Alexandrovci se valí na Prahu; máme je vypískat, aneb Luděk Navara valí samé kydy, jeden za druhý – máme mu zatleskat?

Ten titulek mluví sám za sebe: "Alexandrovci se valí na Prahu; máme jim tleskat?" Koho prý reprezentuje ten obří armádní soubor, jež nabízí nejlepší ruské sólisty a špičkové tanečníky? Nepatří náhodou  k té armádě, co okupuje Krym?

Nesmysly Navary, jistého spolupracovníka jistých novin, pokračují; nepatří soubor Alexandrovci k armádě, jež rovněž pomáhá separatistům na východě Ukrajiny? Neměli bychom si též povídat, zde v něm nejsou lidé, kteří podporují válku a nenávist? A měli bychom jim tleskat...? Ukrajina přece zakázala řadu knih těch autorů, jimž je sympatický ruský Krym, zakázala vstup některým ruským umělcům, kteří podpořili anexi Krymu či vzbouřence na východě... Dokonce byl za hrozbu označen Navarou i "zmatený francouzský herec Depardieu". A dnešní Ukrajina je prý dle něj jako předmnichovské Československo a české Sudety a jako Krym... Jeden kyd za druhým... Což tak francouzský exprezident Valery Giscard d’Estaing, aby jako oponent Luboši Navarovi řekl své: Krym a exprezident Francie Valery Giscard d’Estaing

Vzpomínka: Byl vlahý májový podvečer, Český rozhlas 1 – Radiožurnál vysílal Ozvěny dne. Dojemná pohoda, zvláště když rusista Jiří Klapka vzpomínal, jak před devíti roky u nás uváděl koncert Alexandrovců a bál se, že to nezvládne, protože po Verdiho Sboru Židů z Nabucca se rozbrečel… Sotva to dořekl, něco se jekotavě zachechtalo. Komentátor představil bývalého nizozemského bezdomovce Jaroslava Hutku a zeptal se ho na názor na Alexandrovce. Exhomelesák se nepřestal chechtat, přičemž ze sebe vypravil o jedinečném ruské souboru: Směšné divadlo, uniformy, v životě by prý na ně nešel. Ostatně se diví, že ještě existují. Měl prý dojem, že už se dávno rozpadli… Alexandrovci… Cha cha… http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/13602-takhle-tvrde-putin-usadil-polaky-kteri-si-s-hitlerem-rozdelili-ceskoslovensko-kdo-zacal-druhou-svetovou-valku-.aspx

Nic jiného bych neočekával; kvůli údajné policejní šikaně, nebo spíš pro svoji lenost, opustil Hutka v říjnu 1978 Československo a žil v emigraci v Nizozemsku. Po „pádu komunismu“ se vrátil, ne však k policejnímu výprasku sedmnáctého na Národní třídu, ale až 26. listopadu 1989 na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. Očekával Funkci. Nedočkal se. Zase po něm chtěli, aby pracoval. S ručkama dozadu se z něho postupem času stal chechtavý kritik české postkomunistické demokracie… Je známo, že Karel Kryl neměl Hutku nikdy příliš v oblibě. Hutka o Alexandrovcích… Probůh, kdo je to Hutka…?

Bavme se však o skutečných umělcích; Soubor Alexandrovců oficiálně zahájil svoji činnost vystoupením v Moskvě 12. října 1928 pod názvem Soubor rudoarmějské písně. Na počátku měl jen dvanáct členů - osm zpěváků, dva tanečníky, jednoho harmonikáře a jednoho recitátora - a vedl jej pozdější národní umělec SSSR, tehdy mladý profesor hudby Alexandrov z Moskevské konzervatoře. Těleso se později rozrostlo až ke zhruba dvěma stovkám členů. V průběhu 2. světové války se rozdělilo na čtyři skupiny, které uskutečnily při odjezdech vojáků na frontu i přímo na frontách a v nemocnicích přes 1 500 koncertů… On ten Alexandrov napsal nejen kultovní píseň Vstavaj strana ogromnaja (????????? ?????), … při které mi chodí mráz po zádech, ale i sovětskou a vlastně i současnou ruskou hymnu. A to ví málo kdo... https://www.youtube.com/watch?v=8Y4_2Qa0QQs

Proslulí ruští Alexandrovci, největší ruský vojenský umělecký Akademický soubor písní a tanců Rudé armády A. V. Alexandrova, projeli Českem letos na jaře v rámci svého dosud největšího turné. Kompletní soubor se všemi sólisty předvedl sedmnáct show ve třinácti městech. Repertoár Alexandrovců netvoří jen ruské národní písně (Kaťuša, Kalinka), ale zasahuje do všech hudebních žánrů od klasiky přes jazz, rock po moderní hudbu. Hostem byla zpěvačka Bára Basiková, letos v říjnu Helena Vondráčková; kolik asi českých umělců prošlo …

Alexandrovci, to je skoro jako AUS - Armádní umělecký soubor, jehož založení se datuje k 19. květnu 1943, vznikl z hudební čety působící v rámci čs. vojenských jednotek v SSSR. V počátečním období své existence byla hudební četa přiřazena k 1. čs. polnímu praporu a po jeho odeslání na frontu zůstala v Buzuluku u náhradního praporu (později pluku). Na frontu odjela až počátkem října 1943 a stala se hudbou 1. čs. brigády. Během karpatsko–dukelské operace svoji činnost dočasně přerušila a obnovila ji až v prosinci 1944 jako hudba 1. čs. armádního sboru.

Když se v Popradu konal první koncert pro civilní obyvatelstvo, byla 120ti členná sborová hudba rozdělena na hudby jednotlivých brigád a Armádní umělecký soubor, Jeho řadami prošla celá řada předních českých umělců, jako například Jiří Krampol, Jiří Langmaier, Martin Stropnický či Jan Šťastný, Jitka Kornová, Karel Kachyňa, Milan Drobný, Karel Gott, Eva Pilarová, Felix Slováček... Neměli bychom se též povídat, zde v něm nejsou lidé, kteří podporují válku a nenávist? A měli bychom jim tleskat...?

Je to s podivem, že v srpnu 2015 může někdo skrze geniální soubor Alexandrovců de facto podporovat jiné "černé listiny" zpřed 65 roky, jež byly vytvářeny v USA z osobnosti pro jejich politické přesvědčení. Začalo to v únoru 1950 na mítinku ve městě Wheeling (Západní Virginie), kde oznámil senátor Josepf McCarthy, že má v ruce seznam 57 komunistů, kteří pracují na Ministerstvu zahraničí, přičemž Trumanova vláda je tam trpí a ignoruje bezpečnostní riziko, jež představují. Vzápětí se McCarthy stal předsedou senátního podvýboru, jenž měl komunisty ve státní zprávě vyšetřovat. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Jaromir-Stetina-Jit-na-koncert-Alexandrovcu-je-kolaborace-s-cizi-armadou-395437

Je to nějak poučné pro dnešek? Možná je tím poučením příběh Jiřího Voskovce, který byl při příjezdu do USA v roce 1950 obviněn z “předčasného antifašismu” a držen téměř rok na ostrově Ellis Island. Voskovec odpřisáhl, že nikdy nebyl komunistou a je to jistě pravda. Kdyby ale někdo citoval před Komisí pro neamerickou činnost dialogy V+W o SSSR nebo prozradil rozsah jejich spolupráce s komunistickými umělci, Voskovec by na černé listině určitě skončil, američtí spisovatelé byli často pronásledováni za mnohem menší prohřešky. Resumé mccarthismu?” Jen” 11500 propuštění z práce, 12000 demisí ve státní službě, 300 filmových umělců na černé listině, několik desítek exulantů a sledovaných osob (mezi nimi Charlie Chaplin, Joseph Losey, Leonard Bernstein, Arthur Müller i Robert Oppenheimer), 145 zatčených pro komunismus, miliony prověřovaných… “Miliony osob měly svůj spis a vyskytovaly se na seznamech Komise pro neamerickou činnost, FBI, CIA a Pentagonu….” píše ve své knize mimo jiné Marie-France Toinetová. “

A statečný pan Navara buší v rámci své bezradné bezvýznamnosti též do věhlasných kumštýřů. V prosinci roku 2012 se rozhodl jeden z nejlepších světových umělců - francouzský herec Gérard Depardieu - opustit Francii na protest proti daňové politice socialistického prezidenta Hollanda. Ten chce zavést „solidární“ daň z příjmu bohatých Francouzů (75 % z výdělku). Absolutní světové herecké hvězdě proto 3. ledna 2013 udělil na její žádost Vladimír Putin ruské občanství, když v Rusku existuje jediná daň z výdělku ve výši 13 procent pro všechny občany bez rozdílu. A tak už poslal své daňové přiznání poprvé ke své spokojenosti ruskému bernímu úřadu…

Depardieu není laciný oligarcha, nemyslí jenom na peníze, těch má na několik přepychových životů, ale na princip a neúctu k poctivé lidské práci. „Odcházím kvůli vašemu přesvědčení, že má být potrestáno vše, co se vymyká průměru, co je něčím výjimečné – ať je to úspěch, talent nebo umělecká tvorba,” napsal herec koncem roku v otevřeném dopise francouzskému premiérovi Jeanu-Marcovi Ayraultovi, který rozhodnutí Gérarda Depardieu opustit Francii označil za krok značně ubohý a zasluhující opovržení. S Depardieuem souhlasí i herečka Catherine Deneuve a další umělci…

Narodil se 27. prosince 1948 ve francouzském Châteauroux jako Gérard Xavier Marcel Depardieu. Jako herec se proslavil nejen v rodné Francii, slávu získal jako představitel komediálních i dramatických rolí v Evropě i zámoří, za hlavní roli ve snímku Zelená karta (1990) získal prestižní Zlatý glóbus. Za snímek Cyrano z Bergeracu (také 1990) byl Depardieu nominován na Oscara, v roce 1992 si pak zahrál roli Kryštofa Kolumba ve veleúspěšném filmu režiséra Ridley Scotta 1492: Dobytí ráje. V současné době žije ve svém sídle, které zakoupil v belgické obci Néchin nedaleko francouzských hranic a připravuje prodej svého opraveného historického paláce v centru Paříže.

„Ano, miluji svou zemi - Rusko. Jeho historii a jeho spisovatele. Rád v Rusku pobývám, točím filmy, spolupracuji s herci jako je Wladimir Mashkov. Obdivuji jeho kulturu a inteligenci. Můj otec poslouchával Rádio Moskva. Je to součást mé kultury. Žít v Rusku je skvělé a nemusí to být nutně v Moskvě. Již vím o fantastické oblasti. Chci se začít učit rusky! Už jsem o tom mluvil s prezidentem Françoisem Hollandem a řekl jsem mu vše. Už ví, že mám moc rád svého prezidenta Vladimíra Putina a on zase mě,“ rozplývá se herec nad Ruskem v otevřeném dopise pro francouzský deník Le Figaro.

Francouz je Francouz, ale co věhlasný občan Spojených států Steven Seagal; koncertoval nedávno se svojí kapelou i na Krymu. Vystoupil zde na pódiu v Sevastopolu vyzdobeném vlajkami proruských separatistů na Ukrajině. Napsala to agentura AFP. Seagal je přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina a podporuje anexi Krymu Ruskem; se svojí kapelou zahrál v rámci motorkářské show. Fanoušci pak při jeho vystoupení mávali ruskými vlajkami a vlajkami samozvané Doněcké republiky. V rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti Seagal uvedl, že přijel na Krym, protože hudba spojuje lidi. Seagal  v březnovém rozhovoru s ruskými médii řekl, že Putinova touha ochránit Rusy na Krymu byla naprosto pochopitelné; již dříve prohlásil, že považuje Putina, se kterým propagoval v Rusku bojová umění, za svého přítele. Mluvčí Putina Dmitrij Peskov loni novinářům řekl, že ruský prezident a Seagal jsou již dlouho přátelé a pravidelně se scházejí.

Že Rusko oplatilo USA a EU stejnou mincí, když dalo na svůj seznam person non grata několik desítek politiků? To Národní bezpečnostní archiv USA měl již v 60. letech výčet osobností, které byly považovány za kritiky účasti Spojených států ve válce ve Vietnamu. Byli na něm mj. bojovník za práva černochů Martin Luther King, boxer Muhammad Alih, herečka Jane Fondová i známí novináři Tom Wicker z listu The New York Times a Art Buchwald z deníku The Washington Post. Agentura rovněž sledovala telefonické rozhovory do zámoří dvou významných amerických senátorů - demokrata Franka Churche a republikána Howarda Bakera.

Rozsah protiválečné kampaně přiměl tehdejšího prezidenta Lyndona Johnsona, aby dal výzvědným službám za úkol zjistit, zda některé protesty nepodněcují cizí vlády. Asi tak, jak se dělo u nás, když naše disidenty podporovaly cizí vlády. NBA v letech 1967 a 1973 sledovala v rámci “operace Minaret” více než patnáct set významných osob… M. L. King byl zavražděn 4. dubna 1968 v Memphisu ve státě Tennessee. Osnovatel vietnamské války J. F. Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas. A co seznam 132 jmen, které figurují na seznamu EU; ten nebyl bezproblémový? O každém jménu se prý vedla debata. Zkoumalo se, jestli právní základ je dostatečně solidní, aby to obstálo před Evropským soudem.

Velmi uspokojivé vysvětlení. Unie sankce zdůvodňuje akcemi proti ukrajinské suverenitě; šéf ruské železnice Jakunin se ocitl po ruské anexi Krymu pro změnu na seznamu americkém. Anexe Krymu je přece bezprecedentní. USA jej proto zařadily na svůj sankční seznam. Evropská unie ho farizejsky na “černou listinu” nezařadila a může tedy navštěvovat země EU bez omezení. Spojené státy nyní umístily na sankční seznam osm proruských separatistů, tři někdejší vládní činitele bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ruskou banku a jednu ruskou mládežnickou organizaci. Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že novými protiopatřeními Washington zvyšuje tlak na Moskvu…

Je jí teprve osm, ale za sebou toho má už víc, jak leckterá česká pěvecká hvězdička! Valeria „Lery“ Kurnuškina zpívá víc jak dva roky se slavnými Alexandrovci a za tu dobu se stala asi nejmladší sólistkou podobného souboru na světě. A sbírá jeden úspěch za druhým.

Inu, Alexandrovci se valí na Prahu; máme je vypískat, aneb Luděk Navara valí samé kydy, jeden za druhým – máme mu zatleskat? Jsou totiž dvě nerozumné věci: mlčet, když je třeba mluvit, a mluvit, když je třeba mlčet. (Lidové přísloví) Jsou lidé, jimž nevěřím ani nos mezi očima; třeba Kerryho náměstkyně Nulandová říká “fuck” komukoli…

Depardieu a Seagal, přátelé Putina; Pussy Riot by v mešitě zabili

Raději Boženu Vikovou-Kunětickou, než Jiřinu Šiklovou, co nechtěla “pasivně přežívat a neomočit se…”

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku