Když chce být náhradní matka "živým inkubátorem"...

Tak vážení; dnes se to stane. Na svět opět přijde Ježíšek. V prostém chlévě v jesličkách, z lůna židovské panny, oplodněné duchem svatým. První zázračné neposkvrněné početí. Pouze vyřčeným slovem anděla Páně. Předtím se ještě stoletému Abrahámovi a jeho 90leté manželce Sarai narodil syn Izák. Navíc i Marie byla počata po zjevení anděla Páně jejím židovským rodičům Anně a Joachimovi...   

Po nich následovaly tisíce jiných zázraků - umělým oplodněním "ze zkumavky" počínaje a při mínus 190 stupních Celsia zmrazeným embryem konče. A ještě musí být řeč rovněž o zázraku, jak sama neporodit a přitom se stát matkou dítěte vlastní krve...

Počátkem září 2009 se konal kulatý stůl k problematice náhradního mateřství, jehož iniciátorkami byly ministryně spravedlnosti ČR Daniela Kovářová a ministryně zdravotnictví ČR Dana Jurásková. Cílem jednání bylo otevřít odbornou diskuzi nad změnou právní úpravy a možnostmi uzákonění institutu náhradní matky.

V Česku jsme dnes v podobné situaci jako před třiceti lety, kdy se diskutovalo o etice umělého oplodnění. Přesto jsou u nás již případy žen, které donosily cizí dítě. Zástupné mateřství sice není povolené, ale ani zakázané, proto se zdravotnická zařízení k této ne zcela legální technice otevřeně nehlásí. Kromě Zlína, kde se v klinice přiznali, že od roku 2004 už pomohli už 11 párům.

Mnohé dívky se rády stanou " živým inkubátorem" a chtějí odnosit a porodit dítě bezdětnému páru. Za 300 tisíc korun je to docela příjemný výdělek. Stačí, aby neplodný pár svěřil klinice umělého oplodnění své spermie a vajíčko, které je následně oplozeno a vloženo do těla náhradní matky.

A co zákon? Žádný problém. Náhradní matka je sice po porodu podle zákona matkou dítěte, i když vajíčko nebylo její. Jako otce však uvede muže, který poskytl své spermie. Krkavčí matka se dítěte pak vzdá, soud ho svěří do péče otce a bezdětný pár se stane úplnou rodinou.

Co není zakázáno, je povoleno. Ze zdravotního hlediska je vše v pořádku, jenže zákon říká, že dárkyně vajíčka nesmí znát jeho příjemkyni. Což v případě náhradních matek nelde dodržet. A babo raď...

Surogátní- náhradní matky se využívají v osmnácti zemích světa a v devíti tento postup upravují zákony. Propracované systémy mají v USA, hlavně státy Kalifornie, Arkansas a Texas. Zahrnují ovšem i různá omezení, jako je tomu v Izraeli. Tam musí podle zákona o náhradním mateřství z března 1996 každou smlouvu schválit státní komise.

Mohou ji podepsat jen občané s izraelským občanstvím a stejného vyznání. Náhradní matka musí být svobodná, ovdovělá nebo rozvedená, a o náhradní mateřství mohou požádat jen neplodné heterosexuální páry.

Legálně si lze pronajmout dělohu zástupné matky na Ukrajině, v Rusku, v Indii či v Gruzii. Zejména Indie se od roku 2002 stala hlavním cílem západních bezdětných párů. Náklady na náhradní mateřství jsou tu mnohem nižší než v USA, kde páry musí počítat s částkou okolo 50.000 dolarů (35.000 eur, asi 900.000 korun).

Indické kliniky účtují za tento úkon od 10.000 až po 28.000 eur, včetně oplodnění, platu náhradnice a porodu dítěte v nemocnici. Společně s náklady na letenku a pobyt v hotelu západní zájemci stále zaplatí asi třetinu ceny než například ve Velké Británii.

Na Ukrajině je tato praxe legální od roku 2002 a v Gruzii od roku 1997. Odměna pro náhradnici se tu pohybuje kolem 9000 eur (asi 231.000 korun).

Náhradní mateřství za peníze je možné i v Belgii, přísně zakázáno je to ale v Japonsku, Austrálii, Francii, Dánsku, Polsku a Nizozemsku. V Kanadě je legální pouze dobročinná forma surogátního mateřství. Kromě Quebeku, kde je jakýkoli způsob náhradního porodu zakázán. V Británii je to možné, ale čekací doby jsou velmi dlouhé.

Tímto způsobem přivedla na svět svá dvojčata americká herečka Sarah Jessica Parkerová z populárního seriálu "Sex ve městě". Její děti, resp. z jejích vajíček, Marion a Tabitu za ni devět měsíců nosila náhradnice.

"V roce 2003 v Americe zveřejnili údaje o tom, že na 12 tisíc uskutečněných cyklů asistovaných reprodukcí připadá 72 případů surogátního mateřství,“ přibližuje situaci prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., z brněnské Kliniky reprodukční medicíny Reprofit. "Na rozdíl od jiných zemí se v USA náhradní matkou může stát i žena, která je ochotna propůjčit svou dělohu za úplatu."

Také první anglická náhradní matka, Kim Cottonová, si před čtyřiadvaceti lety nechala za porod zaplatit. Veřejné mínění bylo ovšem tímto činem značně rozhořčeno, a tak se musel do věci vložit stát. Poměrně brzy byl schválen zákon, který zakazoval poskytovat náhradní mateřství za úplatu.

"Genetičtí rodiče dnes platí náhradní matce pouze náklady spojené s těhotenstvím, například těhotenské oblečení, vitaminy, pobyt v nemocnici nebo cestovné k lékaři. Což v praxi představuje v průměru 10 -15 tisíc liber, “ říká britská konzultantka Sally Ann Swainová, která se věnuje poradenství pro otázky infertility a náhradního mateřství.

Díky náhradním matkám se ve Velké Británii narodilo asi 600 dětí. Podle jejího názoru se jimi velice často stávají ženy, které už samy potomky mají a chtějí podobnou radost dopřát i jiným.

"Třicetiletá Izraelka Ruti z Jeruzaléma se zamilovala do Dannyho Nahmania, který byl o pět roků mladší,” slyším nezvyklý příběh, který mi vypráví Bobby David z Tel Avivu. "Vzali se v roce 1984 a snažili se naplnit své rodičovské poslání a mít děti. Bezvýsledně."

O tři roky později prodělala Ruti operaci, když přišla o dělohu, zasaženou rakovinou. Manželé se rozhodli pro tzv. dítě ze zkumavky. Ruti dala svých jedenáct vajiček, která byla laboratorně oplodněna Dannyho spermiemi.

Vzniklá embrya pak byla kryokonzervována v téměř dvousetstupňových mrazech speciálních dusíkových kontejnerů, kde čekala na volbu ideální matky, která by pomocí transferu dítě rodičů Nahmaniových odnosila.

Danny se však zamiloval do mladší ženy. Rozvedl se a změnil nejen manželku, ale též názor na jím oplodněné embryo. Kategoricky odmítl, že by na svět mělo přijít dítě, který by nebylo jeho nové ženy.

Vše se dostalo před soud. Napoprvé senát odmítl žádost Ruti, aby i přes nesouhlas svého bývalého manžela mohla použít inkriminované embryo. Odvolala se a teprve po dalším čekání Nejvyšší soud vyřkl definitivní ortel:

“Žalobkyně může naložit s embryem podle svého uvážení!”

Velké vítězství Ruti se stalo precedentem a znamenalo, že si mohla nalézt náhradní matku, která by jí dítě porodila. Poděkovat za to mohla sedmi soudcům z jedenácti, kteří v rozhodující fázi soudního jednání prohlásili:

“Právo ženy stát se matkou je silnější, než právo muže nebýt otcem!”

Speciální komise pak rozhodla o možnosti, aby si Rutti objednala "náhradní dělohu", v níž by její dítě během devíti měsíců vyrostlo.

Podle představ české ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové by budoucí právní úprava měla vycházet z britské předlohy. Objednatelský pár by měli být manželé s trvalým pobytem v České republice a matka objednatelka by splňovala zdravotní podmínky, pro které je možné zákrok povolit.

"Pokud by pronájem dělohy provedla náhradní matka za úplatu v současném Česku, pak by se na ni vztahoval § 216a Trestního zákona, který se zabývá předáním dítěte za účelem adopce za úplatu,“ vysvětluje Jitka Zinke, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti.

"Zaplavíme Evropu dělohami muslimských žen a jejich dětmi," řekl v roce 1974 alžírský prezident Boumedien. Kdoví, kolik Alžířanek posloužilo jako náhradní matky? Samozřejmě bez zištné úhrady... 

Inu, narodil se Kristus Pán, radujme se...

(Další komentáře, glosy a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)