Jak zvládne norský „stoický národ“ hrozby iráckého chalifátu...?

Letos v květnu skončili v Norsku za mřížemi tři lidé, a to kvůli podezření z napojení na radikální organizaci Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která se v Sýrii a Iráku snaží ustavit chalifát. Bezpečnostní služba severského státu ohlásila, že ze strany islamistů hrozí útok na Norsko, možná aby osvobodili své soukmenovce.

Trochu rybolovu v norském fjordu neuškodí...Foto: B. Olšer (2)

V roce 2003 si USA vylhalo válku v Iráku, popravili Husajna a dnes po desetiletém vraždění jeho příznivci opět vládnou zemi se svým chalifátem až do Sýrie. Stejně jako po deseti letech ve Vietnamu; na začátku byl komunistický jen sever země, po třech milionech zabitých byl komunistický celý Vietnam. Marnost nad marnost. A to prezident Lyndon Baines Johnson původně inzeroval, že půjde jen o "policejní akci", během které Vietnam rozbombardují Spojené státy do doby kamenné. Omyl. Trvala jako Trojská válka, jen místo krásné Heleny byla zlatem vyvažovaná ropa. Norský ministr spravedlnosti Anders Anundsen nyní oznámil, že už byla přijala mimořádná opatření; mimo jiné posíleny policejní hlídky na letištích, hraničních přechodech a železničních nádražích.

Norský venkov... Snímek Břetislav Olšer 

Možná je to odplata Američanům za jejich drancování Iráku, kdy si generálové rozdávali zakázky za miliardy dolarů. Viceprezidenta USA Cheneye, co šéfoval naftařské firmě Halliburton, zase oblafnul dvojitý agent Rafíd Džanábí, přezdívaný americkou a německou rozvědkou Curveball. Pro The Guardian se přiznal, že to byl on, který USA podsunul informace o mobilních laboratořích na výrobu biologických zbraní v Iráku, ze kterého uprchl v roce 1999. Měl prý šanci vymyslet něco, čím by svrhl režim. Svých lží nelituje a je hrdý, že jeho zásluhou je dnes v Iráku aspoň trochu „demokracie“…

Varování od islamistů přišlo na den tři roky poté, kdy třiatřicetiletý Breivik 23. července 2011 zavraždil celkem 77 lidí. Osm obětí na životech si vyžádalo odpálení bomby před sídlem norské vlády v centru Osla, dalších 69 osob zahynulo při střelbě do účastníků letního tábora Norské strany práce na ostrově Utoya. napřed skoro každý byl přesvědčen, že jsou za tím muslimové, mně nevyjímaje. Nebyli. Pětice soudců rozhodla, že nemuslim Breivik byl odsouzen jako politický extremista, a ne jako duševně narušený fanatik. Výsměch všem pozůstalým. Vypadalo to na národní povstání; že Norové vyjdou do ulic, budou chtít změnit zákon a trest smrti pro Breivika, zasahovat bude policie, aby nedošlo k lynčování… Nedělo se však nic takového… Žádné protestní demonstrace…

„Jsme stoický národ. Nekřičíme a nepropukáme v pláč. To, co cítíme uvnitř, je ale jiná věc,” řekl před časem John Hestnes, který vede podpůrnou skupinu pro lidi přeživší Breivikův bombový útok v Oslu. Asi je spokojen i s humánním vězněním Breivika. Ten má například, jako kompenzaci za dlouhodobou izolaci, k dispozici hned tři místnosti namísto jedné; jedna je posilovna, druhá má zabudovaný počítač bez připojení k internetu a v té třetí bude v klidu spát. To vše připomíná spíše hotelový pokoj a atentátník nedávno dokonce dostal profesionální společníky - bachaře, aby měl s kým hrát šachy nebo florbal.

Norské krásky bez hidžábu...

Nač si Norové hrají? Chtějí snad dokázat, že platí biblické úsloví “ty po mně kamenem, já po tobě chlebem“. Chtějí dokázat, že patří k jedné z nejvyspělejších společností světa? Že smyslem jejich sociálního státu je zajistit humánní podmínky všem. A vězení je součástí sociálního systému. Kdyby prý s Breivikem nezacházeli podle těchto zásad, přestali by být Norskem… Už je jasné, že vznikl fenomén, který zplodila naše doba pokrytců a vrahů v bílých rukavičkách. Zapomene-li Evropa i Amerika na to, že když se víra z duší přestěhuje na státní znak, resp. na prapory, má to skoro vždy smutné následky.

Přes tuto svoji humánnost se letos zřekli Dalajlámy za obchod s lososy. Zabouchli mu dveře před nosem a zkrátka ho vyměnili za rybolov. Přestože skoro 70 procent severských kriminálníků se rekrutuje z řad “nezápadních imigrantů”, resp. „nových seveřanů“, jak se dnes kultivované říká v Norsku muslimům… Nedávno jsem bydlel v norské rodině v obci nedaleko hlavního města. Obdivoval jsem své hostitele, připadali mi jako z jiného světa, že adoptovali dva indonéské sirotky. Udivilo mě, jak se životu těchto dvou bezprizorných děvčátek striktně podřídili; a aby zachovali jejich muslimskou identitu, začali s nimi praktikovat islám. Bylo to dojemné, ale na druhé straně znepokojující a varující, že ani s altruismem se to nemá přehánět

Třeba dojde ke vzájemnému porozumění, větší toleranci a tím pádem i k uctění památky zavražděných osob. Snad jejich oběť nebyla marná, má-li přispět ke vzájemnému porozumění mezi muslimy a norskými starousedlíky, potažmo ke změně názorů na islamistické teroristy. Nechval však dne před večerem… Norové, a s nimi ostatní křesťané a bezvěrci, se budou snažit o dialog, aby jejich strach nebyl dvojnásobný. Nejen podle Pavlovova reflexu se zafixovaným pocitem, že zlo hrozí po zkušenostech pouze od muslimů, ale též od našinců, kteří, aby zabíjeli, nemusí mít na sobě galábii a na hlavě hidžáb. O to víc jsou jako „neoznačkovaní“ nebezpečnější.

"Nová seveřanka" ... Snímek Břetislav Olšer

První vyšel vstříc severské muslimské komunitě norský korunní princ Haakon Magnus s ministrem zahraničních věcí, kteří navštívili mešitu World Islamic Mission v městské části Gronland, kde žijí převážně přistěhovalci. Společně si zde připomněli tragickou události a uctili památku obětí z ostrova. Útoky, na rozdíl od toho, co očekával a co si přál ve své psychopatické představě Breivik, měly jednoznačně solidární dopad na celou norskou společnost. A nejen na ni. Nikdo se neptal, kdo je křesťan a kdo muslim. Všichni bez patetických vět prostě trpěli společně. Norským muslimů se prvotní obvinění skutečně dotklo. Namísto nenávisti a odstupu od většinové společnosti ale muslimská komunita začala zcela upřímně cítit s pozůstalými, což se nikdy předtím nestalo. Lidé k sobě byli mnohem více přátelští, i při myšlenkách na děsivou tragédii. Skončilo, doufejme, že napořád, dělení na my a oni? Všichni byli prostě “my”. Všichni cítili stejnou bolest…

Možná už nebude platit zpráva norské policie za rok 2007, jež ukazuje značný nárůst znásilnění Somálci, obecně tzv. skupinovým znásilněním. Možná… V parku Sofienberg v Oslu bylo nedávno napadeno a obtěžováno gangem somálských mužů asi deset norských žen. Minulý rok bylo v norské metropoli oznámeno rekordních 161 znásilnění a 35 pokusů o znásilnění. Více než dvě třetiny znásilňovačů netvořili etničtí Norové. Podle statistik se ve Skandinávii výrazně zvýšila kriminalita. Zatímco v USA je spácháno kolem čtyř tisíc trestných činů na sto tisíc obyvatel, v Norsku, Švédsku, Finsku a Dánsku je to více než dvakrát tolik. Navíc bylo norským ženám doporučeno, aby nosily hidžáby a neprovokovaly bez nich muslimy.

Islám údajně nejvíc děsí švédské i norské ženy, jichž je ročně znásilněno imigranty několik stovek, mezi nimi jsou stále častěji i dívky mladší patnácti let. Úřady proto říkají, že když je Norsko multikulturní zemí, musí se tomu obyvatelé přizpůsobit a rodilé Švédky a Norky proto budou asi muset nosit hidžáb, aby své snědé spoluobčany neprovokovaly. Každý muslim může totiž podle špatně interpretovaného islámského práva šaríja beztrestně znásilnit hříšnou ženu, která chodí na veřejnosti bez arabského šátku. Ani tentokrát jsem o žádných protestních demonstracích nic neslyšel… Ovšem, zřejmě tento optimismus už opět skončil a Norsko znovu zaplavila vlna podezíravosti a obav z muslimů.

Inu, budou Norové stále "stoickým národem"...? Nebudou křičet a propukat v pláč, i když se záměr Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) naplní v těch nejhrůznějších představách...? Jak být zadobře s Čínou…

Barroso chce 80 milionů muslimů…

USA žije…

Jak Dick Cheney s Halliburtonem vydrancovali Irák…

„Jsme stoický národ…“

Zastřelili ho obchodníci se zbraněmi …?

Kdy to multikulturalistům dojde…?

Další komentáře, glosy, reporáže a ukázky z knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku