Když USA uznaly Litvu, proč by měly váhat v případě Krymu...?

Dnes jsem si s nostalgií a pietou připomněl svoji cestu do Litvy, kde jsem se 11. března 1990 před čtyřiaadvaceti roky zúčastnil vyhlášení Zákona o obnovení nezávislosti Litevské republiky, a také ceremoniálu skládání slibu věrnosti litevské domobrany. Vilnius se sice podobal městu v obležení, ovšem žádné boje, zápalné láhve a tyče, ani střelba sniperů.  

Jsou dnes Racovi šťastnou rodinou...?Foto: Břetislav Olšer (2)

Počátkem 90. let byly nepřítelem Litvy speciální jednotky sovětského Omonu, proti nimž postavili kolem Parlamentu ve Vilniusu mohutné barikády z mnohatunových betonových bloků. Bylo to měsíc poté, kdy ruské tanky vjely do demonstrujících Litevců před vilniuskou televizní věží, okupovanou sovětskými komandy, a čtrnáct Litevců zahynulo. 

Revoluční Vilnius byl úplně něco jiného než hořící Majdan. Na ulicích bylo pusto, jen občas někde parkoval ruský tank, mosty byly zabarikádovány náklaďáky s účelově prořezanými pneumatikami a Parlament měl kolem sebe pětimetrové zábrany z betonových kvádrů, speciálně vytvořených pro tento symbol vzdoru. Vydali jsme se do nemocnice navštívit jednu z obětí, které pásy tanku přejely obě nohy. A pak jsem se chystal na rozhovor s prezidentem Vitautasem Landsbergisem. Chvíli jsme čekali v předsálí jeho kanceláře. “Počkejte, prosím, malou chvíli. Pan prezident má nečekanou návštěvu…” Zdvořilostní fráze. Za pár minut se ale otevřely dveře a z nich vyšla šedovlasá žena středního věku, se silnými dioptrickými brýlemi v kostěných obroučkách - Jelena Bonnerová, manželka sovětského disidenta akademika Sacharova, a mírová aktivistka. Stačili jsme se jen pozdravit, na fotografie jsme se domluvili na mítinku, kde měla paní Jelena projev.

Jelena Bonnerová...

Proč nám dal prezident přednost, to jsem pochopil vzápětí, když jsme v jeho pracovně uviděli jedinou fotografii na zdi, na níž byl Václav Havel. “Je to můj velký vzor,” řekl prezident. “Byl jsem během vaší sametové revoluce v Praze. Moc věřím a doufám, že vaše republika jako první země uzná samostatnou Litvu…” Neuznala. Bylo nutné posečkat, co na samostatnost Litvy řeknou USA po konzultaci se SSSR. Jako první pak byl Island, Československo „přišlo na řadu“ až jako dvacátá země. Spojené státy tentokrát souhlasily s osamostatněním Litvy, proč by měly váhat s připojením Krymu k Rusku, když to chce drtivá většina jeho občanů...? Jde o princip respektování přání obyvatel a v tom případě je jedno, zda se připojuje Krym k Rusku, či je k němu připojován. Stejně to už Parlament Autonomní republiky Krym s vlastní vládou, hymnou i vlajkou odklepl. Navíc už roku 882 dobyl novgorodský kníže Oleg Kyjev a založil Kyjevskou Rus, která se načas stala hlavní východoevropskou mocností, jejíž součástí byla dnešní Ukrajina; Krym anektovala carevna Kateřina Veliká v roce 1783, aby ho v roce 1954 věnoval Chruščov Ukrajině...

Rozhovor s prezidentem Lansbergisem...

Vilnius se chystá oslavit 24. výročí vítězství nad Moskvou. Exprezident Landsbergis bude opět u toho. Duchovní otec nezávislosti Litvy, která byla první ze sovětských republik, jež se postavily Moskvě na odpor, a člen Mezinárodního výboru pro demokracii. Teď sleduji detektivku při zrodu další nové Ukrajiny, jen s tím rozdílem, že Litva na rozdíl od Ukrajiny nikdy nebyla součástí ruského imperia. Teprve v červenci 1944 Rusové společně s Poláky dobyli Vilnius, do té doby obsazený Němci, a Litva se stala součástí SSSR. A proč Západ uznává jen nezásvislost států, které mu z nějakých důvodů "vyhovují"? Není snad jedno, jestli jde o nezávislost před sto padesáti roky, před čtyřiadvaceti nebo dnes...? Existuje snad v podání Západu jen nezávislost za odměnu pro vzorné slouhy...?

Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. V letech 1967, 1976 a 2002 se konala referenda o připojení Gibraltaru ke Španělsku, ale většina obyvatelstva je odmítla. Ve dnech 10. – 11. března 2013 proběhlo na argentinských Falklandách, tisíce kilometrů od Anglie, referendum s 92% účastí; 99,8procentní většina se vyslovila pro setrvání Falkland ve statutu Britského antarktického území. Proč USA neprotestovaly? Proč jim nevadila ani samostatnost Kosova, odtržení srdce Srbska? A co nezávislost mexické Kalifornie či Texasu a Nového Mexika, které anektovaly USA? Také na Krymu bude referendum, které však USA, EU i V. Británie už předem považují za nelegální... Může mi to někdo vysvětlit, že někdy je něco nelegálního legální, a někdy je to úplně naopak a nelegální je vše, co je proti zájmům USA...? Je to prosté; USA jsou pokrytci, co kritizují Berlínskou či bezpečnostni izraelskou zeď, přitom sami mají na hranicích s okradeným Mexikem zdi na 1125 kilometrech, denně je zde zadrženo na pět set Mexičanů, ročně je zabito několik set mexických uprchlíků, ať už při ozbrojeném zásahu nebo vyčerpáním, když se snaží přejít nejméně střeženou poušť. Ve Spojených státech dnes odhadem žije 12 miliónů nelegálních přistěhovalců, z toho jich přes padesát procent pochází z Mexika...

Slavnostní zasedání Parlamentu Litvy...

Potom jsem byl též v Kyjevě. Poznal jsem začátky "první nové" Ukrajiny a také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou. Jediná nejezdila trolejbusem. Kamarád Petr mě též seznáml se Sergejem Bubkou, pozdějším světovým rekordmanem ve skoku o tyči, s fotbalovými reprezentanty Racem a jeho rodinou, s Michajličenkem či jejich trenérem Blochinem; Dynamo Kyjev patřilo mezi nejlepší fotbalová mužstva nejen Evropy. Zavedl mě též na boxerský trénink, kde makali dva pořízci, bratři Kličkové, pozdějí nejlepší boxeři světa. Byli spokojeni v sovětské Ukrajině, byli profíci, za svazové peníze. Znali Československo, kde několik let studovali v Mimoni na ruském gymnáziu pro děti vojáků, tvořících okupační jednotku v osmašedesátého roku. Jejich otcem byl u nás jako sovětský pilot, zabraňující "plíživé kontrarevoluci"…

Dnes se na Ukrajině chystá zápolení rychlokvašných politických stran - UDAR a Vlast, ale i Svoboda a Pravý sektor, které jako ukrajinská opozice svrhly násilným pučem prezidenta Viktora Janukovyče. Podle předvolebních průzkumů vede Tymošenková se zhruba patnácti procenty, těsně před Kličkem. Co víme o Julii...? Má stranu s patetickým názvem Vlast (Baťkivščina); prosazuje obdobné hodnoty jako UDAR. Bylo jí třicet, v mládí funkcionářka komsomolu, v roce 1984 absolvovala sovětskou ekonomickou fakultu Dněpropetrovské státní univerzity. Ekonomka-kybernetička, kandidátka ekonomických věd. Od roku 1988 se společně s manželem Oleksandrem věnovala v Sovětském svazu podnikání, to jí byli komunisti dobří. V letech 1996–1997, pět roků po odtržení Ukrajiny od SSSR, se stala generální ředitelkou Spojených energetických systémů Ukrajiny a od té doby byla první pětatřicetiletou miliardářkou Ukrajiny. Vděk za to vše SSSR...?

Jo Majdane, není to lepší bez barikád a nájemných vrahů...?

Bylo jaro 2009 a do sídla ukrajinské energetické společnosti Naftogaz premiérky Tymočenkové v Kyjevě vtrhla skupina maskovaných ozbrojenců. Policejní vyšetřovatelé v rámci razie prohledali celou budovu. Zájem měli hlavně o dokumenty. Ve vzduchu “létalo” 13,7 miliardy bezprizorných krychlových metrů plynu, které měly být součástí nelegální dohody mezi vedením Naftogazu Ukrajina a “průmyslníky” podniku RusUkrEnergo o “prodeji” Rusům ukradeného plynu v hodnotě asi 3,9 miliardy dolarů. Naftogaz sice nakoupil plyn za preferenční cenu cca 180 USD za jednotku (metr krychlový), ale nakoupil ho dvojnásobné množství, než Ukrajina mohla spotřebovat. Omyl? Tu druhou polovinu Naftogazu prodal firmě RusUkrEnergo se sídlem ve Švýcarsku, za cenu 350 USD/jednotku. Co se to dělo? O kontrolu nad státními rezervami plynu totiž zápolil prezident Viktor Juščenko a premiérka Julie Tymošenková. Hádanku komanda rozluštil až fakt, že Juščenko spravoval státní policii, Tymošenková měla pod sebou Naftogaz, díky jemuž se nakonec ocitla za mřížemi...

Litevská Hora křížů...

Co říct o nejlepším světovém boxerovi těžké váhy Vitaliji Kličkovi? Vytvořil stranu Ukrajinské demokratické aliance za reformy - UDAR. Charakteristika: umírněná středopravá strana s údajným proevropským, spíš proněmeckým, a protikorupčním programem. V roce 2012 získala strana 40 poslanců; nejsilnější byla v Kyjevě a v Zakarpatské oblasti. Nejlíp ho však vykreslí dva jeho výroky; napřed s megafonem vyzýval občany Kyjeva, aby všeho nechali, nasedli do taxíků či svých aut, metra nebo trolejbusů a spěchali na Majdan, rozhodnout revoluci. Poté ještě vzkázal Janukovyčovi, že stejně skončí jako Kaddáfí a Ceaucescu; oba byli brutálně popraveni... Přesto je odpůrcem ničení Leninových soch; možná si představuje, že i on jednou bude mít svoji sochu a kdoví, co by, kdyby...?

Na řadě je nacionální strana Svoboda. Tvrdý odpůrce Ruska nekriticky obdivuje ukrajinské povstalce, kteří ve 30. a 40. letech v boji proti Polákům, nacistům i Sovětům užívali teroristických metod. Těžiště její podpory je zřetelně na západě země, například ve Lvově. Na barikádách Majdanu plápolají červeno-černé vlajky. “Banderovci” tvoří jednu ze tří hlavních stran opozice a Západ moc neví, co s tím. Dělá, jako vždy, že nic nevidí. Holt, provozní slepota… Důvodem je pověst strany Svoboda jako ultranacionalistického, antisemitského a extrémně pravicového uskupení, které přímo navazuje na tradice Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Navíc Juščenko před deseti roky vyznamenal in memoriam některé členy Organizace ukrajinských nacionalistů včetně Stepana Bandery řádem Hrdinů Ukrajiny, přestože tito jsou spojeni s masakry civilního obyvatelstva během 2. světové války. Vyvraždili na sto tisíc Poláků, včetně žen, dětí a nemluvňat…

Zcela signifikantní pro tyto neonacisty je rozsáhlá instrukce vypracovaná v květnu 1941 „Boj a činnost ukrajinské OUN v období války”, jež obsahovala speciální paragraf o „očistě území od nepřátelských elementů” - hlavně Židů. Stepan Bandera se obrátil na své stoupence s heslem, které nepotřebuje žádné komentáře: „Národe! Věz! Moskva, Polsko, Maďaři, židovstvo - jsou Tvojí nepřátelé. Likviduj je! Likviduj Židy, Poláky, komunisty, nič je bez milosrdenství…”

O děsivosti budoucna Ukrajiny svědčí i Pravý sektor, militantní skupina s jádrem o zhruba 300 členech. Jsou to ti rowdies a zločinci, kteří si za dolary kupovali nájemné vrahy, jež byli za desítkami vražd civilistů a policistů kolem Majdanu. Jejich zbraněmí byly lovecké pušky s řezanými hlavněmi, zápalné láhve, dlažební kostky a železné tyče. A na tím vším "bděly" nacistické symboly a fakt, že extremisty z Pravého sektoru poznali i členové české radikální Dělnické strany sociální spravedlnosti. Pravý sektor byl pozván na návštěvu do České republiky s odůvodněním, že právě oni "sehráli rozhodující roli v protestech, které se snaží přivlastnit si proevropští kolaboranti v čele s Kličkem či Tymošenkovou". DSSS totiž mluví o vývozu ukrajinské revoluce i do Česka.

Zleva: šéf strany Svoboda Oleh Ťahnybok, Julija Tymošenková a Vitalij Kličko. | foto: AP/Reuters/Profimedia/koláž iDNES.cz

Inu, nová Ukrajina - zlodějka, neonacista, extrémista a německý boxer? Úvahy o tom, kdo z těchto úžasných kandidátů zvítězí, jsou nepodstatně; kdokoli z tohoto "výběru" to bude, posune Ukrajinu na pokraj propasti a Západ by si měl rozmyslet, chce-li další holocaust či nový nacismus tvrdých pěstí. Na Majdanu přece bojovali a voleb se zúčastní též potomci těch, co vyvraždili na 130  tísíc Poláků a Volyňských Čechů, navíc pod stejným trojzubcem Banderovy nacistické UPA...

Snímky Břetislav Olšer

Podívejte se na nájemné vrahy… http://www.youtube.com/watch?v=R_8_KhrwEPE

A už víte, kdo a čím uřezal hlavu tomuto ukrajinskému policistovi... http://www.youtube.com/watch?v=vTzZM7GSCCE)

Arogance moci a pohrdlivé přehlížení slabších…

Otec Kličko byl okupační pilot, jeho syn zasadil Ukrajině další KO

Obamo, strýčku Same náš, harašíš zbraněmi a Majdan znáš…

Z odposlechu Paeta a Ashtonové z EU; opozice si najímala zabijáky

http://www.vesti.ru/videos?vid=560574&cid=2441

ttp://www.vesti.ru/videos?vid=580295&cid=2441
 
http://russia.tv/video/show/brand_id/3957/episode_id/969988/video_id/974997/viewtype/picture
 
http://russia.tv/video/show/brand_id/3957/episode_id/962307/video_id/964808
 

Další glosy, komentáře, reportáže a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz(http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)- http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php