Touží po míru, ale chtějí Velkou Palestinu bez židovských okupantů?

Trvalo to dost dlouho, ale už je to tady; smrt explozí palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála v Praze byla tragickým pracovním úrazem s následkem smrti, řekl ministr zahraničí Palestiny Rijád Málikí. V bytě velvyslance bylo též množství nelegálních zbraní a výbušnina v trezoru. Proč? Ptají se naši a hrozí diplomatická roztržka. Zbraně by údajně postačily pro malou vojenskou jednotku, proto je z toho nedovolené ozbrojování...?

Diskriminovaná muslimská rodina izraelských Arabů...Foto: Břetislav Olšer (2)

Je zde vhodné připomenout, že česká Bezpečnostní informační služba v roce 2003 zajistila rovněž na irácké ambasádě v Praze jedenáct pistolí, čtyři kalašnikovy ve výsadkářské verzi, dva samopaly Heckler & Koch s tlumiči, dva tisíce nábojů a ruční protitankovou střelu, co byla určena k atentátu iráckých agentů - kariérních diplomatů - na budovu Rádia Svobodná Evropa. Vláda Saddáma Husajna označila vysílání z Prahy za nepřátelský akt, odvolala z České republiky svého velvyslance a diplomatické vztahy mezi Prahou a Bagdádem padají na bod mrazu. Skutečně nenávistná a agresivní odpověď ale zůstává před zraky veřejnosti skryta. Má podobu přísně tajné zpravodajské operace, zaměřené na přípravu teroristického ú­toku.

Jakou to mají nebezpečnou práci ti palestinští velvyslanci, když hynou při explozích trezorů? Diplomacie v rukavičkách. Kam se na na hrabou havíři v dole s metanem, piloti ve stíhačkách v boji, hasiči zápasící s ohněm... Než se vše v pražském Suchdole vyřeší, buďme poněkud nad věcí. Faktem je, že pokud by tragicky zahynul izraelský velvyslanec či jiná židovská osobnost, v Gaze by oslavovali, auta by vesele troubila a dětem by byly rozdávány bonbóny... Jak se asi v Izraeli cítí pozůstalí těch, které Palestinci zavraždili a nyní byli jako vrazi propuštění na příkaz Američanů z vězení...?

Bezpečnostní zeď na hranici Izraele a Palestinské autonomie...

Mučednická smrt není tragédií, rodiče jsou pyšní na své děti - mučedníky, i školáci sní o tom, jak se jednou stanou mučedníky a v ráji se setkají se všemi Proroky. Ale teď naprosto vážně; muslimská média mají v otázce smrti velvyslance jasno - atentát nastražil a spáchal Mossad. Ovšem proč by si Izrael poté, kdy propustil přes sto vrahů Židů, komplikoval situaci vraždou zcela nevýznamného palestinského kariérního diplomata? Spíš jde o to, že většina lokálních Arabů chtějí Velkou Palestinu bez Izraele. A ti, jež chtějí opak a pokusí se o mír s Židy, skončí obvykle zatraceně špatně. Dva příklady...

Když si Židé založili stát Izrael, brzy poté byl 20. července 1951 na Chrámové hoře, původně židovském kopci Moria, zavražděn jordánský král Abdulláh I., když dokončil modlitbu v mešitě Al-Aksá. Jeho vrah, Mustafa Šukrí Ušo, Palestinec spřízněný s rodinným klanem Husejní (do něhož patřil zmiňovaný muftí a Hitlerův příznivec Hadž Amin al-Husejní) ho zastřelil, protože chtěl uzavřít separátní mír s Izraelem.

Přece jen se vědělo, že jednal s Goldou Meirovou. Jeho vnuka, přítomného na Chrámové hoře s ním a nastávajícího krále Jordánska Husajna, zachránila šerpa se zlatou medailí na hrudi, která zachytila vražednou kulku. Na počest své záchrany věnoval panovník 8,2 milionu dolarů, aby mohl financovat přes 80 kilogramů ryzího zlata na pokrytí kopule Omarovy mešity…

Dalším "mírotvůrcem," byl Anvár Sadat, co jako první arabský president navštívil izraelský Knesset 19. listopadu 1977. Ohlasy byly rozdílné. ”Když jsme ho viděli, jak se objímá s těmi sluhy amerického satana, věděli jsme, že musí zemřít!” prohlásili bossové organizace al-Gamaa al-Islamiyya. „Zrádce! Sám se odsoudil k smrti!” křičeli fundamentalisté.

„Izrael a Egypt jsou ocasem ďábla, USA jsou jeho hlavou,” bouřili muslimové na svých demonstracích. Nesouhlas se Sadatovým činem způsoboval horečku zhoubné nenávisti. „Na mnoha milionech zápalkových krabiček po celém arabském světě bude, Sadate, tvoje podoba, aby všichni věděli, jak vypadá nejhorší zrádce!” „Všimněte si, pod očima má Sadat váčky a na pravé líci jizvu. Tam proudí špinavá krev, kterou z něho vypustíme!” přísahali členové Islámského džihádu.

S Octávií kolem Ariela Šarona...

Anvár Sadat se v pořádku vrátil do Egypta a brzy poté, v září 1978, odletěl do USA, kde v Camp Davidu, jako host prezidenta Jimmy Cartera, podepsal s izraelským premiérem Menachemem Beginem mírovou smlouvu. Zavázal se, že za vrácení celého Sinajského poloostrova a zrušení židovských osad na území Západního břehu Jordánu, nebude zatím trvat na řešení problémů spojených se vznikem Palestiny. „Je to zrada palestinského lidu a Sadat je proradný kolaborant. Už nikdy s ním nebudeme jednat, zaprodal nás!” bouřil Jásir Arafat, který hlavně zuřil, že Begin i Sadat za to uspěchané a populistické gesto dostali Nobelovu cenu míru.

„Sadat je agentem USA a bratří se s Židy. Řekl si tím o svoji smrt!” nechali se slyšet se svými opakovanými vyhrůžkami i členové organizace al-Gamaa al-Islamiyya a Islámského džihádu, které kdysi nechal Sadat propustit z vězení, aby mu pomohli zlikvidovat Násirovu levici. Teď znovu stíhal a do vězeňských cel poslal počátkem 80. let na patnáct set radikálních muslimů a koptských křesťanů. Nikdy mu to nezapomněli…

Když se vrátil z Izraele a USA, mysleli radikální muslimové na jediné - zabít zrádce Anvára Sadata. Podařilo se to čtyřem z nich 6. října 1981 během vojenské přehlídky v Káhiře, konané na počest osmého výročí války s Izraelem v říjnu 1973. Teroristé ozbrojení samopaly a granáty, s pomstychtivými tvářemi ukrytými pod helmami, se ve vojenském převlečení dostali na jeden z nákladních automobilů, které defilovaly před hlavní tribunou. Jeden z muslimů pak přiložil řidiči hlaveň ke spánku a přinutil ho zastavit. Než se stráž hlídající prezidenta Sadata a další prominenty vzpamatovala, čtyři vrahové přeběhli asi padesát metrů až pod tribunu, kde vypálili na šokovaného Anvára Sadata sedmatřicet střel.

Smrtelnou byla až osmatřicátá, která se však odrazila do státníkovy hlavy zřejmě od jednoho ze sloupů. Zabito bylo také dalších sedm osob, na čtyřicet jich bylo zraněno, mezi nimi i tři američtí důstojníci. Stalo se to přesně v den výročí Sadatova slavného podpisu příměří s Izraelem. Všichni atentátníci byli zatčeni a odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán zastřelením.

Nevraždili se však pouze státníci, obětmi se stali i běžní Palestinci, kteří měli rádi Izrael. Mezi právě čerstvě propuštěnými palestinskými vrahy jsou též Silawi Khaled Kamel Osama, který byl obviněn z vraždy tří Palestinců podezřelých se spolupráce s Izraelem. Yusuf Ahmed Nu’aman Al-Shalvi, Mahmad Anis Aiman Jaradat a Ahmad Yusuf Bilal Abu-Hassin byli odsouzeni za několikanásobné vraždy Palestinců podezřelých ze spolupráce s Izraelem...

Yaakov Levy se narodil v Anglii v roce 1946 a vystudoval ekonomii, politologii a mezinárodní vztahy. Nyní působí od 15. dubna 2008 jako velvyslanec Státu Izrael v České republice. Do služeb izraelského ministerstva zahraničních věcí vstoupil v roce 1970 a v průběhu své kariéry působil mj. na izraelském generálním konzulátu v New Yorku, ve funkci rady na velvyslanectví v Římě a později jako konzul v americké Nové Anglii. V letech 2000-2004 byl velvyslancem a stálým reprezentantem Státu Izrael při OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě. Před svým příjezdem do ČR byl diplomatickým poradcem předsedy Knessetu a ředitelem oddělení strategického plánování. Mj. mně v rozhovoru řekl:

“Ačkoliv jsem ochoten setkávat se a jednat se všemi arabskými a muslimskými velvyslanci, je smutnou skutečností, že většina z nich, ať je to v OSN, v Ženevě nebo zde v  Praze, se mnou nechce hovořit, nebo mi podat ruku. Výjimkou jsou velvyslanci z Egypta, zemí severní Afriky a představitel Palestiny. Je to smutná skutečnost, která  dokládá potřebu uznání Státu Izrael a jeho vyslanců – což je něco, k čemu tyto země nejsou ochotny činit ani na symbolické úrovni.”

Inu, paradoxy; touží prý po míru s Izraelem, ale chtějí Velkou Palestinu bez židovských okupantů - práce kvapná, málo platná aneb Chybějící dovednosti palestinského velvyslance zavinily jeho smrt, což se dá kvalifikovat jako pracovní úraz z nedbalosti s následkem smrti...

Snímky Břetislav Olšer

Memento mori, aneb Prasečí i židovská krev jsou pro islám nečisté?

Korán o výpalném: Život a majetek není chráněn bez daně za ochranu

Zbavit se Židovek sexuálním obtěžováním a Židů vraždícími dětmi?

Kdo s čím zachází, tím také schází; přísloví, co platí pro každého?

Lokální Arabové se v římském Protektorátu asimilovali v Palestince?

http://olser.blog.idnes.cz/c/278374/Mnozi-islamsti-velvyslanci-se-boji-s-nim-promluvit-a-podat-mu-ruku.html

Další glosy, komentáře, reportáže a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)- http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php