ptal se též on. Třeba jak bychom existovali desítky let v Česku bez dodávek základních surovin, ovoce, ropy či s polovinou negramotných obyvatel. Krčil jsem rameny jako při mnohých jiných svých pokusech o kloudnou odpověď.

Některé vzpomínky mají pro mě svojí jedinečností cenu zlata, stávají se jednou za život a dají se opakovat bezpočtukrát; byl 1. leden a Náměstí Revoluce u památníku Jose Mártiho v Havaně praskalo ve švech; asi milion Kubánců sledovalo tradiční projev Fidela Castra. Byl velmi emotivní a trval tradičně několik hodin; Kubánci prchali přes moře na Floridu a to vůdce rozčílilo; napřed ukázal na ženy: ” Vy jste byly za Batisty děvky, teď máte díky revoluci slušnou práci a stejně chcete do Ameriky. Já se na to můžu vys.at…” řekl a odcházel, dav ale křičet: “Fidel, Fidel…” Tak se vůdce otráveně vrátil a pro změnu nadával mužům, že byli otroky… Celá situace se opakovala… Nadávky, odchod Castra a jeho teatrální návrat a znovu…

Raúl Castro se však dnes objímá s Obamou a všichni jsou rádi,  jen mnohé mrazí, že kdykoli se do historie Kuby zapletou Spojené státy, je z toho napřed základna a později věznice Quantánamo, o tamním mučení už ví kdekdo… jen aby se na politické scéně neobjevil další Batista…? Kdo byl za kubánskou krizi aneb USA měly rakety v Turecku dřív…

Inu, po kubánské revoluci však nastaly další vyprovokované revoluce - arabská, oranžová, růžová, sametová, majdanská, cedrová, tulipánová, jasmínová, byť utrpěly fiasko na Pláži sviní - Bahía de Cochinos… Za vším ale nehledej ženu, nýbrž Spojené státy severoamerické. Globální provokatér je zkrátka jako starý pes, kterého nelze naučit nové kousky; lze tedy opravdu z principu srovnávat vrahy Mašíny s Fidelem Castrem a Che Guevarou…? Starého psa novým kouskům nenaučíš, aneb Kuba v přechodu…?

Putin na zadním dvorku USA; bude mít základny nejen v bývalém SSSR?

http://aeronet.cz/news/putin-se-rozhodl-vylozit-na-stul-kubanskou-kartu-ceka-nas-nova-karibska-krize/

http://www.securitymagazin.cz/zpravy/ruske-namornictvo-si-pojistilo-pristaviste-v-nikaragui-kousek-od-usa-1404043754.html

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku