Během první akční scény ve filmu přišel celý v černém, s černou maskou protihráče Batmana jménem Bane, s helmou policejních těžkooděnců, v neprůstřelné vestě. Nejdříve si diváci mysleli, že jde o součást filmu. Pak vhodil do davu slzný plyn a lidi začali panikařit. Následně vytáhl zbraň a začal střílet. To už diváci pochopili, že je to realita a ne jenom fikce... Těm mrtvým je jedno, jak byl šílenec vychovaný...

Použití plynových granátů při útoku v kině ukazuje, že se Holmes ztotožnil s Jokerem, který zabíjel své nepřítele smrtícím plynem smíchu. Myslí si, že hraje ve filmu. Černý oděv, plynová maska a početné zbraně ale ukazují na inspiraci Banem, který je hlavním zloduchem v novém filmu. Ten také po celém městě Gotham rozmístil výbušniny propojené dráty, jak tomu bylo v Holmesově bytě v Denveru. Přesná kopie počítačových závisláků, kteří trpí naprostým odcizením od reality a věří, že mají sedm životů...

A co loňský masakr v Lutychu, nejdůležitějším kulturním centru Valonska? Počet obětí řádění útočníka Nordineho Amraniho se zatím ustálil na čtyřech. Otázka: Proč, zůstává nezodpovězena… Jako v militantní počítačové střílenici, jimiž se to na různých serverech jen hemží… Zraněných je 123 lidí. Lékaři se obávají, že počet mrtvých se může zvýšit; dalších pět zraněných v nemocnici zápasí o život… Krvavé drama na rušném náměstí Saint Lambert v centru města rozpoutal Nordine Amrani asi půl hodiny po dnešním poledni, když začal ze střechy pekařství mezi lidi na autobusové zastávce házet granáty a pak po kolemjdoucích střílel i z automatické zbraně AK-47. A nic virtuálního to rozhodně nebylo…Čtyřiadvacetiletý James Holmes, kterého policie podezřívá z útoku na denverské

Jako přes kopírák; přesně před rokem exploze ve vládní čtvrti Oslo poničila před několika měsíci nejen budovy. Norská policie potvrdila sedm obětí. Počet zraněných vzrostl na 150. Střelcem byl 32letý Nor Anders Behring Breivik. Krátce po výbuchu v Oslo byl Breivikem podniknut útok na ostrově Utoya, asi 800 kilometrů severně od Osla na setkání sociálnědemokratické mládeže; zabil 77 osob. V táboře mělo být 560 lidí, na ostrově se konalo velké setkání při příležitosti mítinku labouristů.

Anders Behring Breivik, dvaatřicetiletý pravicový radikál, obvinil vládní Norskou stranu práce z “masového importu muslimů” do země a prohlásil, že strana musela zaplatit za zradu. Chtěl jí prý přivodit co možná největší ztráty a zabránit jí, aby do svých řad přijímala nové členy. Co mi to připomíná?

„Rozhodli jsme se po roce 1949, že něco začneme dělat. Roznášet letáky nemělo význam, protože jen za to byl trest deset let,“ říkal novinářům Milan Paumer. „Tak lepší bylo začít s něčím více výrazným, třeba někoho zastřelit. A když vás chytnou, tak ta druhá strana je o jednoho člověka, o jednoho komunistu slabší,“ sdělil, že na věc nahlíží z ryze teroristického hlediska. Milan Paumer byl jedním ze skupiny bratrů Josefa a Ctirada Mašínových, loni oceněni Topolánkovsko-premiérskou medailí, kteří se na počátku 50. let prostříleli z Československa do NDR, poté do SRN a dál do USA. Zabili při tomto útěku sedm mužů, co jenom chránili zákony své země.

Násilí ovládá svět. Kde to začíná? Jak jsme si hráli na vojáky, na zloděje a policajty? Kolik lidí náš klacek asi zabil, kolik opravdové krve se prolilo...? Na vině jsou střelné zbraně. Nebo že to bylo jako v počítačích? Tam je všechno vidět... Arabský básník Abu Tammam měl pravdu, když tvrdil, že prapůvodem zla je ztráta duše, k čemuž jsme se dopracovali nezvládnutou touhou po vlastnění. Bůh zkrátka sesílá na lidi neštěstí v podobě blahobytu. Mimochodem; nikdy jsem nebyl na vojně. Na rozdíl od mých kritiků jsem si musel vylepšovat kádrový profil jako brigádník v podzemí OKD... Na rozdíl od dolů jsou však počítačové kavárny velmi zvláštní prostředí. Podél stěny jsou jich řady, u nichž se svíjejí kluci školou povinní, kteří využívají prázdnin, aby si dosyta užili počítačových her...

“To vole, do prdele, dávej si pozor. Je za dveřmi, musíš ho zabít. Jo, kur.a, je zabitej, mrtvej, na maděru…”

“Ty vole, ten komand var konkvir je bomba, do prdele, já to žeru… Jedině tiberium vars…” (Command and Conquer - Tiberium wars…)

“Máme tady brutální a brutálně hardwarově náročnou akci Crysis. Je to originální akční nářez…” vysvětloval mi rozpačitě mladík v roli zřizovatele herny. “Pořádných sekaček, kde by jeden hrdina kosil stovky protivníků, na “písí” moc není. Samurai Warriors 2 je to pravé ořechové…”

“Ty vole! Do týhle hry sem tak zažranej, že mě od počítače nikdo nedostane!”

“D prdele! Pro mě je to srdcová záležitost… “call of duty” je lepší hra než třeba pán prstenú a než kantrstrike…”

“Tak ho už sundej, no tak ho zabij, neser se s ním, vole…”

Ta internetově-kavárenská půlhodinka byla poučná; ujasnil jsem si, jestli mám být na straně těch, kteří tvrdí, že brutalita a násilí je také v pohádkách bratrů Grimmových, Erbena či Němcové, nebo se shodnout s těmi, kdož mají jasno, že za vše můžou akční filmy, horory a kruté počítačové hry.

Násilí samozřejmě existovalo dávno a dávno před televizí a počítačovými hrami, ovšem termín “zvyšující se brutální kriminalita dětí a mladistvých” byl tehdy ještě zcela neznámý. Jak se zrodil? Druhý dodatek Ústavy plně platí pro všechny státy USA: “Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno…” Věc už však několik roků vyvolává diskuse. Střelnou zbraň vlastní doma asi 90 milionů Američanů, většinou však ne jen jednu, jejich počet se odhaduje na 200 milionů, uvedl deník The Daily Telegraph. USA jsou tak zemí s největší mírou vlastnictví zbraní. Dalším argumentem odpůrců tohoto práva je statistika, že denně na střelná zranění zemře osmdesát lidí. Téměř v polovině případů jde o sebevraždu.

Podle průzkumu je ve světě asi 650 milionů zbraní, které vlastní civilisté a 225 milionů patří pořádkovým a vojenským silám. Nejvíc z nich prodávají hlavně do rozvojových zemí Spojené státy a Rusko. Podle zprávy amerického Kongresu obě země kontrolují více než polovinu tohoto trhu. Zřejmě proto je právě ve Spojených státech každý rok zakoupeno přes 4,5 milionu zbraní. Občané zde vlastní nejvíce střelných zbraní na světě. Na každých sto Američanů jich připadá 90. Jak uvedl New York Times, podle přehledu o malých zbraních jich vlastní Američané přes 270 milionů z celkových zhruba 875 milionů zbraní na světě.

Přišel však obrat v myšlení Američanů, resp. amerických učitelů. Okres Harrold v americkém státě Texas, rozuměj tzv. školní okres, tedy v podstatě jedna venkovská škola se 113 studenty, rozhodl v srpnu 2008 jako první v USA povolit učitelům nosit do školy zbraně. Toto průlomové rozhodnutí, kdy byla vytvořena tzv. gun free zone, tedy volná zóna zbraní, je důsledkem rostoucí kriminality na školách. Americký Kongres před časem zakázal nošení zbraní na školách po celých Spojených státech, ale Nejvyšší soud později toto nařízení zrušil poté, co jihokorejský mladík Čo Sung-hu vystřílel v učebnách na virginské polytechnice během devíti minut 170 ran a zabil dvaatřicet studentů a pedagogů…

Další breivikovské srovnání. Bývalý voják McVeigh se netajil svým odporem vůči federální vládě ve Washingtonu, která podle něho nemístně omezovala tradiční americké svobody, a rozhodl se, že proti ní zahájí vlastní boj. Devatenáctého dubna 1995 zajel s vypůjčeným nákladním vozem k budově, v níž v Oklahoma City sídlily nejen federální úřady, ale v přízemí byla třeba i mateřská školka. Na korbě vezl přes 2400 kilogramů výbušniny, k jejíž výrobě použil průmyslová hnojiva, a nálož odpálil.

Byl přesvědčen, že jednal na obranu Ústavy. Sílu výbuchu bylo možné přirovnat k explozi dvou tun trhaviny. Tlaková vlna budovu rozpárala, strhla několik poschodí a v troskách pohřbila stovky obětí. Záchranáři po šest dní prohledávali sutiny, aby vysvobodili uvězněné přeživší lidi. Výbuch zabil 169 osob, dalších více než 500 bylo zraněno. Zděšení z útoku bylo ještě větší, když se ukázalo, že mnohými oběťmi se staly děti ve školce na druhém patře…

Americký Kongres před časem zakázal nošení zbraní na školách po celých Spojených státech, ale Nejvyšší soud později toto nařízení zrušil. A důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat...  Za posledních několik let se v USA stalo přes tucet tragédií na amerických školách... Následující fakta si nelze vycucat z prstu, je nutné je prostě opsat z globální černé kroniky, žádné tvůrčí snažení. Přes trapný vzdor mých nicků zveřejnila všechna dnešní (sobota 21. 7.) česká tištěná média stejné statistiky jako můj blog, bohužel, "blaf" s denním zpožděním:

Student Charles Whitman postřílel 1. srpna 1966 na univerzitě v texaském Austinu 14 lidí, než ho zneškodnil policejní střelec. Předtím zabil svou ženu a matku…

Dva osmnáctiletí mladíci postříleli 20. dubna 1999 na střední škole Columbine na denverském předměstí Littleton 12 studentů a profesora, 23 dalších zranili. Poté spáchali sebevraždu. 

Pět studentů zastřelil 15. února 2008 útočník na půdě americké univerzity Northern Illinois a pak obrátil zbraň proti sobě.

Před budovou střední školy v Chicagu se v pátek 10. ledna 2009 střílelo v době, kdy ve škole probíhalo basketbalové utkání.. .Těžce zraněno bylo pět mladých lidí, šestá osoba se lehce poranila při pádu. Tři lidé byli ve vážném a dva v kritickém stavu.

Vraždí se však také ve školách jiných zemích:

V roce 1985 mladý muž zabil 13 studentek a sekretářku polytechnické školy v kanadském Montrealu. 

Na univerzitě v kanadském Montrealu postřílel 6. prosince 1989 pětadvacetiletý nepřítel žen Marc Lepine 14 studentek.

V mateřské škole skotského Dunblane bylo v roce 1996 sběratelem zbraní zavražděno 16 dětí.

V čínské provincii Hunan ubodal v roce 1997 pomatenec 7 školáků.

Náboženský fanatik v Jemenu zastřelil na předměstí Sanaay 10 dětí.

Na základní škole v japonském městě Ikeda bylo nožem usmrceno 8 dětí.

Na gymnáziu v durynském Erfurtu zabil 26. dubna 2002 devatenáctiletý bývalý žák školy Robert Steinhäuser 16 lidí a pak sebe. Během amoku postřílel pistolí 13 dospělých pracovníků školy, převážně učitele, dále dva školáky a jednoho policistu.

Ve škole ve skotském Dunblane zastřelil 20. října 2003 třiačtyřicetiletý Thomas Hamilton 16 dětí ve věku od pěti do šesti let a jejich učitelku. Po činu spáchal sebevraždu.

Matti Juhani Saari zastřelil 23. září 2008 na střední škole v Kauhajoki na jihozápadě Finska deset spolužáků a několik dalších těžce zranil. Pak obrátil zbraň proti sobě a po převozu do nemocnice zemřel.

Z dvaceti vražd obvinila v roce 2008 ruská prokuratura gang neonacistů, jenž dva roky řádil v ulicích Moskvy.

Extremisté napadali lidi, kteří neměli slovanské vzezření, zejména Kavkazany. V gangu řádilo devět lidí ve věku 17 až 22 let. Vraždy páchali mnozí z nich v době, kdy jim nebylo ani 16 let...

Rasistické skupiny v Rusku mají kolem 70 tisíc členů. Do centra pozornosti se ale dostávají jen nejotřesnější případy, jako například videonahrávka na internetu, na níž maskované osoby sťaly dva spoutané Kavkazany. ..

Inu, batmen vešel do kina v helmě, v neprůstřelné vestě, s brýlemi a s kalašnikovem – Temný rytiř povstal a postřílel tucet nic nechápajících diváků… A začalo to u pořádných sekaček, kdy jeden hrdina kosil stovky protivníků… Za vším hledej zbraň... a sukovice to není...

PS: U počítačů se však dá umřít i jinak. Z přesezení, resp. na totální blbost... Osmnáctiletý hoch z Tchaj-wanu si 13. července v tamní internetové kavárně rezervoval soukromou místnost, ve které hrál titul Diablo 3 čtyřicet hodin v kuse. A poté zemřel.

Kdy to multikulturalistům dojde, že šílený Breivik nemusí být jenom jeden…?

Až zničíme po komunismu islám, dostane Breivik premiérskou medaili?

Británie v pasti imigrantů, aneb Tak už máte, co jste chtěli…?

 

Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044