Napoleon s šátečkem Ferdy Mravence povede nový boj o své další zakázky pro agenturu ABL?

Potenciál Bloku proti Islámu Martina Konvičky tvoří sněmovní Úsvit–Národní koalice a Česká suverenita. Chytá se někdejší mozek Věcí veřejných a exministr dopravy Vít Bárta do další akce? A co politický podnikatel Tomáš Hrdlička..?

Dle největšího českého bulváru LN se Blok proti islámu sice nachází teprve v počáteční fázi svého vývoje, nelze jej však ignorovat. Podle listopadového průzkumu agentury STEM je děs z uprchlíků v zemi značný a prochází napříč Českem; 55 procent Čechů  má strach z islámu v souvislosti s uprchlíky, 37 procent lidí se podle zjištění obává běženců, kteří by získali v České republice azyl. Někteří by raději viděli v uprchlických táborech vězně, než islámské přistěhovalce. A navíc lídr IVČNR Konvička skončil v popularitě na třetím místě a předběhl tak Okamuru, Bělobrádka i Babiše.

To, že byl na tribuně na Albertově na pódiu s prezidentem Zemanem, se nelíbilo ani exprezidentu Klausovi. Konvička ale chce zkrátka do voleb a k tomu potřebuje finance. Proto si zatím chodí na "kafíčko" i finanční porady s Vítem Bártou, který už chce patrně "naolejovat" dalšího politického terminátora. Tím prvním byly Věci veřejné; strana Véčkařů vznikla v roce 2001, ve volbách v roce 2006 získala 22 procent hlasů a stala se druhou nejúspěšnější stranou; chlubila se, jak je dobře, že VV jsou a budou garantovat, že se nic z korupce nezamete pod koberec. V těchto dnech roku 2015 však definitivně Věci veřejné zanikly jako politická strana, pověsily na hřebík svojí prolhanou anti dinosaurovskou filosofii a dál existují jako něco ve stavu pouhého veřejného sdružení... Sedm kmotrů jako v Sarajevu, aneb Lajos Bács, M. Sinha či Rittig?

Posledním předsedou VV byl přerovský politik a ekonom Jiří Kohout. Ten první šéf a nastrčená figura v roli maskota za nemálo peněz byl Radek John, jehož předvolební motto znělo: “Opravdu netoužíme po žádných křeslech, toužíme po prosazení programu… a … nikdy nebudeme sedět ve vládě, kde sedí političtí dinosauři…”  Nyní má post údajně v časopisu bezpečnostních agentur Security magazín. Po socialistické Mladém světu je to trapný vzestup prominentního komunistického žurnalisty; krytí - bez rudé knížky. Strana "véčkařů" ještě před více než rokem vydělala necelých šest milionů Kč, přitom vydala cca 17 milionů, z toho je drtivá většina peněz v tzv. nedobytných pohledávkách.

Končí tak partička, co po jiných politicích plivala jako po pravěkých potvorách. A vzpomeňme, že to není tak dávno, kdy ze čtyřiadvaceti poslanců Věcí veřejných jich ranní jízdu tramvají absolvovalo sedmnáct. Jejich velký šéf John na zastávce vyzval poslance z ostatních stran, aby také platili za přepravu hromadnou dopravou, ačkoli ji mají zákonodárci ze zákona zadarmo. „Nikdo z našich poslanců nepojede bez jízdenky. Nechceme, aby žádný poslanec VV neplatil, i když dostáváme na dopravu peníze. A jestli se to stane, tak bude vyloučen,“ prohlásil John. “Tak se s námi klidně suďte, my na to máme celý advokátní aparát…”

“Do tramvaje nastoupím opravdu jenom tehdy, když není zbytí, protože jsou tam špinavé sedačky, upatlaná madla, ukrajinští dělníci ve špinavých montérkách, kteří se na mě lepí ze všech stran, a ještě smradlaví a spící bezdomovci…” prohlásil Jaroslav Škárka s tím, že raději přetrpí ucpané silnice a pojede po městě autem. Jako by už v té chvíli byla Johnova hrozba o vylučování ze strany prorocká… Skončila tedy strana, co mínila přímou demokracii uplatňovat i v rámci svého programu. Členové a registrovaní příznivci mohli rozhodovat v internetových referendech. Na stejném principu probíhala ve straně i volba vedení a krajských lídrů pro volby. Vedle místních referend prosazovali lidové hlasování i na krajské a celostátní úrovni. Usilovali též o přímou volbu prezidenta, hejtmanů, starostů i dalších veřejných činitelů.... Bla, bla, bla...

Ještě pár let zpátky na podzim měly Věci veřejné kolem 1600 členů a vypadalo to, že k české politické rychlokvašce budou přidávat další nadšenci. VV získaly ve volbách 10,88 procenta a 24 křesel ve Sněmovně, čtyři ministři za VV zasedli v Nečasově vládě. Ovšem neschopnost některých ministrů této strany a prozrazený marketingový projekt agentury ABL udělaly z véčkařů obdobu českých silnic, které se drolí jako ještě nikdy předtím. V březnu 2015 už strana registrovala pouze 929 členů v celé republice.

A to bylo novátorských aktivit. Třeba počítačové hlasování o koaliční smlouvě. Ve stranickém referendu mohlo hlasovat 16 873 lidí, ale zúčastnilo se ho jen zhruba dvacet procent registrovaných příznivců. Předseda Věcí veřejných Radek John se chlubil, že zvyšující se počet členské základny je enormní. V posledních šesti měsících se každý týden přidalo k VV zhruba sto lidí. Radek John byl vůbec povedená figurka. Jeho politickou kariéru bych přirovnal ke stavbě domu od střechy. Nač bytelné základy. Dneska? Kdopak by se vlka bál? Neznám žádného politika, který by se hned po volbách, bez poslanecké praxe, stal ministrem a ještě k tomu vnitra. Pokud znáte někoho takového, rád ho zmíním. To John naopak; a bez pokory a sebereflexí ze sebe dělal kinga. Něco pro zamindrákovanou Karolínu Peake, aneb Ať žije Silvestr…

Tak slibně to s hochy a děvčaty Timurovy party Radka Johna začalo, kdy si „Klub angažovaných podnikatelů“ zcela nestoudně koupil ministerská křesla. Vít Bárta, Michal Babák, Kamil Jankovský a Lukáš Semerák sponzorovali stranu Věci veřejné. Dva z nich to dotáhli až do vlády. Má dáti, dal. Bárta se stal ministrem dopravy, Jankovský ministrem pro místní rozvoj. Babák získal poslanecký mandát, i když dal nejvíc. Barterový kšeft po mafiánsku. Shrňme si ty Danajské dary; Bárta dal zcela “nezištně” straně 2,8 milionu, Jankovský 3 miliony a Babák 3,5 milionu. Prostě si tito koumesové proměnili stranu VV v banku se svými vklady s vysokým úrokem. Jakoby si předplatili nějaké periodikum nebo si koupili abonomá do divadla nebo na koncerty. Aby toho nebylo málo, bezpečnostní agentura ABL si nasadila své lidi nejen do vlády, ale i ministerstev. Exministr Dobeš v minulosti pracoval v agentuře ABL a ministr Bárta ji vlastnil.

Proto jmenoval ekonomickým náměstkem Martina Sýkoru, který rovněž dříve pracoval ve firmě ABL, a exministr Dobeš zase jmenoval svým náměstkem Kryštofa Hajna, také bývalého zaměstnance společnosti. A to nemluvím o panu Morozovi, jako o náměstkovi Johnova ministra vnitra, které se má zabývat zákonem o regulaci bezpečnostních agentur. ABL si tak bude sama sebe regulovat. Opravdu nešlo o střet zájmů…? Šest a půl tisíce bezpečnostních agentur je v Česku, z toho zhruba třetina je detektivních. A nejen pro žárlivé manžely. Klientelismus byl jejich biblí veřejnou Věcí veřejných…

A dál frčely véčkařské mejdany, litry těžkého francouzského vína, odposlechy, kdy si každý tajně natáčel každého, a aby to Vít ukočíroval, začal rozdávat obálky. Plné. Půl milionu pro Kočí, skoro dvě stě tisíc pro tvůrce VV Škárku. A byl z toho mazec, který dnes tvoří tu nejostudnější kauzu v české justici. Jak si (ne)koupit loajalitu… Škárka, dlouholetý osobní přítel Víta Bárty ho najednou práskne Respektu, že mu nabízel úplatek 170 tisíci Kč, pak to popírá, aby nakonec svoji psychopatickou úchylku přece jen potvrdil, i když mělo jít pouze o půjčku a polovinu z peněz utratil. Objal jidášsky Bártu, aby ho vydal na veřejný pranýř. Kristýna Kočí z krčmy čtvrté cenové skupiny mu byla nápomocna. Další mejdan véčkařů, kdypak se objeví tajné nahrávky…?

Věci veřejné zkrátka jen využily svého politického panenství a před deflorací představily novinku školícího systému Leadership Academy určeného pro straníky. Jedná se o soubor šesti seminářů v délce jednoho semestru, které měly připravit kandidáty strany do jednotlivých veřejných funkcí. “Absolvování akademie by mělo přinést jistotu, že do politiky vstoupí lidé, kteří se orientují v řadě oborů, a díky tomu budou dobrými správci věcí veřejných,” sdělila stranická programová ředitelka Kristýna Kočí. A byla to právě ona, která rozpoutala to zásadní drolení strany, v té době již Bártově sektě. Každý ví, jak podrazila se Škárkou a Humlem svoji milovanou stranu. Ukázala se jako schizofrenní osoba s velmi vulgárním vyjadřováním. Slova v její nahrávce jako „zmrdi“ či „pičusi“ šokovali i hospodské povaleče. Pučistka Kočí a její politický slovník - zmrdi a pi.usové…

 Ovšem je třeba dodat, že Karolina Peake, zřejmě uznala, že dvě roky praxe advokátní koncipientky jsou zatraceně málo na křeslo ministryně spravedlnosti, proto se spokojí „pouze“ s postem místopředsedkyně vlády ČR… Jak skromné to přání… A byl tady též zakomplexovaný Napoleon s šátečkem pod krkem, co připomínal spíš brouka Pytlíka a ne Ferdu Mravence, sebevědomím ovšem neskrblil. Věci veřejné mu prý připomínaly terminátora. A poté Bárta 26.března 2013, kdy byl definitivně zproštěn v kauze Škárka obžaloby, prohlásil, že “terminátor VV je naolejován a boj proti Kalouskově hazardu, boj za levnější a kvalitnější potraviny, boj proti korupci a dalším nešvarům, které negativně ovlivňují životy všech občanů, může naplno pokračovat. Údajně skončil poslední soud a po vyvrácení všech nesmyslných obviněních byl konečně očištěn.

Bárta byl přitom ještě v srpnu 2010,  jak urvaný vlečňák, co nebyl k zastavení. Napřed po týdnu na ministerstvu dopravy zavelel k populistickému útoku na hlasy voličů. Ať každý ví, kdo stavěl tam, kde se na stavbě našly vady a musí se reklamovat. Označoval tak průšvihy na stavbách silnic a dálnic. Bylo možné vidět ceduli »Zde stavěla Skanska« na dálnici D1 na 336. kilometru, kde došlo k sesuvům půdy po povodních. Ministerstvo vůči Skansce uplatňovalo reklamace ve výši 1 miliardy Kč, přičemž přírodní kalamity nebyly v její profesní gesci… Pak sliboval, že na stavbách použije vězně i Číňany. Polákům právě čínský Covec údajně postavil 50 kilometrů dálnice a ušetřili tím až 60 procent nákladů. Marné byly vzdechy českých stavebních firem. Byli jste drazí, tak vám Číňané ukáží, zač je toho loket. VzkázaI Bárta. I když si Covec může dovolit nabídnout nižší cenu, protože je dotovaný čínskou vládou. Nakonec musel rezignovat a čínská stopa zmizela jak v stopy v písku pouště Gobi.

A tak si náš pan Vít vymyslel mazanou zaklínací formulaci, jak pojmenovat čistokrevnou lež. Exministr Vít Bárta totiž uměl i bezostyšně lhát i v přímém přenosu. “ABL nikdy nepřijala politickou objednávku na diskreditaci politiků.“ Přísahal na tiskovce. Přitom však vyšlo najevo, že skoro osm desítek informací o politicích, tedy jejich rodná čísla, informace o jejich občankách, partnerech, řidičácích, rodičích a další ryze důvěrné věci, chráněné osobní údaje, šlohla ABL z tajných úniků policie. Místo toho, aby řekl: lhal jsem, promiňte, nejsem žádný Ferda Mravenec, ale jen ňouma Brouk Pytlík, řekne: „Omlouvám se, že jsem neúmyslně uvedl informace, které se ukázaly jako mylné!“ Alkohol blbne poslance a ničí preference Věcí veřejných…?

A jak to bylo s Karolinou Peake? Těžko definovat její charakter; z ošklivého káčátka se stala krysa, co už opustila potápějící se lodě ODS, Věcí veřejných i LIDEM. Rodina její matky, Radky Kvačkové, rozené Šebkové, prý obdržela darem od maltézských rytířů Velkopřevorský mlýn na Čertovce (Praha – Malá Strana), kde dosud bydlí. Kdo je Karolína Peake? Vzhledem k jejímu politicko-lidskému kolapsu, stojí za to zopakovat fakta, která jsem již uváděl. Říká-li se o někom, že je normalizační kariérista, pak Peake je možné bez výčitek svědomí zařadit mezi kariéristky raného kapitalismu; bez skrupulí, s geny nejperfidnějších lidí. Zavařila si to u všech, nejen u politiků, nikdo by si o ni teď neopřel ani rezavé kolo. V dávné Praze by takové podvodnice strčili do koše a ponořili do Vltavy, třeba zrovna poblíž Velkopřevorského mlýnu.

Každý její krok v politice byl ve znamení lži a klamu. Karel Čapek měl pravdu, když řekl: „Kdo jednou zradil, zradí podruhé“. Tvrdila, že bude do práce jezdit demonstrativně tramvají, jela jednou, protože jí nejde o peníze od 22 800 do 34 200 korun Kč, které dostávala na dopravu pro poslance, ale koupila si volvo za více než milion.  A jen tak mimochodem si ke zhruba 200 tisícovému platu vysloužila v dolní komoře  funkci předsedkyně Ústavně-právního výboru za 70 tisíc Kč, a od 7. dubna 2011 do jmenování členem vlády také funkci předsedkyně stranického klubu za 79 tisíc Kč měsíčně. Místopředsedkyně vlády také není zadarmo…

A byla to Karolína Peake, jež paradoxně spoluutvářela i etický kodex Věcí veřejných a místo Desatera jen Sedmero VV, jež má ve svém pátém přikázání místo nezabiješ toto: ”Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Bude tudíž respektovat usnesení příslušného komunálního, poslaneckého či senátorského klubu, ke kterému přísluší, a dále bude zohledňovat usnesení Rady, Grémia a Konference. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen…”

A co k tomu všemu chimérická smlouva Věcí veřejných? …”Smluvní strany po zrušení smlouvy dle předchozí věty tohoto článku provedou vzájemné vypořádání dle této smlouvy poskytnutých plnění tak, že Kandidát je v takovém případě povinen uhradit Politické straně dohodnutou výši plnění Politické strany dle článku III.1. a III.2. resp. Přílohy č. 1 této smlouvy, tak jak je sjednána v článku III.3. této smlouvy, tedy částku ve výši 7.000.000,– Kč (slovy: sedm milionů korun českých ), a to do sedmi (7) dnů následujících po obdržení písemné výzvy k úhradě…”

Jo, kde jsou ty časy klidu a míru? Kateřina Klasnová, Karolína Peake, Kristýna Kočí a Lenka Andrýsová. Čtyři vzdělané a přitom vcelku dívatelné političky se svlékly do plavek a nechaly se vyfotit na bilboard „Kluky pusťte k vodě, volte naše holky“, který parodoval čtyři svlečené politiky z ODS. Dnes se nenávidí na život a na smrt, zrada se neodpouští, ani když byla na svatbě Klasnové, absolventce husitská teologie. Pan Karel Poláček by mohl napsat; my holky, co spolu mluvíme… Bejvávalo… Pak se stala ministryní obrany s fotbalovou „obcí“, která nyní činila jen osm dnů a dost. Prý nikomu neslíbila, že bude dělat „kobercové nálety“, spíš naopak. Ale sotva se dostala ke korytu, mlask a tři nejdůležitější armádní znalci šli pod kytičky.

Svým zaujetím být slavným a posmrtně populárním vojákem byl vedle Karoliny Peake též Haškův obrlajtnant Bergr od dělostřelectva, který si během bojů vylezl na vysokou jedli někde uprostřed Rakousko-Uherska a zřídil si tam na větví pozorovací stanoviště “beobachtungspunkt”. Jak ti jeho ustoupili, už nemohl slézt, pokud nemínil padnout do zajetí nepříteli, který mezitím místa pod jeho stromem obsadil. Dva týdny pak nebohý Bergr visel na stromě, a aby nezemřel hlady, ohlodal celý vršek a živil se větvičkami a jehličím. A když ti jeho zase přišli, byl tak zesláblý, že spadl a zabil se. Byl po smrti vyznamenán zlatou záslužnou medaili za chrabrost…

Inu, tolik jen pro začátek rozletu další rychlokvašné politické strany Blok proti islámu Martina Konvičky, jemuž věnuji tento svůj blog, aby věděl, s kým tančí, když chodí prý zatím jen na kafíčko s Vítem Bártou, který už pohřbil několik politických ambicí naivních, ovšem vždy jen hypotetických vůdců s krátkou životností... Marné jim bude výstražné zvolání "véčkařů"  - hic sunt leones - zde jsou lvi...!

Foto: ČTK

Nenažranou svini od koryta neodeženeš, pokud nahlas nemlaská…

Klíma-John; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet…?

Co si může investigativec víc přát, než se stát ministrem vnitra…

Co s tím, když zloděj opět křičí: Chyťte zloděje…?

John, Ulčák, Hušák, Šlouf - obsazuje snad ÚV SSM klíčové posty…?

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku