Skoro půl života prožil Andre Davis za mřížemi, přitom věděl, že je nevinný. Že nikdy ani mouše neublížil. Představa nejděsivější. Dvaatřicet roků marně tvrdil, že nic nespáchal, ale nikdo ho neposlouchal, nikdo mu nevěřil. Lze to vydržet? Dvaatřicet Štědrých večerů, narozenin, jmenin, Dnů díkuvzdání a to všechno jen v odporné cele. Železné mříže, železná psychika. DNA by se dala nazvat andělem strážným černochů...
Poslední odsouzenec k trestu smrti Zderněk Vocásek v cele na doživotí v Mírově...
Minulý týden propustil soud ve státu Illinois šťastného černocha Davise na svobodu po předlouhých 32 letech žalářování. Uznal, že byl neprávem odsouzen za znásilnění a vraždu dítěte. Bylo mu osmnáct, když se za ním poprvé zabouchly dveře vězení. Na volnost musel čekat až do svých padesáti let, aniž by na některém důkazu z místa činu bylo jeho DNA. Musel být ve vězení, přestože se k činu nikdy nepřiznal. Porota nabobů a rasistů ho ale shledala vinným. Její rozhodování "podpořil" fakt, že se většinou jednalo o černochy, jejichž prokázaná kriminalita je v USA více než 52procentní, přestože jich zde žije necelých 13 procent.
Ročně bylo v USA z více než 12 447 pachatelů vražd téměž sedm tisíc černochů, kteří zavraždí bělochy 20krát častěji než naopak. Černí muži za rok znásilnili a sexuálně obtěžovali na 37 460 bělošek. Obráceně se jednalo o zhruba 10 černošek... Peripétie s českými cikány jsou ve světle těchto zvrhlostí procházkou růžovým sadem. Je třeba říct, že po nástupu Obamy do Bílého domu se tyto statistiky značně snížily. Přesto nebo spíš proto by se dalo hovořit o závažném porušování lidských práv, kdy si všemocní porotci, jimž se nemůžeme divit, vykládají humanitu rčením: Oko za oko, zub za zub, aniž by si vypíchnuté oko či vyražený zub mohli sami prohlédnout... Taková je svévole chlouby anglosaské justice, co si vymohla právo považovat se za tu relativně nejskvělejší spravedlnost. Prostě - vyšetřování skončilo, zapomeňte na tři desítky roků týrání, znásilňování a stres ve věznicích USA.
Hůř ještě dopadl Američan James Bain, jenž pro svoji pleť strávil nepředstavitelných posledních 35 let svého života v krušném vězení. Soud ho poslal v roce 1974 za znásilnění devítiletého chlapce na doživotí za mříže. Přestože anglosaské právo se řídí základní tezí; ve státech této právní kultury nemůže být žádný člověk odsouzen na základě tvrzení, tušení či pravděpodobnosti, a již vůbec ne pod hlavičkou onoho morálního “common sense - selského rozumu”, nýbrž pouze na podkladě jasných důkazů. Přesto se ve věznici na Floridě až začátkem prosince 2009 díky testům DNA zjistilo, že James Bain byl uvězněn neprávem. Před časem, po děsivých 35 letech, opustil věznici a loňské Vánoce tak mohl už 54letý muž strávit doma se svou nemocnou matkou.
Za vším nehledej ženu, ale kyselinu deoxyribonukleovou… Představa naprosté bezmocnosti a čirého zoufalství mrazí. Rok, dva, deset roků, pak ještě jednou deset a dalších deset... Lze si vůbec takovou nespravedlnost představit...? Co je proti tomu vazební věznice v Litoměřicích a teplé vodě jednou týdně...? Tak silná psychika, která "vězně" nevyprovokovala k sebevraždě, je neskutečná. Ale co si budeme namlouvat; soudnictví Spojených států patří i přes tyto hrůzy k nejlepším na světě. Řečeno tenisovou hantýrkou; jde o nevynucené chyby lidského faktoru. Avšak co se děje ve vězeňství v zemích Afriky, Asie či Jižní Ameriky bude jen pro velmi silné povahy. A to nemluvím o dvou miliardách muslimů a jejich islámském právu šária, včetně kamenování. Bohužel, k vězeňským statistikám z těchto zemí, jaké poskytují USA, se asi dlouho svět nedostane...
Kolik asi budou muset Spojené státy zaplatit Bainovi za 35 roků v cele, když soud v New Yorku udělil jinému nespravedlivě odsouzenému 49letému Alanu Newtonovi odškodné ve výši 18,5 miliónu dolarů (přes 323 miliónů korun) za 22 let, které musel zcela bezdůvodně strávit za mřížemi. Newtona původně odsouzeného na 40 let za napadení a znásilnění prodavačky, pustili před čtyřmi lety, když jeho nevinu prokázaly opět nové testy DNA. Spolek Šalomoun v čele Johnem Bokem, co se stará o kauzy těch, kteří se jeví nevinnými, by se náramně vydováděl.
Ze Štrasburku z Rady Evropy jsem si přivezl Návrh vězeňských pravidel. Útlá brožurka prošla ostravskou vazební věznicí i nápravným zařízením Heřmanice. Zmizela mi až po zapůjčení na Mírov. Stejné povídání o trestu smrti a anglosaském právu jsem načerpal v tiskovém středisku OSN v New Yorku. Na české misi při OSN jsem dostal radu; New York je nejbezpečnější město v USA, jen nesmíte usnout v metru na konečné v Bronxu, kde vás můžou jen z plezíru hispánští výrostci polít benzínem a zapálit.
V USA se zatím prokázalo hlavně s přispěním testům DNA, že ve vězení sedělo 248 nevinných lidí. Sedmnáct z nich dostalo za zločiny, které nespáchali, dokonce trest smrti. Jen loni uniklo injekci se smrtícím roztokem devět nevinných mužů. Kolik jich stačřila justice už popravit? Skoro tři stovky naprosto nevinných osob bylo nemilosrdně odsouzeno na doživotí, dokonce k hrdelnímu trestu. Většinou pouze na základě křivých svědectví nevěrohodných svědků a nepřímých důkazů. Je možné věřit v tak omylný anglosaský soudní systém? Jak si může být zejména barevný občan Spojených států jistý, že také na něj neukáže tato nelidská "neomylná ruka spravedlnosti"...?
Kalifornie utratí ročně v souvislosti s tresty smrti 137 milionů dolarů. Doživotní tresty by ji přišly jen na 11,5 milionů USD. Nejvíce stojí mnohdy i desetiletí trvající odvolací procesy. V současné době čeká na vykonání trestu smrti 3 279 lidí v celých USA. Jen v Kalifornii je to 690 a na Floridě 403 vězňů. Kolik je mezi nimi potencionálních nevinných. Každý americký stát v rámci Spojených států má vlastní právní systém. Dva odsouzení k smrti v Kentucky podali v roce 2004 stížnost proti popravě smrtící injekci s tím, že metoda odporuje ústavě, která zakazuje krutý a nezvyklý trest. Sedm členů nejvyššího soudu bylo pro zamítnutí stížnosti a jen dva proti. Odsouzení přitom nežádali milost, ale změnu metody popravy. Navrhovali podávání barbiturátů, které by odsouzeného uspali a v dostatečné dávce usmrtili.Odpůrci í mnozí lékaři tvrdí, že při nedostatečné dávce sedativa člověk trpí, neboť se dusí. V posledních letech na Floridě a v Kalifornii tato metoda několikrát selhala a odsouzení umírali až 30 minut. Možná to je součást trestu za jejich zhůvěřilou brutalitu. Drsnou otázkou však je, kolik utrpení musely prožít jejich oběti, než je odsouzenci na smrt brutálně zabili...
Zatím třetím nejdéle vězněným mužem byl James Lee Woodard. Dlouhých 27 let musel strávit ve vězení za vraždu, kterou nespáchal. Jeho nevinnu prokázal znovu až test DNA a Woodard se dostal na svobodu. Odsouzen byl za vraždu své přítelkyně v roce 1981. Nyní je mu 55 let a ze všech nespravedlivě odsouzených a následně zbavených svých obvinění strávil ve vězení třetí nejdelší dobu. V roce 2004 se Ryan Matthews stal sto patnáctým vězněm v USA od roku 1973, který byl propuštěn z cely smrti proto, že byl shledán nevinným. K trestu smrti byl odsouzen ve státě Louisiana v roce 1999 za vraždu, kterou měl spáchat ve věku sedmnácti let. Rozsudek byl zrušen v dubnu 2007, když odvolací soud shledal, že obžaloba zatajovala důkazy, pachatelem byl přece černoch, a také na základě testů DNA, které ukázaly, že vrahem byla jiná osoba. Ve vězění naštěstí pobýval "pouze" osm roků...
V roce 2001 se konečně blýsklo na časy - Florida po čtvrté žádosti povolila otevřít staré případy a provádět testy DNA. Co říká encyklopedie na zázračné DNA? Člověk i bakterie a další živočišné struktury obsahují v každé své buňce kopii instrukcí, které tento organismus konstruují. Jde o manuál zapsaný chemickým kódem DNA - kyselinou deoxyribonukleovou. Vědci oznámili, že jsou schopni přečíst přibližně devadesát procent lidské DNA. Zastánci trestu smrti argumentují, že doživotí je mnohem ekonomicky náročnější. Možná v Číně, ale rozhodně ne v USA, kde se průměrná doba čekaní na výkonání hrdelního rozsudku pohybuje kolem 15 roků.
Když si tento zoufalý čas vynásobíme náklady na speciální cely smrti a ostrahu odsouzenců, na spoustu soudců a právníků, kteří musejí v nekonečném kolotoči soudních odvolání a revizí fungovat za neskromné honoráře, stravu a energie, vyjde nám, že trest smrti je v konečné fázi násobně dražší, než doživotí. A to nemluvím o psychickém stavu vězňů v celách smrti. Pozůstalí jejich obětí se budou do konce života užírat žalem, zatímco vrahům dovolíme ten komfort, že jim vezmeme život, aby se nemuseli dlouhé roky týrat bezvýchodností své situace. Jen korunovaný blb si může po přečtení těchto řádků myslet, že jsem proti trestu smrti i proti dlouhodobým trestům...
Inu, zbývá dilema; kdo řekne, zda je 18,5 miliónu USD (na 323 miliónů Kč) odpovídající suma za 22 let krutého věznění, za odepření svobody, která je hlavní chloubou USA...?
Snímky Břetislav Olšer
Kolik by stát mohlo stát odškodnění pro Kajínka za 16 let věznění?
“Padouch” nebo hrdina, všichni jsme jedna rodina…
ČSR vykonalo od roku 1918 celkem 1217 rozsudků smrti…
Čína: Trest smrti za 68 zločinů, též za zabití pandy a daňové úniky
Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044
