Majdan a přízrak černobylské havárie; tikající časovaná bomba...?

Skončilo příměří, začne válka, přestože Majdan zjevně porušil ženevskou dohodu? Po jednání EU, USA, Ukrajiny a Ruska účastníci schůzky vyzvali, aby všechny nelegálně ozbrojené skupiny na Ukrajině složily zbraně, aby se budovy obsazené ozbrojenci vrátily svým původním vlastníkům. Týká se to všech; těch na Majdanu i těch ve východní Ukrajině.

Ale ouha; potrestáni budou jen separatisté, radikálové Pravého sektoru či Banderovci v Kyjevě nikoli, přestože zbraně neodevzdali. Rusky mluvící obyvatelé Ukrajiny řekli, že složí zbraně ihned, co tak učiní Majdan. Dle očekávání vše na "férovku", která je pro "revolucionáře" z Majdanu celou dobu jejich násilí příznačná. Jejich tupost je navíc sebevražedná. Radiace jim nevadí; hrdinové... 

Jsem ale také férový - zorganizoval jsem skupinu českých bezdomovců, aby odcestovali do Kyjeva; učinil jsem tak ihned, co jsem viděl, jak stovky vyčůránků žijí už několik měsíců zadarmo na Majdanu, kde jim dobří lidé nosí stravu i oblečení. Homlesáci neodolali nabídce švédských stolů, pitného režimu dle vlastního výběru a ochranky v podobě členů DSSS, kteří se s neonacisty vřele přátelí. Členové Pravého sektoru byli totiž dělnickou stranou pozváni na návštěvu do České republiky s odůvodněním, že právě oni "sehráli rozhodující roli v protestech, které se snaží přivlastnit si proevropští kolaboranti v čele s Kličkem či Tymošenkovou".

DSSS totiž mluví o vývozu ukrajinské revoluce i do Česka. Jako náhradu za Majdan si zvolili Letenskou pláň, klíče na cinkání jim na oplátku poskytnou bezdomovci, co jich mají přehršli; klíče od svých automobilů, haciend, chat a jachet, prostě ode všeho, o co během sametové revoluce přišli. Jeden zahraniční romský aktivista rovněž plánuje přesun svých chráněnců z Česka na Ukrajinu; bezplatné stravovací návyky jim vyhovují, znám je z Toronta; na Majdanu mají navíc bonus; mohou se rvát, krást, prát se, rozdělávat si táboráky a přitom nemusí pracovat, ani žádat o politický azyl, jelikož vědí, že pražská sametová je jako kyjevská oranžová... 

Šest roků po černobylské tragédii jsem byl poprvé v Kyjevě. Napřed jsem v roce 1992 absolvoval cestu do Gomelu a „zóny smrti“, kde mě čekaly rozhovory s ing. Jiřím Beránkem, šéfem bělorusko-ukrajinské komise Agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni, a ministrem životního prostředí Ukrajiny Jurijem Ščerbakem. Poté jsem se zúčastnil prvomájového průvodu; šel jsem úplně na jeho konci, který byl vymezen pro demonstranty Greenpeace, jež protestovali proti existenci AE V. I. Lenina Černobyl. Takový byl tenkrát Kyjev, správně však Kyjiv, respektive Kijev, dle přepisu z azbuky do latinky. Majdan znamená Náměstí nezávislosti a svůj název získalo v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu, kdy Ukrajina získala nezávislost.

V roce 2004 se Majdan Nezaležnosti stal centrem Oranžové revoluce, dnes je  v moci Banderovců a členů naonacistického hnutí Pravý sektor. Marné je volání Jaceňuka i pověřeného vládce země, jimž je nyní nový šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, aby barikády a protesty skončily, že revoluce zvítězila. Radikálové však křičí: "My jsme Majdan, my jsme zvítězili, my si budeme diktovat podmínky. Do prezidentských voleb a odsud ani nehneme..." A volby mají být 25. května, měsíc po výročí 28. let od černobylské havárie. Provoz ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl byl definitivně zastaven 15. prosince 2000. Pokyn k vyřazení posledního funkčního reaktoru vydal prostřednictvím videospojení z Kyjeva ukrajinský prezident Leonid Kučma.

Folklor na Ukrajině...

Pracovník elektrárny pak stiskem tlačítka aktivoval systém, který začal pomalu spouštět do jádra reaktoru regulační tyče; vyjímání jaderného paliva z reaktoru trvalo do roku 2008 a dekontaminace si vyžádá dalších sedm let. Pokračování práce na snížení radioaktivity by mohly trvat až sto let. Jen dva až tři tisíce z celkového počtu asi 10 tisíc pracovníků elektrárny si zachová pracovní místo. Ukrajina v současnosti disponuje 15 jadernými reaktory na čtyřech elektrárnách (Chmelnická, Rovenská, Jihoukrajinská a Záporožská), všechny provozuje ukrajiský Energoatom; tyto bloky jsou typu VVER a pokrývají svou výrobou téměř polovinu domácí spotřeby elektrické energie.

Současná politická a především ekonomická krize na Ukrajině by mohla ohrozit stavbu nového ochranného sarkofágu nad jadernou elektrárnou Černobyl, varuje Adi Roche, ředitelka humanitární organizace Chernobyl Children's Project International; nesmí být zapomenuto, že exploze ve čtvrtém reaktoru uvolnila pouze tři procenta radioaktivního materiálu. Zbylých 97 procent této tikající časované bomby z vysoce nestabilního jaderného materiálu je stále uvnitř černobylského komplexu. Nový sarkofág má být hotov v říjnu 2015 a měl by vydržet 100 let. První železobetonová kobka kolem reaktoru RBMK byla dokončena v listopadu 1986, ovšem nyní mají Ukrajinci v hlavách všechno možné, jen ne to, proti čemu protestovali moudří nerevolucionáři přes tři desítky let.

Tragédie nastala 26. dubna 1986, v 1 hodinu 23 minut a 40 vteřin, kdy explodoval v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina čtvrtý blok reaktoru RBMK. Zabil na místě 31 lidí, z toho 28 zemřelo na následky silného ozáření, dalších 130 bylo zraněno a 134 vlivem radiace onemocnělo… Z okruhu “zóny smrti” - asi 30 kilometrů kolem Černobylu - bylo během následujícího dne evakuováno přes 130 tisíc obyvatel, z nichž zhruba dva tisíce zemřely v průběhu příštích let na následky radiaoaktivního ozáření. Celkem přišlo o život 3940 lidí z 600 tisíc zasažených nějakým způsobem radiací. Hlavní inženýr N. M. Fomin a jeho zástupce Djatlov byli za nedodržení bezpečnostních předpisů odsouzeni k deseti letům vězení.

Byl krásný první máj roku 1992, květen jako z cukru. Celá hlavní třída Chreščatyk-byla zaplněná vyšňořenými Ukrajinci, chystajícími se na prvomájový průvod, končící na Majdanu Nezaležnosti. Něco jako pražský Václavák. A ještě lidmi s mávátky našlapané kyjevské metro, nejstarší metro na Ukrajině a třetí nejstarší v bývalém SSSR, speciály přijímala i tři letiště: Boryspil, Žuljany a Hostomel, zájem byl o Muzeum Černobylu, památník obětí války Matka vlasti, ctěnou tradicí byla návštěva chrámu Sv. Sofie i Kyjevskopečerské lávry, dnes součástí světového dědictví UNESCO a v srpnu 2007 vyhlášené jedním ze sedmi divů Ukrajiny… A několik kilometrů dál, v malé ulici nad městěm se shromaždovali pod dohledem policie příznivci strany Zeljonyj Svit a Greenpeace. Bylo šest let od 26. dubna 1986, exploze v Černobylu. Šli jsme úplně na konci průvodu jako černé ovce, doprovázené pastevci - milicionáři.

Nařizuji: Rozejděte se...!

Pravoslavní mluví o Kijevu jako o “slovanském Jeruzalému” nebo “Vatikánu východu” a “matce ruských měst”. Skoro tři miliony obyvatel byly pyšné, že jejich město je město parků, lesů a zahrad, s největší plochou městské zeleně na světě. Pro mě bylo též důležité, že kousek od české ambasády, občas i s velvyslancem Rudolfem Slánským ml. v Rusku, byl hotel Melodia, na němž je pamětní deska Jaroslavu Haškovi, který zde bydlel a psal svého Švejka. V roce 1992 bylo pro ukrajinské „zelené“ hlavním tématem uzavření AE Černobyl. Jedním z protestujících byl také doktor matematických věd Vladimír Tichij z kyjevského Institutu jaderné fyziky, který mi dal k dispozici vzpomínky 34letého inženýra elektrotechniky Jurije Jurjevič Badajev. Před 16 lety měl 26. dubna 1986 službu v černobylském velínu Skala: „Byl to mozek, zrak a sluch celé elektrárny. Počítač, který sám vykonával všechny nezbytné operace a propočty, jež dodával do řídícího centra. Když Skala vypadla, byl celý velín jen houfem slepých koťat…“

Než nastal výbuch reaktoru RBMK, byl Jurij na svém stanovišti asi třicet metrů od bloku č. 4. Pak se objevilo na počítači, že starší inženýr u řídícího panelu stiskl tlačítko úplné odstávky reaktoru. Za pár vteřin se ozvala jedna exploze, za ní druhá a s ní rachot. Zhaslo světlo, pak se zase rozsvítilo z náhradního zdroje. Počítač fungoval, ale museli ho zakrýt plachtami, protože se na něj ze stropu valila voda. „Když jsme otevřeli dveře vedoucí k reaktoru, neviděli jsme nic, jen spoustu páry, dýmu a prachu. Hnal jsem se obvyklou cestou, ale výtah byl v troskách, na schodišti se válely kusy železobetonových nosníků a popraskané nádrže, Ale hlavně tam nebylo světlo. Z devátého patra tryskala spousta vody. Zakrývali jsme počítač… A viděli jsme, jak už vynášejí na nosítkách jednoho z kamarádů…“

Lepší vrabec v hrsti, než Westinghous na Ukrajině...

Kijev tu noc spal, spalo i městečko pracovníků elektrárny Pripjat, spala celá Ukrajina a nikdo ještě netušil, jaké obrovské neštěstí všechny postihlo. Moskva zareagovala až za tři týdny. Tovaryšť Michail Gorbačov v rámci “glasnosti” mlčel jako hrob. Po třech týdnech pronesl 14. května 1986 srdceryvný proslov: “Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí…” Pak přikryli reaktor železobetonovým sarkofágem. Ten ale moc nevydržel, byl také stavěn rychle, většinou z vrtulníků zalévaný betonem. Brzy začal praskat a radiace unikala. Uvnitř sarkofágu zbyl podivný sloup, vytvořený jaderným palivem, jež se v průběhu tragické havárie protavilo skrz několik podlaží budovy. Těžko kontrolovatelná masa se ale začala rozpadat a vytvářela jemný prach. Z obav, že by toto vysoce radioaktivní prašné skupenství mohlo unikat skulinami ven, začali Ukrajinci sarkofág zevnitř kropit vodou. Ta však urychlila korozi, která hrozila zhroucením celé konstrukce. Do rozpadajícího se sarkofágu navíc pronikaly myši, ptáci i déšť a sníh, takže se uvnitř tvořily i sněhové závěje…

Bejvávaly na Majdan klidné časy...

Zástupci Ukrajiny a francouzského sdružení Novarka, vítěze konkurzu, proto podepsali v roce 2008 v Kyjevě smlouvu o stavbě nového sarkofágu nad havarovaným reaktorem v černobylské jaderné elektrárně, kterou nyní zakryje plášť z oceli. Plášťová plocha bude 190 metrů široká a 200 metrů dlouhá, aby zakryla reaktor a radioaktivní palivo. Výroba nového pláště o velikosti dvou fotbalových hřišť by měla stát 1,4 miliardy dolarů. Stavba měla trvat asi pět let, tedy do roku 2013, aby poté nejmíň na dalších sto roků neprodyšně kryla asi 160 tun radioaktivního odpadu… Dnes je jasné, že plán nevyšel, revoluce požírá nejen své Kličky a další Muzyčkovské hrdiny, ale i lidskou odpovědnostt za miliony životů, vystavených i po takřka třiceti letech radiaci.

Kde vzít finanční prostředky? Tenkrát to jakž takž šlo, dnes jen s pomocí vydírání a podplácení EU a MMF. Nejméně 550 milionů eur, skoro 13,3 miliardy korun, se podařilo shromáždit na dárcovské konferenci pořádané 19. dubna 2011 k 25. výročí tragické havárie. Oznámil to francouzský premiér Francois Fillon, který konferenci předsedal jako zástupce Francie a její Navarky, a zároveň prezident skupiny G8. Vláda České republiky na svém zasedání dne 13. dubna 2011 schválila poskytnutí mimořádného jednorázového peněžního daru ČR do Fondu pro nový sarkofág reaktoru v Černobylu ve výši 2,6 milionu EUR v roce 2012. O poskytnutí daru informoval prezidenta Ukrajiny náměstek ministra zahraničních věcí ČR Vladimír Galuška, s nímž jsem v New Yorku jako s velvyslancem ČR při OSN připravoval v roce 1993 reportáž o české misi při OSN.

A lidé se měli rádi...

Současná Ukrajina je však na pokraji bankrotu, jen málo odpovědných lidí zajímá, co s černobylskou AE. Jak píše server Vesti.ru, ukrajinská státní korporace Energoatom však bdí a hodlá už příští týden podepsat kontrakt na dodávku jaderného paliva, jak ale jinak, revoluce na Majdanu ukazuje na ty, co jí způsobili a proč; kontrakt bude podepsán s Američany. Používat by se mělo zatím ve třech reaktorech. Kontrakt má být uzavřen do roku 2020, přičemž jeho hodnota je okolo 100 milionů dolarů. Problém je, že Ukrajina má s americkým palivem negativní zkušenosti. Do roku 2011 dodávala na Ukrajinu palivo do elektráren ruská společnost TVEL. Pak byl uzavřen kontrakt na dodávku paliva právě s Westinghousem, ale už během prvního roku se objevily problémy. Spočívaly v nekvalitním materiálu těla palivových tyčí obsahujících tablety s uranovým palivem. Vlivem ztráty geometrie a následného uvolnění mohly energobloky kdykoli opustit tělo reaktoru. Expert na atomovou energii Jevgenij Akimov upozorňuje, že ukrajinské JE byly projektovány s reaktory sovětského typu, tedy konstruované na palivo ruského původu. Americké palivové články prostě nejsou s touto konstrukcí kompatibilní. Ale, Majdan má svůj měkký mozek; Putinovo zločinecké Rusko ani náhodou, jedině "meid in júesej"...

Dnes už jen vzpomínám na MUDr. Jurije Ščerbaka. Byl to rozšafný sympaťák, který mi hned kromě rozhovoru nabídl za sedmdesát dolarů přelet vrtulníkem nad “kukaččím hnízdem” sarkofágu na černobylském reaktoru č. 4. “Kdysi jsem byl odhodlaným aktivistou Strany zelených a bojoval za zrušení Černobylu. Byl jsem dokonce jako lékař při zásahu přímo v elektrárně po havárii 26. dubna 1986. No a pak jsem se stal ministrem a brzy mi došlo, že být aktivistou je jedna věc a být ministrem věc druhá,” smál ten bodrý brýlatý chlapík, co napsal knihu Černobyl, v ukrajinské vládě to brzy prozíravě vzdal a stal se velvyslancem v Izraeli. "Jaderná energetika by měla tvořit skoro polovinu celkové energetické produkce Ukrajiny. Země chystá zprovoznit čtyři jaderné elektrárny s patnácti reaktory. V počtu reaktorů tak budeme na desátém místě na světě a pátí v Evropě..."

Současná improvizovaná vláda z Majdanu se zajímá jen o svůj prospěch a přežití, co bylo ústředním problémem předcházejících vlád, je najednou mimo jejich špinavou hru. Kličkům, Jaceňukům a Tymošenkovým nevadí "tikající časovaná bomba" Černobylu, něco před sto kilometrů od Majdanu. Nezajímá je bezpečnost státu, zatímco Američané mají hlavní zájem o umístění NATO na hranicích s Rusem a o získání miliardového kšeftu pro svůj Westinghous, který se stane hlavním prznitelem jaderného bezpečí v Evropě, kde získá jistě i patronát nad Temelínem. Na každém rohu musí občané Ukrajiny sledovat, jak se politici, co je vyprovokovali k Majdanu, podrážejí sami sebe; viz. náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová na uniklém záznamu rozhovoru s americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffreym Pyattem hovoří o americké představě budoucí ukrajinské vlády a o řešení, jak toho dosáhnout, čímž by USA “vyjebaly s EU”, anglicky “Fuck the EU”, jenž vrhá velmi špatné světlo na takzvanou revoluci na Ukrajině.

Sice šokem, ale očekávaným, je rozhovor Tymošenkové s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Nestorem Šufryčem. Ve dvouminutové nahrávce nemluví o riziku AE, ale mimo jiné říká: “Jsem připravena chopit se zbraně a střelit toho šmejda (prezidenta Putina) do hlavy. Je třeba se chopit zbraní a jít vystřílet ty zatracený Rusáky. Kéž bych tam mohla být, dostali by místo Krymu h..vno. Doufám, že jakmile budu moci, tak zapojím všechny své styky a vyburcuji celý svět, aby z Ruska nezbylo než spáleniště.“ Na otázku Šufryče, co dělat s osmi milióny Rusů na Ukrajině, když jsou to všechno vyvrhelové, Tymošenková odpověděla: „Měli bychom po nich ksakru pálit atomovými zbraněmi.“

A boxer Kličko, co nemá ani páru o radiaci a její hrozbě, s megafonem vyzývá Kyjevany: "Obracím se na každého z vás a prosím, abyste zůstali na Majdanu, nevycházeli za hranice Majdanu. My nevylučujeme, že dojde k policejnímu útoku na Majdan," prohlásil ze scény na náměstí Nezávislost. Možná mu nedošlo, že sám provokuje k násilí; co také jiného může zajímat boxera. jenž se rozbíjením hlav živí. Stejně, jako když vzkazuje Janukovyčovi, že skončí jako Kaddáfí a Ceaucescu; oba byli brutálně popraveni. A jedinou starostí pomstychtivého Chodorkovského bylo z barikád vyzvat Čečensko a Majdan k uchopení zbraní. "Pokud své krajany vyzývám, aby bránili ruskou zemi na severním Kavkazu, a to se zbraní v rukou, pak stejnou výzvu jsem povinen adresovat i ukrajinskému lidu. Ruská propaganda lže jako vždy, tady v Kyjevě nejsou žádní fašisté ani nacisté," reagoval bývalý ropný oligarcha na ruská obvinění, že převrat v Kyjevě je dílem ultrapravicových bojůvek, které nový režim neovládá. Takové jsou starosti nových vládců Ukrajiny, kteří zapřou i nos mezi očima, když plamenně hovoří o lživé ruské propagandě s prapory banderovského trojzubce nad hlavami....

Inu, pokud nevypukne občanská válka, což je stále pravděpodobnější, možná zbude čas i na hojení ran pro černobylské havárii a nedojde k nejhoršímu scénáři – že zbylých 97 procent této tikající časované bomby z vysoce nestabilního jaderného materiálu, co je stále uvnitř černobylského komplexu, nezpůsobí další jadernou katastrofu...

Snímky Břetislav Olšer (7)

Jako na Majdanu; američtí policisté náš vzor: http://zpravy.idnes.cz/kampan-policie-v-new-yorku-na-twitteru-mynypd-fo9-/zahranicni.aspx?c=A140423_160429_zahranicni_ert

http://protiproud.parlamentnilisty.cz/svet/obcan/svobody/959-obcanska-valka-v-usa-rozbuska-doutna-chysta-se-pochod-na-washington-stravi-obama-texasky-rizek-po-ukrajinsku-nebo-je-vsechno-jinak.htm

vadí “agent” Babiš, nová Ukrajinská vláda z neonacistů má zelenou?

Provokace vyšla; za jednu zápalnou láhev tři mrtví; NATO spokojeno

Co je pravda, co politické hrátky a co radiofobie…?

Po přidružení k EU se Ukrajina stane jen vývozcem pracovní síly…?

Rok po zemětřesení zaznělo v Tokiu Largo z Dvořákovy Novosvětské…

http://www.lidovky.cz/ln-infografika.asp?grafika=tsunami-rok-pote

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-beranek.php?itemid=19114

http://www.youtube.com/watch?v=BdbitRlbLDc

Další glosy, komentáře, reportáže a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz(http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)- http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php