František Matějka a jeho voliči to opět nazvou „vyšilováním“, nicméně nelidským počinem jsou Pecková slova, jimiž ponížila důchodce víc, než blahé paměti duševně retardovaný tvůrce Zelenka, co natočil proslulý trapas zvaný „Přemluv bábu“. http://www.youtube.com/watch?v=MLfFhdcXJhA.

Zmíněný český klip je sprostý, vulgární i stupidní mj. vizuální metaforou starých lidí s jejich umělým chrupem i portréty tet, babiček a dědů, jež byly „obšlehnuty“ z materiálů z dob raného feudalismu, tedy zcela lživé a nesouměřitelné s dnešními důchodci a starými lidmi. Za svůj život si určitě víc vydělali, než Pecková i s náhradami. A teď mají hovno. Je neuvěřitelné, že stejně vulgární může být několik slov medicínsky vzdělané (?) ženy. Štěpán Neuwirth, autor řady povídkových knih z přírody i z lékařského prostředí "Puls nemocnice", "Dřív než zemřou řeky" či "Ostroretky v proudU" jí mimo jiné píše:

„Paní doktorko,

   po Vašem vystoupení ve sněmovně dne 4. května 2012 jsem si položil otázku, zda člověk Vašich morálních kvalit má právo na tak vysokou funkci. Proto ten otazník v adrese. Žena, lékařka, poslankyně prezentuje názor, který by nebyl akceptovatelný ani v případě nevzdělaného primitiva, jemuž jsou zcela cizí pojmy humanita, empatie, ohleduplnost  - a především schopnost prokázat úctu stáří.

   Je mi osmašedesát let. Nikdy jsem nebyl v žádné politické straně. Po roce 1989 jsem vykonával funkci tiskového mluvčího v takových institucích jako je Fakultní nemocnice Ostrava (11 let) a Fakulta zdravotnických studií (dnes Fakulta lékařská) Ostravské univerzity v Ostravě. Díky tomu jsem poznal řadu skvělých lékařů, ale rovněž lékařů, kteří etiku tohoto výsostně humánního povolání svým chováním a přístupem k nemocným deklasovali na úroveň těch, kdo byli schopni zabíjet v koncentračních táborech za Druhé světové války. Jeden můj příbuzný, MUDr. Vladimír Neuwirth, svého času primář interny Vítkovické nemocnice, mi řekl: „Hochu, doktorů s titulem MUDr. je hodně, ale lékařů žalostně málo!“ Konec citace. Netušíte, jak často jsem si na jeho slova vzpomenul, naposledy ihned po Vašem vystoupení ve Sněmovně. Jako novinář a publicista si zachovávám odstup od politiků, v programových prohlášeních hledám logiku, odpovědnost a realistický pohled na možnosti. Nikdy však nevolím strany, které mají na svědomí prorůstání mafie do státní moci a korupci…“

Paní doktorka Pecková se projevila jako submisivní konformistka, která dává najevo svoji neúctu ke starým lidem. Ví vůbec, když tak dobře důchodce zná, že na organizaci Život 90 se loni obrátilo o pomoc 300 zoufalých seniorů, kteří se potýkali s násilím, zabavováním důchodu nebo nuceným převáděním bytů či domů. Pro staré lidi, kterým je doma svými nejbližšími ubližováno místo toho, aby si v klidu užívali podzimu života, je velmi těžké s takovou věcí vyjít na veřejnost. 

Zde je celý projev dr. Peckové přímo ve Sněmovně: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/038schuz/s038095.htm

Ano, měla v něčem přece jen pravdu; staří lidé si skutečně postupně zvyknou na psychózu strachu, že jsou jen nepotřebná přítěž pro své děti, vyžírky a koule na noze pro svá vnoučata. Po upotřebení odhodit. Vrať se do hrobu, starý plesnivý demente, což je nadávka, kterou také mě občas častují anonymní zbabělí nickové. Co asi dělají v reálném životě se svými rodiči…? Určitě nezůstává pouze u verbálních nadávek… Pan Neuwirth dále píše:

…"Patřím rovněž do kategorie důchodců, které zejména poválečná léta poznamenala. Ke konci války mi byl jeden rok, takže z toho si mnoho nepamatuji. Ovšem pak jsem zažil hlad, nedostatek obuvi, oblečení, protože vše bylo „na lístky“. A Vy si dovolíte urážet staré lidi, z nichž velká většina bojuje dnes o přežití, aniž byste měla osobní zkušenost?! Jako lékařka patříte k sociální skupině finančně dostatečně zabezpečené. Jako členka Dolní sněmovny PČR rovněž pobíráte nadstandardní příjmy a navíc máte požitky, o jejichž výši lidé většinou mají pouze mlhavé tušení. Pokud chcete, respektive se vůbec odvážíte namítnout, že děti se mají postarat o rodiče, pak Vám musím zdůraznit a připomenout, že složité existenční problémy má rovněž velká řada mladých rodin. Zřejmě dnes platí to, co řekl jeden z velkých filozofů: „Dvacáté století ještě patřilo k období jaguárů a pardálů, století jedenadvacáté bude patřit hyenám a šakalům.“ Konec citace…

…Hluboce Vámi pohrdám, jsem zhnusen, když si uvědomím, jací lidé ovládají tento stát. Rok 1989 jsem uvítal, očekával jsem změnu nejen režimu, ale především obrození morálních hodnot. Přestože nemíním všechny politiky dávat do jednoho pytle, jsem přesvědčen, že těch, kdo chtěli skutečně sloužit národu (Podle hesla Jana Lucemburského – „Ich dien! Sloužím!), je tak pramálo, že jejich snaha je v zárodku udušena karikaturami bytostí, jež se snaží navenek vypadat jako lidé. Pokud ventiluji svůj názor, pak tak činím v zájmu mladé generace, která začíná tušit, co ji - díky lidem Vám podobným - v budoucnu čeká…“

Velmi častým důvodem, proč se v případě násilí na své osobě zdráhají nebo odmítají obrátit o pomoc, jsou obavy a strach, že agresivita ze strany násilníka se poté začne stupňovat. Dalším důvodem nezřídka bývají nejen škrty, ale i hanba za jednání svých dětí, vnoučat... Senioři v bídě to považují za své selhání ve výchově a ostudu mnohdy pak považují za horší, než své bití. Ano, paní doktorko, staří lidé, co zažili válku a krušné režimy, si snadno zvyknout na utrpení…

Štěpán Neuwirth napsal také knihu "Tep nemocnice". Kniha je spojením beletristického vyprávění s literaturou faktu, pasáže informující o chodu nemocnice a zdravotnického zařízení vůbec v jeho zásadních oborech činnosti jsou doplňovány o výpovědi samotných zdravotníků a vyprávění sester. Byly rovněž ohlasy: "Vážený pane Neuwirthe, vždy jsem si myslel, že každý člověk by měl projít nemocnicí, aby si uvědomil životní hodnoty a nebyl malicherný. Pro ty, kdo tuto možnost neměli, by měla být Vaše knížka TEP NEMOCNICE povinnou četbou. S přáním všeho nejlepšího Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. V Praze dne 11.4.2002..."

Tato kniha byla oceněna cenou E.E. Kische v oblasti literatury faktu. Řada etických úvah vybízí ke změnám tam, kde i jedinec svým přístupem může napomoci ke zlepšení některých současných negativních jevů ve společnosti (které se zdravotnictvím přímo či nepřímo souvisejí), a konečně zde najdeme i mnohdy emocionálně vypjaté či přímo šokující příběhy pacientů.

Inu, zvláště, kdy jsou na “eldéenkách” nebo v chudobincích či hospicech a návštěv svých dětí a vnoučat se dočkají až v den výplaty svých zeškrtaných důchodů… Tak, pane Cyprichu, už jste přemluvil bábu, aby vám dala na školné?

Až chudí budou bohatí a bohatí přitom pranic nezchudnou…?

Bible: “Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého…!

 

Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044