Lanařící EU si koupila Ukrajinu, aneb Unfair hospodářský obchod...?

Tak už konečně podepsal čokoládový král a prezident Ukrajiny Petro Porošenko ekonomickou asociační smlouvu s EU. Všichni jásají a myslí si, že ukrajinský dluh minimálně ve výši 40 miliard USD je tím pádem minulostí. Pochopil jsem, že mým textům přikládají důležitost nejen "hoši z malinové čtvrti", ale též mí známí z Kyjeva. I ti postmajdanští...

Vzpomínky...Foto: B. Olšer (2)

Kyjev byl pro mě novinářskými žněmi; pro Moravskoslezský den jsem dělal rozhovory s náčelníkem kyjevské policie, ministrem životního prostředí či náměstkem ministra zahraničí. Jsou v archivu k nalezení. A ještě s šéfy Greenpeace a komise MAE se sídlem ve Vídni. Dostal jsem též exkluzivní nabídku letět v helikoptéře nad sarkofágem reaktoru AE Černobyl. A včera se mi ozval Alexej z jedné z kyjevských univerzit, bývalý asistent dnes již emeritního profesora, s nímž jsem jako s jedním z disidentů na počátku 90. let strávil chvíle zajímavého povídání. Alexej mi sdělil, že profesor byl nadšený, že se jeho tehdejší slova o ruském útlaku naplnila a "boj za svobodu byl ukrajinským lidem vítězně završen". Na můj "skypový" údiv na PC reagoval ryzí ruštinou, kterou mě chtěl oslnit, stejně jako mými zveřejněnými fakty, ovšem značně vytrženými z kontextu.

„Napsal jste přece, že jeden stát EU dostane z Bruselu čtyři a půl miliardy eur, čímž získá skoro o tři miliardy eur víc, než do evropského rozpočtu zaplatil. To je přece dostačující optimistický závěr. Kdo by nepřistoupil na takové výhody Evropské unie...?“ A já naivka si myslel, jak mé texty pomohou rozumným Ukrajincům pochopit, že krok Porošenka byl zcela mimo mísu. Ze strany EU se dá tento vyděračský moment přirovnat k nefairovému nákupu špičkového fotbalisty. Hráči Dynama Kyjev Michajličenko či Blochin by o tom mohli dlouze vyprávět. A to při obchodu s nimi nešlo ještě o snahu NATO dosáhnout na hranice s Ruskem, když už si všichni mysleli, že studená válka je dávno ta tam. Nebyla. Ke všemu zmíněná fakta jsem do posledního písmenka a čísla převzal ze zprávy MF, odbor 55 - Národní fond, publikováno 03/2013... Tedy, že celkové výdaje byly před dvěma roky pro 27 států EU stanoveny na 150,898 mld. EUR v závazcích a 132,837 mld. EUR v platbách. A v průběhu roku 2012 obdržela České republika z rozpočtu EU celkem 113,7 mld. Kč (tj. cca 4,52 mld. €), čímž tak získala o 73,8 mld. Kč více (tj. o 2,94 mld. €), než do evropského rozpočtu zaplatila. Nejde o kterýkoli stát, ale v tomto případě konkrétně o Česko... Ujasňování množství eur? Marnost nad marnost...

Pokrytectví Evropské unie - Včera...

Alexej byl totiž natolik plný Porošenkova Pyrrhova vítězství, že vytahoval jeden argument za druhým, eury počínaje, břidlicovým plynem konče. Opomněl ale ty nejdůležitější; má se Ukrajina chlubit tím, že její největší bohatství, tedy obilné lány, už z velké části koupila Čína, aby měla čím uživit svých miliardu a čtyři sta milionů obyvatel. Nedávno čínská společnost Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC) podepsala dohodu s ukrajinskou zemědělskou firmou KSG Agro, že poskytne Číně přes sto tisíc hektarů zemědělské půdy. Tím to však pouze začíná. Rozloha poskytnuté půdy se má postupně zvyšovat až na tři milióny hektarů za několik milionů dolarů.

Je vskutku jedinečná “břidlicově-plynová” dohoda, která byla navíc podepsána v lednu 2013 v Davosu na dobu padesát let ještě pučem nesesazeným ukrajinským prezidentem Janukovyčem? Tato dohoda s Chevronem umožní Ukrajině, aby se stala do roku 2020 energeticky nezávislou. Janukovyčova Ukrajina udělala to, z čehož byl v roce 2013 státní převrat a Janukovyč musel uprchnout, aby nebyl dle slov Klička popraven jako Kaddáfí či Ceaucesku. Nešlo tedy o ekonomiku země, ale o vyděračský tlak EU a NATO.  Přesto se dnes bude Porošenko chlubit touto smlouvou s anglo-nizozemskou společností Shell v objemu deseti miliard ohledně těžby plynu z břidlice v lokalitě Juzivska na východě země.

...a dnes...

Podle odhadu Úřadu pro energetické informace (EIA), jak mi zdůraznil i Alexej, má Ukrajina třetí největší zásoby břidlicového plynu v Evropě, a to v objemu asi 1,2 biliónu metrů krychlových. Janukovyč též naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu. Projevil též zájem o Azerbajdžánský zemní plyn. Ukrajina tím učinila první krok ke snížení své závislosti na dovozu plynu z Ruska. Nyní Porošenko podepsal asociační smlouvu s EU, aniž by z ní vyškrtl zmíněné dohody s firmami Shell a Chevron. Aniž by připsal Janukovyčovi jeho podíl na své slávě...

A nyní klasika; za opět vším shledej multimilionáře jménem George Soros. Politický filantrop a maďarský Žid, jenž už hrál klíčovou roli v asijských krizích 90. let a „barevných“ revolucích v bývalých sovětských republikách. Bohatýrské setkání se Sorosem, na němž přišla řeč i na smlouvy s Shellem a Chervonem, se odehrálo ihned potom, kdy v červnu 2014 Porošenko s Archibaldem podepsali „Dohodu o vojenské spolupráci mezi USA a Ukrajinou“. Dvě „diplomatické zprávy“ z platformy Wikileaks dokazují, že nově zvolený prezident Ukrajiny Petro Porošenko byl agentem USA.

Zeptal jsem se Alexeje; co Majdan? Prý vyprovokované násilí, které začalo už v roce 2004 "oranžovou revolucí". Hrdinové si tam postavili stany, které jsou tam podnes. Využilo toho také mnoho "hrdinných" bezdomovců; strava a oblečení zadarmo. Přes deset roků. Zabíjení? U nás se údajně přece říká: "Vražda na tyranu není zločinem". A Janukovyč byl zločincem, slyšel jsem. Že Porošenko byl v jeho vládě ministrem? A nejen v jeho? Porošenko se přece těší pověsti muže kompromisu, spíš však převlékače kabátů, říkejme “politického turisty”. Podle Alexeje je to pravý pragmatik, co vše činí jen pro dobro Ukrajiny. Ne sluha několika pánů, ale realista s kapitalistickou nesmlouvavou vizí. Miliardář, jehož peníze podpořily Majdan i současnou zemi před krachem. Poslancem Nejvyšší rady se stal poprvé v roce 1998, a to za sociální demokraty.

Michajličenko s Mikloškem: Dynamo - Baník... Snímek Břetislav Olšer

Nějakou dobu patřil ke straně, která podporovala exprezidenta Leonida Kučmu. O dva roky později založil svou vlastní Stranu ukrajinské solidarity, kterou ale zanechal svému osudu a stanul u zrodu Strany regionů, tedy strany, kterou ještě v únoru reprezentoval nyní svržený prezident Viktor Janukovyč. Byl jeho ministrem hospodářství. V roce 2002 už ale od „regionálů“ přešel do strany Naše Ukrajina pozdějšího „oranžového“ prezidenta Viktora Juščenka. Jakmile ten stanul v čele státu, Porošenko přijal post šéfa Rady národní bezpečnosti a obrany a následně sloužil ve vládě Julije Tymošenkové jako ministr zahraničí.

Dnes chce pro Ukrajince to nejzákladnější; práci, výplaty a důchody. Když bude vyřešeno tohle, přijdou postupně po těžkém úsilí i ostatní výhody, jež Ukrajinu údajně vrátí zpět k blahobytu, nejen obrazně si osladí svůj život; své podnikání odstartoval na prodeji čokoládových bobů, v 90. letech minulého století skoupil řadu podniků na výrobu sladkostí. Jeho společnost Rošen je největším výrobcem "radioaktivních" cukrovinek na Ukrajině. Kromě toho vlastní i automobilky, loděnici či televizní stanici.

Demonstrace Greenpeace v Kyjevě.... Snímek Břetislav Olšer

Poznal jsem začátky nové Ukrajiny, nové kamarády ve Lvově, Charkově, Sokolově, Doněcku a Oděse či Sevastopolu. Číňané mají v nájmu ukrajinskou obilnici Evropy, tisíce metrů čtverečních pole pro pěstování pšenice, americko-anglicko-nizozemský dravec zase získal území pro těžbu problémového břidlicového plynu, což totálně zbaví Ukrajince půdy, dalšího jejich hodnotného majetku. Před deseti lety měla Ukrajina 51,7 milionu obyvatel, jichž však o sedm milionů ubylo. Důvodem byla především masová emigrace na Západ za výdělky. Z milionů Ukrajinců, kteří pracují v zahraničí, jich je podle odhadu 60 procent v zemích Evropské unie. Další pak v Severní Americe a tři miliony v Rusku…

Když ptáčka lapají, zatraceně pěkně mu zpívají; odpověď na protiargumenty disidenta Alexeje zatím nedorazila. Asi se jí nedočkám, protože mám zlověstný pocit, že Alexej je posedlý pyramidovou hrou EU a amerického kšeftaře z Wall Street Madoffa stejně, jako kdysi Albánie, než v jejímž důsledku tato balkánská země zbankrotovala. Kéž by to nepotkalo moji milovanou Ukrajinu...

Inu, na závěr ještě pár vět, které nemusely být vyřčeny tím, kdo je pod nimi podepsán, každopádně byla na svoji dobu na výsost prorocká: "Mohutnost Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejenom oddělit, ale především postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části a pak se jenom dívat, jak bude bratr vraždit bratra. Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a s jejich pomocí změnit uvažování jedné části velikého národa až do toho stadia, kdy bude nenávidět vše ruské. Vše ostatní je jenom otázka času"... (Otto von Bismarck, německý kancléř v letech 1862-1890). Rusové včera vydali zatykač…

Loupí Shell a Chevron Ukrajině...?

Propaganda Kremlu…?

Berlusconi, Babiš, Kiska, Porošenko…?

Další komentáře, glosy, reportáže a ukázky z knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku.