Má se měnit zákon, který přikazuje, aby se Romové nesměli flákat a zadarmo projídat naše peníze...?

Shodou zlých okolností se mě včera v ostravském podchodu snažil okrást romský "nefachčenko", když dělal že do mě náhodně vrazil, přičemž šmátral rukou v mém batůžku, aby zřejmě vylovil též portmonku s kreditkou a penězi.

Můj stařecký instinkt ho dostal, přesto mě rozčílil na tolik, že jsem v šoku nad bezostyšností a sprostotou tohoto individua na něho zařval: "Ty černý hajzle, běž pracovat, abys nemusel krást..." Neřekl sice, že je příslušníkem romského etnika, ale poznal jsem ho, instinkt; v ubytovně nedaleko měl svůj vozík na šrot, jenž vybíral z popelnice kousek od mého domu. Spontánní reakci na již třetí "postsametové setkání" s cikánským čorkařem moji romští přátelé jistě pochopí, zvláště když dvakrát předtím se sociálně vyloučeným úspěšně povedlo mě a moji paní okrást, a včera to bylo zrovna v den, kdy právě stovky z nich dělaly povyk jako obyvatelé ostravských a karvinských ubytoven.

"Jak máme platit nájmy, když nemáme od státu peníze...?" Ptají se naoko naivně mnozí Romové a se založenýma rukama žalostně brečí a vzdychají: "Co budeme dělat? Kam půjdeme, kdo nás ubytuje, když nemáme na zaplacení?" Křičí a obviňují z rasistického pohledu na ně ty, jež jim říkají, ať jdou pracovat, aby si na nájem vydělali sami. Nejsem zastáncem kolektivní viny. Že přece existuje zákon, který poroučí, aby stát doplatky na nájem neposkytoval? To je určitě rasistický zákon... Tak ho zrušte, Dienstbier přece navrhl, aby nastalo úplné oddlužení nepřizpůsobivých občanů? Je 21. století, rakety létají na Mars… a cikáni kradou dál…...

Romové si již zvykli na peníze, které jim od nepaměti za ně zajišťuje náš stát, ale když po nich chce, aby se chovali jako běžní občané, začnou se bouřit a nařknou stát z rasismu, jelikož si mají sami platit nájmy za své nájemní byty... Paradoxy; kdo koho v tomto státě diskriminuje? „Stačí, když si najdou práci nebo alespoň brigádu, a nájem si sami zaplatí. Doteď byli zvyklí, že za ně vše platil stát. Že nemusí pracovat, nemusí se starat o byt, ale mohou si bezstarostně užívat bezplatného servisu na ubytovnách, kde to mají většinou i s úklidem,“ líčí opavský poslanec Zbyněk Stanjura, dokazující se též ODS má někdy logické nápady. Podle něj mají být ubytovny jen přechodné řešení a nikoliv trvalé bydliště pro rodiny s dětmi, které si na to pak zvyknou. Resumé Romů? "Kdyby práce byla, lidé by byli rádi. Ze sociálních dávek se žít nedá..." Zní moto romské petice. Opravdu by byli Romové rádi, kdyby měli práci? Proč mě tedy chtěl okrást jejich kolega čorkář? Z hladu...?

Nebo proto, že známý populista Jiří Dientsbier mladší se opět zviditelňuje, syn svého otce, z jehož proslulosti tento občan USA vydatně čerpá; ministr pro legislativní radu vlády, lidská práva a rovné příležitosti, místopředseda Senátorského klubu ČSSD Jiří Dienstbier, který se proslavil senátním návrhem žalovat prezidenta Václava Klause z velezrady, chce nyní oddlužit stovkami miliard zadlužené české Romy; ideální zviditelnění před Amnesty Inernational, největšího kritika Česka za Romy, návrhem změny insolvenčního zákona, podle něhož by mohli dosáhnout oddlužení i ti nejchudší lidé, resp. sociálně vyloučení a nepřizpůsobiví.

Dosud totiž mohou být odepsány dluhy soukromých osob jen v případě, že během pěti let splatí alespoň 30 procent svého dluhu. Z romských občanů se to nezdařilo skoro žádnému. V čem je dlouholetý problém? Schází zkrátka nad Romy dohled. Zvláště když ignorují české zákony a jejich vymahatelnost je v případě Romů zcela neúčinná. V současnosti se podle sociologů v téměř tři sta českých městech a obcích nachází přes set sociálně vyloučených lokalit. Před devíti roky jich byla je polovina. Jejich počet vzrostl v Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně; počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách činí až 115 tisíc, nejvíce přibylo sociálně vyloučených na Ústecku, severní Moravě a ve Slezsku. Jo, už nejsou v Anglii či Torontu, kde jsem zažil jejich laskavé rozmazlování...

Ohroženo chudobou či sociálním vyloučením je v celém Česku přibližně 1,5 milionů lidí a z toho téměř 100 tisíc dětí do šesti let a bezmála 180 tisíc lidí starších 65 let... Více než polovinu českých sociálně vyloučených tvoří Romové. Říká se jim „špatná čísla“ či vyloučené lokality; jedna z nich je u obce Straškov-Vodochody, přibližně devět kilometrů od Roudnice nad Labem, kde žije devět romských rodin. Obec jim zde před šestnácti lety zbudovala holobyty z bývalého vepřína.

Kdysi byl systém jasný; chceš sociální dávky a peníze na ubytování či na jídlo, musíš přinést účtenku nebo si na to posvítíme, cos dětem nakoupil; že to nebyly jen cigarety, drogy a chlast. Dnes je z toho rasismus, omezování osobní svobody a lidských práv. Hlavně ženy za přepážkami úřadů práce nestíhají jakoukoli činnost v terénu, takže nikdo v ubytovnách nezjišťuje, za jakých podmínek tam lidé bydlí. Proto např. nájemné dvanáct tisíc Kč v ubytovně pro chudou čtyřčlennou rodinu zaplatí stát. A částky bývají i násobně vyšší. A berme to jen namátkou dle dětí; deset rodin - plus mínus sto dvacet až dvě tisíc měsíčně pro vlastníky. Kšeft s chudobou… Čunek: “Doba hájení skončila; nastává čas, kdy někteří Romové určitě půjdou z bytů pryč”

A tak vznikl nejlepší byznys majitelů stovek ubytoven a ghett po celém Česku. Dávky nejchudším lidem, resp. doplatky na bydlení, se během jediného roku zdvojnásobily. Za nic; nefungující “vybydlené” kanalizace, elektrické rozvody, vodovody… Provozovatelé ubytoven jsou snad jediní bezvěrci, kdož se denně modlí, aby nezaměstnanost, sociální vyloučenost a štědrost státu rostla co nejvíc. Nacpou do pár místností rodin, co se vejde, a od každé, resp. od státu, inkasují doplatek na bydlení. Zhruba tolik, kolik činí nájemné v luxusním bytě v Praze. Dvacet tisíc není výjimkou…

Vzpomínáte, jak byl magistrát Chomutova nadčasový, jenž jednal rázně už v roce 2009; prostřednictvím exekutorů tak lidem, kteří městu dlužili peníze, zabavil sociální dávky hned poté, co jim je úřady vyplatily. Některým rodinám tak zbylo třeba jen tisíc korun na měsíc. Strhávání sociálních dávek Romům se však nelíbilo ministru “pro romská práva” Kocábovi. Nemínil pochopit, že v případě zastavení právě tohoto posledního možného kroku, by zastupitelé porušili povinnosti vyplývající ze zákona o obci, protože ta je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k jejich promlčení. Soud v podstatě potvrdil, že postup města vymáhat své pohledávky pomocí exekutora, který odebírá finanční hotovost po vyplacení sociálních dávek, je v pořádku. Dávat někomu něco za nic je amorální…

Poté, tehdy ještě  primátorka Ivana Řápková rovněž z ODS, co měla ona i její strana ještě politickou hlavu patu, ministra pozvala, aby přijel do Chomutova osobně, že mu ráda týdenní pobyt v domě s nepřizpůsobivými lidmi zaplatí, aby si vyzkoušel, jaké to je. Aby si užil smradu, odpadků, nepořádku a zničených kuchyňských i jiných zařízení. Kocáb to však ignoroval a poslal za sebe svoji milenku - tiskovou mluvčí Abbasovou, jeho současnou manželku a matku jeho dítěte. Zbytečný ministr asi dostal varovný cink od exprezidenta Havla, jehož poradkyně JUDr. Jana Chalupová se v roce 1997 vydala do Ostravy, aby v Mariánských Horách a Hulvákách pokárala starostku Lianu Janáčkovou za to, že těm nebohým Romům “cpe prachy na letenku do Kanady”, aby se jich zbavila.

Starostka přitom jen chtěla, aby jí za těch “nacpaných” 30 tísíc vrátili zadlužené státní byty. Nic víc, nic míň. Zastupitelstvo nakonec neschválilo ani jednu letenku. Místo toho se na radnici v M. Horách zjevila JUDr. Jana Chalupová. Bylo jí rovněž nabídnuto bezplatné přenocování v některém z vybydlených bytů pro chronické neplatiče nájmů. Návštěva z Prahy nakonec spaní v odpadcích a smradu odmítla a raději nocovala v civilizovaném hotelu; problémy Romů dál pro všecky případy neřešila…

Výdaje státu na doplatky na sociální bydlení totiž neustále rostou. V roce 2010 vydal stát 686 milionů korun, v loňském roce 1,673 miliardy korun. Konec vysávání státu majiteli ubytoven pro sociálně slabé nájemníky slibovala novela zákona. Stát totiž majitelům ubytoven doplácel za každou jednu osobu ubytovanou ve stejném bytě. Ve výsledku pak i za zcela nevyhovující bydlení majitelé ubytoven inkasovali od státu i desetitisícové částky za jeden byt. Místo toho, aby se tyto sumy pohybovaly v relacích tří čtyř tisíc…Máme v Evropě největší počet romských organizací na počet obyvatel?

Zatímco obyvatelé a majitelé ubytoven i jejich zastánci volají po změně zákona, jenž umožnil obcím stopnout vyplácení doplatků na bydlení, autor této legislativní změny Zbyněk Stanjura je zásadně proti. „Nevidím žádný důvod k tomu, aby se měnil zákon, který je v praxi teprve necelé dva měsíce. Buď chceme bojovat proti zneužívání sociálních dávek, nebo ne,“ říká. Zákonná úprava je podle něj jedním z nástrojů, jak obce mohou se zneužíváním dávek bojovat. A obyvatelům ubytoven, kteří naříkají, že jim hrozí vystěhování, poslanec vzkazuje, že se stěhovat nemusí.

Radost romských dětí v Londýně, kde si mysleli, že jim budou padat pečení holubi do hu...úst...

Není to tak dávno, kdy šel Ostravou průvod Romů s transparenty: "Chceme práci!" Podívejme se do tohoto hornického města, které se tedy snažilo s tím něco udělat. Byl to lakmusový papírek, který ostravský Magistrát ponořil do romské pracovitosti. Nic jiného nezbývalo; chcete práci, tak ji dostanete. Výplatu mezi 13 až 16 tisíci korunami hrubého tak mohli brát ostravští nezaměstnaní Romové, kteří neměli dlouhodobě práci. Dostali proto rekvalifikaci a nabídku práce v těžkém strojírenství, sociálních službách a ve stavebnictví. Město Ostrava se v rámci v Česku unikátního programu Sociální inkluze praštila přes kapsu. Josef Škvorecký a Romové v Kanadě…

Ovšem ouha: Našim romským spoluobčanům to ale bylo málo a nastoupit do práce odmítli. Lakmusový papírek se prudce zbarvil do kysela. Akce a proto přišla reakce; razantní krok a čtyři romské rodiny byly z programu vyškrtnuty, dvě z nich i musely opustit městský byt. Dobrovolně se pak vystěhovala z městského bytu do severních Čech čtvrtá romská rodina. Přitom 16 tisíc hrubého dostanou lidé, kteří nastoupí na ostravský magistrát na referentská místa. A podle ministerstva práce a sociálních věcí bere takový plat v Česku téměř šest procent nekvalifikovaných lidí, především v oblasti pomocných prací. Na Ostravsku za necelých 16 tisíc pracují ale i lidé se vzděláním, a to hlavně ve službách a obchodě.

Co člověk, to jiný názor. Patrik Banga, redaktor iDnes, nyní redaktor ČT a kdysi spoluzakladatel romské kapely Gipsy.cz, má jako Rom k těmto záležitostem svérázný postoj, zvláště jeho odpověď na otázku, co by dělal, kdyby byl českým ministrem práce a sociálních věcí:

„Asi bych byl prvním romským ministrem, zastřeleným rozzuřeným Romem. Zavedl bych totiž bez pardonu pro všechny, tedy pro gadže i Romy, nesmírně přísné zákony. Máš hodně dětí, přídavky budeš dostávat pouze na dvě. Neposíláš děti do školy, žádná podpora, ani na děti, ani v nezaměstnanosti… A tak dál, víc už toho říkat nebudu, aby mě fakt nezlikvidovali, byť je to vše myšleno pouze hypoteticky…“

Jsou ve školách rasisté, protože chtějí romské děti, které doma rodiče nepřipraví na vyučování, dát do zvláštních škol. Co by říkaly Vaše děti, kdyby chodily do jedné třídy s dětmi, které je budou zdržovat ve výuce? Co byste na to řekl Vy, jako rodič? Co víc může společnost dětem dát, než zadarmo základní školu, učitele, učebnice, osnovy, podle kterých se musí všichni učit stejně a ve stejný čas…?

“Udělal bych vše proto, aby podobné děti nebyly ve stejné třídě s mými chlapci, už jen proto, že jsem se jim jak vůl věnoval, aby na školu byli připraveni a chtěl bych, aby učivo zvládali bez problémů. Pokud by se nedalo se školou jednat (přesunutí dětí do jiných tříd, kde se jim bude kantor věnovat, bude tam méně dětí), dám děti do jiné školy, kde tento problém nebude a pokud to bude nutné, budu je tam i vozit, pokud by škola byla daleko. Ještě bych se pokusil škole doporučit tzv. romské asistenty, kteří by dětem pomáhali v učivu, nic jiného mne nenapadá…” Romové v Kanadě a Anglii…

Je to český zlozvyk a asi kočovná tradice, ale poznal jsem dva politiky, co zásadním způsobem podle zákona dali základ pro řešení romské otázky a stali se rázem nepřáteli „lidu“. Lumpové a rasisté… Jiří Čunek, znovu starosta Vsetína, a Liana Janáčková, exsenátorka a staronová starostka ostravského obvodu Mariánské hory a Hulváky... Suma sumárum; raději být příležitostným rasistou, než okradeným blbcem. Kolemjdoucí mě však odměnili hurónským potleskem, přičemž já vzápětí strnul v představě, jak dopadl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig, když příliš otevřeně do diskuse na Facebooku napsal o romských dětech v brněnském bazénu: ,,Cikórky, samý cikórky...“

Inu, rasista prostě nejsem, mám přece doma i barevnou televizi; jsem seismická duše s mohutným vnitřním vlněním a bohatstvím empatie, takže je mi šumafuk, jestli je našinec bílý, černý, žlutý či puntíkovaný, pokud se všeobecně chová slušně ke mně i k ostatním, Uklidnilo mě jediné; kdybych byl opravdický rasista, vytočil bych bryskně číslo policie 112... Má většina Romů na to, aby chodila do běžných základních škol ČR…?

Snímky Břetislav Olšer (5)

Chce to Čunkovu metodu malého dvora a velkého biče, česky pavlačák

Pryč s kšefty s chudobou a sliby, že je možné dostat něco za nic…

Vzkaz pro velkohubou Amnesty International: Přenocujte v Chánově…

Mají svůj smysl života; žít jako jejich otcové ze sociálních dávek

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku