Západ nechal zlynčovat Kaddáfího a zavinil zběsilý a krvelačný exodus běženců přes Libyi do Itálie

Dost mě překvapilo, že Lidové noviny mají i redaktory jako je Marek Kerles a neotravují své čtenáře bláholy prominentních havloidů (Štětina a Procházková); nebyl by jinak ani skvělý rozhovor s kamerunskou novinářkou Patty Bebe...

Půvabná žena navíc žije v Česku, kde v Českých Budějovicích vydává časopis Mbo@ttitude Magazin. Vystudovala Université Lumiére v Lyonu, poté práva na pařížské Sorbonně. Dnes mluví hlavně o exodu afrických běženců do Evropy. Důvod, proč jich přitom tisíce umírají ve Středozemním moři? Podle Patty Bebe jsou Evropané přesvědčeni, že chudí Afričané utíkají do Evropy za bohatstvím. Co jiného by chamtivé obyvatele Starého kontinentu mohlo jiného napadnout? Bebe tomu říká "černobílé vidění". Nynější vlna uprchlíků má mnoho příčin, hlavní je situace v Libyi, ke které velkou měrou přispěly i západní mocnosti a EU.

Vše je to proti logice, zdravému myšlení; na jedné straně EU burcuje muslimy, aby jich bylo v Evropě co nejdřív přes 80 milionů, na druhé straně však jejich migrace v podobě uprchlíků nutí Brusel členům EU povinně kvóty, kolik jich má kdo přijmout. Ví vůbec EU, co vlastně chce? Jasně že ve své chamtivosti ví; chce miliardy eur na úkor africké chudoby a bídy. Jako za dob, kdy je západní svět zajímali jen černošští otroci. Redaktor Kerles přesto nechápe, proč by k všeobecné hrůze imigrantů přispět Západ. Patty Bebe má jednoznačnou odpověď:

"Většina uprchlíků z Afriky dnes přechází přes Libyi, kde je chaos, hranice jsou prakticky otevřené. To za Muammara Kaddáfího nebylo. Libye byla stabilním státem. Tím, že velmoci včetně EU podpořily povstání proti Kaddáfímu, nesou i svůj díl odpovědnosti za to, že dnes tato země slouží k transferu uprchlíků, kteří se pak pokoušení překonat Středozemní moře. To je velký problém..."

Další otázka pak obsahuje slova o tom, že Kaddáfí byl diktátor, který dlouhodobě podporoval terorismus. A zde byl měl novinář připomenout i fakt, že přerod sponzora terorismu Kaddáfího zpečetila tehdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová svoji návštěvou Libye. Prostě takové obrácení Ferdyše Pištory po muslimsku. Riceová tak potvrdila, že Kaddáfí se napravil, navzdory stovkám mrtvých v letadle nad Lockerbie, a byl Washingtonem vydáván za příklad pro ostatní - jmenovitě Írán a Severní Koreu. Libyjci a USA spolu nemluvili přes padesát let, poslední americký šéf diplomacie byl v Tripolisu v roce 1953.

“Zbývá ještě dlouhá cesta, kterou musíme ujít, věřím ale, že tato návštěva dokazuje, že USA nemají trvalé nepřátele,” prohlásila Riceová po uvítání na letišti v Tripolisu. “Má návštěva ukázala, kam až dospěly vztahy mezi USA a Libyí, ale je to teprve začátek příběhu, ne jeho konec,” upozornila. Před schůzkou s Kaddáfím jednala Riceová se svým libyjským protějškem Muhammadem Šalghamem. Posuzovali spolu možnosti spolupráce, především v otázce vývozu libyjské ropy a v otázce Libyjců studujících v USA. Pokrytci nebo lháři? Obojí…

O tom je však v rozhovoru v LN nehovoří, jistě ne však vinou Patty Bebe. Ani o tom, že Kaddáfí neskrýval během jednání s Riceovou obdiv, který k ní cítí, a oslovoval jí Lízo nebo také “má malá černá africká ženuško”, píše dnes agentura AFP. Mezi dary, které Riceové dal, uvádí zpráva amerického ministerstva zejména prsten s diamantem a přívěšek ozdobený Kaddáfího portrétem. Riceová také obdržela od Kaddáfího blíže neupřesněný hudební nástroj. Podle libyjské oficiální agentury Jana ale šlo o loutnu. Celková hodnota darů, které si Riceová z Libye odvezla, dosáhla 212.225 dolarů, konstatuje zpráva. Bez daru neodjel z Libye ale ani mluvčí šéfky americké diplomacie Sean McCormack. Ten dostal švýcarské hodinky, opět ozdobené Kaddáfího portrétem.

Předcházející otázka zřejmě nestačila, jelikož v její odpovědi Patty Bebe příliš chválila Kaddáfího, proto v opakované její verzi se LN ptají, zdali měl Kaddáfí zůstat u moci, jestli skutečně je za hlavní příčinu vlny uprchlíků destabilizace Libye? Odpověď opět bezchybná: "Podívejte se, je to opět evropský pohled. Z pohledu mnoha Afričanů měli obyvatelé Libye za Kaddáfího bezplatné školství a zdravotnictví, studovali v zahraničí, těšili se i řadě jiných sociálních výhod. O tom se obyvatelům mnoha dalších afrických zemí může jen zdát. Ano, Kaddáfí protěžoval svůj klan, byl diktátor, ale podle mého názoru dělal pro své lidi víc než jakýkoliv jiný diktátor na světě. Za Kaddáfího měla Libye nejméně uprchlíků z celé Afriky. Pokud se dopouštěl zločinů, proč ho velmoci neodstranily dříve? Podle mého názoru se velmocem opravdu znelíbil až v době, kdy začal prosazovat větší ekonomickou nezávislost Afriky, snažil se, aby z afrického bohatství profitovali víc samotní Afričané, a nikoliv cizinci..."

Doplnil bych další konkrétní fakta; na jaké úrovni byla v tu chvíli Libye? V době, kdy Kaddáfí přebíral v roce 1969 vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa, ale v roce 2011 už měla jako nejbohatší africká země nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 na 88 procent. Vytvořil zdravotnickou síť na dobré úrovni. Průměrný věk dožití byl nejvyšší na kontinentě - muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice. Veřejný dluh byl druhý nejnižší na světě. V roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických, což se samozřejmě zemím těžícím z africké chudoby moc nelíbilo.

Navíc měla Libyjská centrální banka, pod přímou Kaddáfího kontrolou, téměř 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. Můžeme se potom divit, že libyjské obyvatelstvo mělo nejvyšší životní úroveň v Africe? Že produkovalo nejvíc ropy na černém kontinentu? A že HDP na obyvatele činilo přes 16 600 USD. A pokud jde o oficiální „Index lidského rozvoje“, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN), a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další africký stát byl Tunis až osmdesátý první. Taková byla Libye, dnes země chaosu a násilí… USA k tomu stačilo je pár let; prostě země amerického snu a neomezených možností. Hlavně že bylo co krást a jak ožebračovat africké země...

Mírným faux pas je však otázka, která následuje po výčtu předností Kaddáfího Libye. Proč prý Patty Bebe na jedné straně kritizuje velmoci, že podporují diktátory na úkor běžných obyvatel, ale na straně druhé hájí politiku Kaddáfího, jenž byl též diktátorem... Jako o červené punčošce, aneb otázek proti Kaddáfímu byla většina... Faktem však zůstává, že běženci nejvíc postižená Itálie opakovaně žádala Evropskou unii o pomoc s tímto problémem, sama na něj podle svého premiéra nestačí. Na severoafrických březích se nachází přes 200 000 lidí uprchlých hlavně z Libye. Z té Libye, která si žila nejlíp z půl sta afrických zemí. EU proto zavádí kvóty, která země kolik těchto běženců přijme, zatímco Spojené státy, jež přivedly tuto zemi a další v rámci jimi iniciovaných tzv. arabských revolucí do chaosu a bídy, dělají mrtvého brouka a nasazují si svatozář globálního ochránce lidských práv.

Závěrem ještě slova Patty Bebe: "V Evropě se stále píše o tom, kolik která africká země dostala humanitární pomoci, jak Evropané podporují v Africe smysluplné projekty. Ale kontroluje, co se s těmito penězi děje? Přece když dám peníze třeba na výstavbu studní, pak bych se měl přesvědčit, zda ty studně byly skutečně postaveny? Místo toho ale Evropané předají dar nějaké vládě a už se nestarají, jak s ním naloží... Ovšem z čistě pragmatického důvodu je lepší sponzorovat vládu, která vám pak jde na ruku třeba při smlouvách na těžbu nerostných surovin, při uzavírání důležitých smluv... Konkrétně? Například v Kamerunu mi připadá, že my vlastníme jen trávu a stromy, a všechno, co je pod zemí, patří francouzským firmám, které navíc neplatí daně. Ty dary ve skutečnosti nejsou žádnými dary. Jsou to půjčky, které musí někdo splatit. A vláda by měla říct lidem pravdu... Kdyby vládní činitel mysleli více na vlastní lidi a méně na zájmy různých zahraničních koncernu, pomohlo by to Africe a nikoliv těm koncernům. Naše vláda v Kamerunu ale spíš působí jako akcionář zahraničních firem..."

Inu, přesto lze konstatovat, že rozhovory pana Marka Kerlese jsou pohlazením na duši čtenáře, který prahne po pravdě, a nemá zájem o havloidní motanice Štětinů a Procházkových, z jejichž paskvilů čiší jen nenávist ke skutečnosti a krev doslova crčí z jimi podporovaných řeží a masakrů... Zalidníme Evropu našimi dětmi, zničíme bezvěrce dělohami našich žen

Války USA jsou jen byznys; Libye - nejúspěšnější africká země je dnes jen stát na papíře?

Evropa praská ve švech z afrických utečenců; kdo však Afriku zbídačil, nehne prstem a má svatozář

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku