Čína zase krutě porušuje lidská práva; bude mít svoji první vojenskou základnu v zahraničí

Američané protestují; Čína buduje svoji první zahraniční vojenskou základnu v Džibutsku, kousek od stálých vojenských základen USA, Francie a Japonska. Země Afrického rohu s 900 000 obyvateli. Stráží vstup do Rudého moře a Suezu.

Neuvěřitelné. Drzost USA nezná mezí. Dle BL podle oficiálních údajů ministerstva obrany USA provozovaly vlastnily nebo měly v pronájmu v roce 2003 kromě 6 000 vojenských základen na vlastním území dalších 702 zahraničních vojenských základen ve 130 zemích světa s více než 253 000 uniformovanými příslušníky armády, zhruba stejným počtem civilních zaměstnanců Pentagonu a zaměstnávajících kolem 44 500 místních pracovníků. To také představovalo 44 870 budov, hangárů, nemocnic a dalších objektů ve vlastnictví ozbrojených sil a dalších více než 4 800 pronajatých objektů.

Údaje z roku 2005 hovoří již o 737 základnách USA, potažmo NATO v zahraničí, na kterých sloužilo 196 975 vojáků a přibližně stejný počet civilních zaměstnanců a bylo zaměstnáno dalších 81 425 místních obyvatel. Seznam Pentagonu ale neobsahuje všechny vojenské základny USA v zahraničí. Nezmiňuje například základny zřízené v Kuvajtu, Kyrgyzstánu, Izraeli a Kataru, ani v Afghánistánu či Iráku, kde se sice proklamuje dočasná přítomnost amerických vojsk, ale v iráckém Tallilu, Al Asadu, Baladu či Qajarahu se buduje rozsáhlá infrastruktura, která s dočasností příliš nekoresponduje. Chybí v něm i základna Camp Bondsteel v Kosovu. Blokáda Berlína a letecký most s více než 200 tisíci lety

Setkání s plukovníkem Hannahem, zástupcem velitele americké vojenské letecké základny US Air Force ve Frankfurtu nad Mohanem – Rhein-Main Air Base.. Snímek Břetislav Olšer

Vzhledem k tomu, že se ještě další základny staví, bude se jejich skutečný počet blížit spíše jednomu tisíci. V současné době mají USA  823 základen rozmístěných v USA)a ve více než 130 z 194 zemích světa; v Evropě rozmístěno na více než stovce základen asi 60 000 amerických vojáků, více než 40 000 je jich je v Německu. Jedenáct tisíc vojáků mají Spojené státy v Itálii, tam má americká armáda také námořní a letecké jednotky. Na leteckých základnách ve Velké Británii je 9 500 amerických vojáků, přes tisícovku ve Španělsku a Belgii a několik stovek vojáků pak působí ve službách americké armády v Portugalsku, Řecku a Nizozemsku.

Už loni Džibutsko podepsalo s Čínou dohodu o využívání přístavu v Džibuti čínskou armádou. Jer to první případ, kdy budou čínští vojáci mimo území svého státu. To následně vedlo paradoxně ke sporu s USA, které mají jedinou africkou základnu právě také v Džibutsku. Někteří američtí vojenští experti nyní vyjadřují znepokojení nad tím, že Čína bude mít vojenskou základnu tak blízko americké základně Camp Lemonnier, kde pracuje 4500 lidí. Půjde o první čínskou zahraničí vojenskou základnu, které bude využito hlavně pro tankování čínských lodí, které se účastní protipirátských misí OSN. Země také doufá, že bude lépe plnit mezinárodní závazky

Číňané tak získají strategicky významnou pozici v malém africkém státu u Rudého moře o rozloze 23 tisíc kilometrů čtverečních s 833 tisíci obyvateli. Čína tak dostane důležitý přístup do Rudého moře z Indického oceánu a dále vstup do Suezského průplavu. Džibutsko leží ve strategicky významné poloze v průlivu Bab-al-Mandab spojující Rudé moře s Adenským zálivem Indického oceánu. Díky plánované základně tak Čína může lépe chránit své lodě dovážející ropu z Blízkého východu. Navíc Peking získává lepší přístup na Arabský poloostrov, uvádějí The New York Times (NYT). Půjde nejen o pragmatickou spolupráci mezi Čínou a Afrikou, ale především o posílení spolupráce v boji proti terorismu a boji proti extrémismu.

Tím ale  dostane největší americká základna Camp Lemonier, kde se nachází základna pro americké drony a je zde umístěno 4000 amerických vojáků, velkého konkurenta. Pentagon platil za užívání základen 63 milionu dolarů ročně. Čína však přišla s nabídkou investice v hodnotě 3 miliard dolarů na vybudování železnice z etiopského hlavního města Addis Abbeba do Džibuti plus 400 milionu dolarů na výstavbu pronajatého přístavu v Oboku, kde byli dosud Američané a původně Francouzi. Možná, že se tak Číňanům podaří snížit nával uprchlíků do Evropy. Deník Economist se táže: „Přichází čínské století?“ Jüan bude přijat MMF do koše tzv. „rezervních měn“.

To, že USA zbrojí o sto šest, protože jejich zbrojaři na tom vydělávají biliony, nikomu nevadí. Spojené státy jsou přece globálním četníkem a chrání také Česko, které je členem „obranného systému“ zvaného NATO. Ale když si dovolí zvýšit svůj vojenský rozpočet nejlidnatější a ekonomicky nejstabilnější země světa Čína, to je přece poprask a hrůza, co si to ti šikmoocí dovolují. Čínský vojenský rozpočet letos poprvé překročí hranici 100 miliard dolarů. Oproti loňskému vzrostl o 11,2 procenta, uvedla BBC. Že USA vydávají ročně přes 600 miliard USD, to je pro BBC nezajímavý fakt. Zvyšující se vojenská síla Číny vzbuzuje rostoucí obavy nejen u jejích sousedů, ale také v USA. Nikdo si nechce uvědomit, že Čína má 1,5 miliardy lidí, velkou rozlohu a dlouhé pobřeží, přičemž na její obranu jde menší procento HDP než v USA a ve V. Británii, která má třetí největší vojenský rozpočet na světě.

Obama po ostudě ve USA vylhané válce v Iráku a ve druhém Vietnamu zvaném Afghánistán, vyhlásil politiku vojenského obchvatu Číny, založenou na rozmísťování námořních a vzdušných jednotek u čínského pobřeží. Zkrátka učinit vše, aby došlo k oslabení a uzavření přístupu Číny k surovinám a komerčním a finančním vztahům v Asii. Obamovo prohlášení, že Asie je prioritním regionem pro americkou vojenskou expanzi, budování základen a ekonomické aliance, znamená vyzvání Pekingu k souboji. Přitom Čína má nakoupeny skoro všechny státní dluhopisy USA a Obama tedy dost riskuje. Co by se asi dělo, kdyby Čína vyhlásila politiku vojenského obchvatu severní Ameriky…?

Zásadní rozdíl mezi USA a Čínou? Druhý dodatek americké ústavy povoluje občanům nosit zbraně, jež jsou v Číně pro civily zakázány; v USA rozhodli, že nejlíp  je donašečství uzákonit, třeba “Zákonem o vlastenectví” (Patriot Act). Americký Senát ho schválil hlasováním 98:1, a tak tento zákon vešel v USA v platnost do sedmi týdnů po 11. září. Americká vláda tak získala nové pravomoci odposlouchávat telefony, konfiskovat majetek osob, podezřelých z terorismu, špehovat vlastní občany bez soudního rozhodnutí, provádět tajné domovní prohlídky a zaznamenávat, jaké knihy čtou uživatelé veřejných knihoven. Tibet – Čína

Peking - Snímek Břetislav Olšer

Jaký je další rozdíl mezi Spojenými státy Čínou? Rozdíly jsou to nepatrné; zatímco USA dluží Číně kolem pěti bilionů dolarů, když mají u ní půjčku skoro dva biliony a prodané státní dluhopisy za tři biliony. Zatímco Čína má Občanské hlídky, USA mají zase Národní gardy. Zřejmě proto je právě ve Spojených státech každý rok zakoupeno přes 4, 5 milionu zbraní; občané jich zde vlastní nejvíce na světě. Na každých sto Američanů jich připadá 90. Jak uvedl New York Times, podle přehledu o malých zbraních (Small Arms Survey) jich vlastní Američané 270 milionů z celkových 875 milionů zbraní na světě.

V Číně jsou zbraně zakázány, vlastnit je mohou pouze vojáci a policisté. Z USA loni pocházelo 35 procent zbraní, z Ruska 21 procent a z Číny jen pár procent. USA vydají ročně na zbrojení na 600 miliard USD, Čína pouhou šestinu. Zbrojení v USA prostě roste sedmkrát rychleji, jak její HDP. Co by asi řekl Američané, kdyby také Čína chtěla zvýšit výdaje na válku 7 x rychleji, jak své HDP? To by bylo křiku a přitom by udělala jenom to samé co USA; zbrojila by 7 x vyšším tempem, než by rostl její HDP… 200 let terorismu USA: Přehledný seznam všech amerických válečných zločinů, teroru a válek

Čína pohlíží na Afriku jako na budoucí zdroj energie. Má své investice v dalších zemích černého kontinentu, zatímco Afrika nemá zrovna nejlepší zkušenost s USA. Viz, fakt, že se nigerijská protikorupční agentura se dohodla se zástupci americké korporace Halliburton na mimosoudním vyrovnání ve výši čtvrt miliardy dolarů za korupční aféru. Jedním z obviněných je i bývalý viceprezident USA Dick Cheney. Nigérie se domluvila na finančním vyrovnání ve výši 250 milionů dolarů za stažení žaloby na bývalého amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho a některých vysoce postavených členů energetické společnosti Halliburton v souvislosti s místní korupční aférou. Cheney byl výkonným ředitelem společnosti od roku 1995 do roku 2000, kdy úspěšně kandidoval na funkci viceprezidenta USA. Za jeho vedení začala série úplatků nigerijským úředníkům, která pokračovala až do roku 2005. Halliburton měl tímto způsobem vyplatit na 182 milionů dolarů. Získal tak například výhodný kontrakt na stavbu a provoz elektrárny na zkapalnělý plyn na jihu země.

Snímek z náboženské nesvobody Číňanů Břetislav Olšer

Ale je tu přece ještě krvavá válka v Súdánu, mezi vládou v Chartúmu a jižními státy, které v lednu hlasovaly v referendu za nezávislost; od referenda bylo zabito přes 1,500 lidí a až 150 tisíc jich uteklo ze svých domovů. Humanitární katastrofa hrozí, že se stane záminkou pro další americké vojenské dobrodružství v Africe. Když Obama mluví o míru, je to nanejvýš pokrytecké. Chartúm byl totiž cílem amerického útoku střelami s plochou dráhou letu v roce 1998, kdy byla zničena farmaceutická továrna al-Shifa.

Clintonova vláda tvrdila, že jde o továrnu na výrobu chemických zbraní napojenou na Al-Kájdu. Obdoba zahájení vylhané války Bushem v Iráku. Američany zničená továrna totiž vyráběla čistě léky a žádné chemické zbraně. Tvrzení USA byla je další "irácká" lež a zničení továrny mělo zastrašit súdánské obyvatelstvo. Ztráta továrny znamenala desítky tisíc mrtvých na malárii a tuberkulózu, kvůli následnému nedostatku život zachraňujících léků. http://www.rukojmi.cz/clanky/692-exhalaty-ciny-v-propagande-samalove-vi-ze-nejvetsi-poust-gobi-je-asi-100-km-od-pekingu

Americké vlády podporovaly Súdánské lidově-osvobozenecké hnutí (SPLM) a jeho v USA vycvičeného vůdce Johna Garanga. USA mu poskytovaly zbraně na boj proti vládě v Chartúmu. Pak zajistily referendum o odtržení jihu a vytvoření nového státu v jižním Súdánu s hlavním městem Juba. Hlasování o odtržení poskytlo Obamovi v Súdánu platformu pro započetí útoku na režim v Chartúmu prostřednictvím nastrčené síly, resp. již zmiňovaného salvadorské scénáře sebevražedných atentátníků. Celý Súdán je vystaven americkým sankcím, které všem zakazují dovoz zbraní do této země, což mají povoleno pouze USA formou „nevojenského zboží“.

Vzpomínka na leteckou základnu USA ve Frankfurtu n. m...

Ale podle WikiLeaks tvořily „nevojenské zboží“ náklady tanků, granátometů a protiletadlových kulometů. Z tohoto úniku je jasné, že USA připravovaly nový vojenský konflikt, zatímco všechna veřejná prohlášení přicházející z Bílého domu a ministerstva zahraničí byla pokrytecky o údajném míru. Kdo zkrátka lidově-osvobozenecky bojuje v zájmu USA, je to hrdina, pokud se však někdo obrátí k zájmům USA zády, je z něho jen sprostý terorista…

Čína je přitom největším investorem v jihosúdánském ropném sektoru, a proto má z bojů mezi silami prezidenta Salva Kiira a stoupenci jeho někdejšího zástupce Rieka Machara obavy. Produkce ropy od začátku konfliktu před třemi týdny poklesla o 20 procent a Peking už z neklidné země evakuoval 300 svých dělníků. Číňané v regionu v roce 2011 investovali 20 miliard dolarů. O rok později se prezident Kiir vydal na návštěvu Pekingu, kde mu byly slíbeny investice ve výši osmi miliard dolarů na rozvoj infrastruktury. Číňanům se jejich snaha vyplatila.

Čínská patrola... Snímek Břetislav Olšer

Během prvních deseti měsíců minulého roku dovezli z Jižního Súdánu dvakrát víc ropy, než z Nigérie. Pro nejmladší stát na světě je Peking veledůležitým partnerem, protože odebírá dvě třetiny jeho ropné produkce. Jižnímu Súdánu po USA „zařízeném“ rozdělení země v roce 2011 připadla většina ropných nalezišť, k exportu ale potřebuje ropovody a rafinerie, které jsou na území Súdánu. Chartúm a Juba proto v rámci mírových vyjednávání zvažují vytvoření společných sil k ochraně všech ropných polí. Čínská národní ropná společnost (SINOPEC) investovala v Súdánu, který tvoří třetinu čínských ropných dovozů, dalších třicet miliard dolarů.

A to jim investice za biliony dolarů zhatily válečné choutky USA v Libyi či v Sýrii. Především zásluhou zisků z ropy, prodávané do Číny, se Angola stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik černého kontinentu. Angolská vláda se v souvislosti s pořadatelstvím Afrického fotbalového poháru národů 2010 rozhodla investovat miliardu dolarů na rozvoj infrastruktury (stavba stadionů, hotelů, telekomunikací, letišť a silnic). Realizací těchto lukrativních zakázek byly pověřeny čínské stavební firmy.

A ještě nějaký rozdíl mezi Čínou a USA? Pokrytectví; proč nedali, co proto Obamovi, který jako vůbec první prezident USA pozval do Oválné pracovny šéfa čínských komunistů a premiéra Wen Ťia-pao. A co Condollezza Riceová, jež se objímala v rámci udobřování USA s Libyí s Kaddáfím, aniž by ztratila slovo o tragédii nad Lockerbie…? Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová zase přiletěla na svoji první oficiální návštěvu ve své funkci právě do Číny. Ani slovo o Tibetu, Dalajlámovi či popravách. Přesto zcela pragmaticky vyzvala komunistickou Čínu, aby ještě víc nakupovala americké vládní obligace. Dokonce prohlásila, že čínské investice do americké ekonomiky jsou důkazem, že obě země jsou na sobě závislé. Pak řekla, že Čína i USA jsou na jedné lodi, jejichž veslaři se snaží plout stejným směrem… Že by Titanic…?

Seděl jsem na lavičce náměstí Nebeského klidu v Pekingu a naslouchal průvodcům skupin turistů; ten český vášnivě mluvil o tom, jak zde tisíce studentů skončily v krvavém masakru pod pásy tanků; ten, co mluvil v angličtině, zase vysvětloval, že nepokoje byly sice násilné, ale diplomatické depeše, které exkluzivně získal list The Daily Telegraph, dávají za pravdu čínské vládě, která vždy tvrdila, že 4. června 1989 nad ránem na náměstí Tchien-an-men odpůrce režimu nezmasakrovala. A měla pravdu… Na českém velvyslanectví v Pekingu na moje otázku o masakru na náměstí Nebeského klidu mě diplomaticky odkázali na pekingské velvyslanectví USA.

Po zuby ozbrojená čínská armáda právě zasahuje při masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu... Foto: Reuters

Byl jsem zmatený, největší náměstí světa vypadalo tak míru milovně, navíc jsem měl odlétat do Tibetu a potřeboval jsem mít jasno. Tak jsem se nechal informovat na americkém velvyslanectví, kde jsem dostal stejné informace, jako od Paula Frosta, který přes dvacet roků pracuje v Pekingu ve firmě Deputy Managing Director & CEO for European investment. Resumé bylo následující; depeše z ambasády Spojených států v Pekingu, které unikly na server WikiLeaks, (za únik těchto a dalších diplomatických depeší je odpovědný zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange) tvrdí, že na náměstí Nebeského klidu v centru Pekingu krev tisíců lidí nikdy netekla. Boj s odpůrci režimu, jejichž vzdor si v ničem nezadal s násilím neonacistů na kyjevském Majdanu, se odehrál necelých pět kilometrů západně od náměstí Nebeského klidu.

Jsou to paradoxy; mírumilovné Spojené státy dvě stě let vyvážejí do světa násilí, zbraně a války, zatímco Čína, která má nejvíc obyvatel a nejlepší ekonomiku na světě, bude mít teprve v roce 2016 svoji první zahraniční vojenskou základnu a investuje pouze do mírového budování po celé planetě, je synonymem světového porušování lidských práv... Má to přece svoji logiku; když mají USA zhruba čtyřikrát míň obyvatel než Čína, musejí přece mít šestkrát vyšší výdaje na zbrojení… To je snad jasné…

Inu, svět je v úzkých, Čína kraluje, dokonce už Šámalová z ČT, kde ji v rámci střetu zájmů šéfuje její manžel, ubrala ze své submisivní rétoriky, a když mluví před kamerou o pekingské inverzi, už neříká exhaláty, ale prach; konečně přestala lhát a ač nerada vzala na vědomí, že kousek už od metropole Číny je největší poušť světa Gobi se svými živelnými písečnými bouřemi, které postihují Peking více než desetkrát do roka s enormní dávkou písku v žlutavém oparu... http://www.rukojmi.cz/clanky/692-exhalaty-ciny-v-propagande-samalove-vi-ze-nejvetsi-poust-gobi-je-asi-100-km-od-pekingu

Rozprodá Čína americké státní dluhopisy a nechá padnout dolar…?

USA mají monopol na masakry, Rusko a Čína nesmí svým oponentům zkřivit ani vlásek na hlavě…

Všichni mohou zbrojit, jenom Čína ne, i když je nejbohatší…?

http://www.rukojmi.cz/clanky/542-cina-pry-ma-na-kahanku-rekli-na-ct24-nelidske-politice-jednoho-ditete-proto-povolila-oteze

http://www.rukojmi.cz/clanky/511-pane-rediteli-ct-proc-lzete-koncesionarum-cina-neni-druhou-ale-prvni-ekonomikou-sveta

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, http://www.rukojmi.cz/, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku