Břetislav Olšer

Kožená tanga a primitivní nadávky; vizitka českého reprezentanta…?

24. 06. 2012 7:15:54
Kdo by nemiloval fotbal? Emoce, skandování a různá pojetí juchání nad vítězstvími. Naši “miláčci” oslavovali loni své haluzové barážové vítězství 1:0 nad Černou horou a postup na ME tím, že už na letišti v Podgorici se jako „správní Češi“ drželi kolem ramen a vyřvávali oslavný popěvek, při kterém vulgárně uráželi bývalého reprezentanta Radka Druláka. (203 góly ve 404 utkáních).

Přitom tento stříbrný medailista z evropského šampionátu v Anglii se nikdy neskrýval s tím, že patří k největším kritikům současné české fotbalové reprezentace. A tak naši chrabří hoši v kopačkách slavili. Halekali: “Kdo neskáče, není Čech”, ale také vulgární “Radek Drulák nemá č.ráka”. A Drulák jen pokrčil rameny a řekl, že je mu to upřímně celkem fuk. To, že ho prý kritizuje nějakej Baroš, to ho nebere, protože dementům neodpovídá. Říká fotbalista roku 1995 a nejlepší kanonýr extraligy...

Vyznamenal se zvláště jeden z nich; nějaký Baroš. Exhiboval po návratu z Černé hory na pražském letišti jen v kožených tangách. Asi toho dost prožil se svými tureckými hošánky ve sprchách. Co dodat k těm, kdož vulgaritami reprezentují svoji vlast, i když, co o ni vlastně vědí...? Vlast je pro ně všude tam, kde právě berou žold. Je to šok, co všechno si může beztrestně dovolit sebranka se státním symbolem na hrudi. Ale za pár melounů týdně, kdo by nefixloval...? Taková reprezentace, co se na veřejnosti chová jako svoloč, má být příkladem a vzorem pro naši mladou generaci? Dovolili by si toto fotbalisté kolem Josefa Masopusta či Františka Veselého, kteří hrávali jen pro čest a ne pro tři sta milionů...? Třeba ve finále MS proti Brazílii.

Místo toho, aby se pokorně modlili k bohu fotbalu, že se málem nedostali v utkání na soupeřovu polovinu, a kdyby při nich nestáli všichni svatí, dostali by nakládačku nejmíň čtyři nula. Dnešní fotbal ale není o spravedlnosti, čestnosti a férovosti. Zkrátka nemá logiku... Hráči Montenegra měli prostě dát góly a nebylo by o čem diskutovat.

Nesnáším náměstí ucpaná zpocenými fanatiky, skandujícími: Češi, Češi a nesoucími na ramenou někoho jen proto, že se trefil za pár milionů do fotbalové branky. Kdy naposled uspořádal dav českých rowdies s pěnou u úst ovace chirurgům, kteří transplantovali pacientovi srdce, ledvinu či játra za roční plat, rovnající se týdenní mzdě oštulpnovaného hrdiny v kopačkách?

Vážím si spisovatele Jaroslava Haška. Jednou svojí postavou mě obzvláště nadchl. Byl jí obecní imbecil, na něhož volali: Pepku, vyskoč! A Pepek vyskočil a zamečel. Když jsem pak slyšel pivní dav skandovat: „Kdo neskáče, není Čech! Hop, hop. hop..,” pochopil jsem české geny i Haška a byl rád, že jsem z Valašska. Jen bych heslo mírně pozměnil: „Kdo nepodvádí jako Rezek, není Čech... Hop. hop, hop...“

Zatímco Drulák přivezl z Anglie stříbro, partička kolem Bílka dostala v Polsku ostudný výprask od Rusů a pak se „radovala“ z postupu do čtvrtfinále, kde profuněla druhý poločas s Portugalskem na své půlce, dvě tyče a gól. Přitom už se chystali, jak „Drulákovsky“ to osladí nejlepšímu českému baviči Karlu Šípovi za to, že je zaslouženě zkritizoval po ostudě s Ruskem. A hráč herecké fotbalové Amfory se minimálně krapet vyzná. Asi by se drželi kolem ramen a křičeli by, jaký je ten Šíp ale čur.k a cyp... Mrazí mě při představě, že by své "skandující kolečko" předvedli britské královně Alžbětě při předávání medailí...

Naštěstí mohli být rádi, že nedostali od Ronalda další nakládačku. Chválit někoho za toto italské catenaccio počesku - “dveře-šroub”, je nonsens. A šmitec. Vlastně Šmicer, co se stydí za to, že seděl s Drulákem v jedné šatně. Je manažerem zkorumpovaného mužstva, které nemá ani tušení, co je to fair play. Nepoctivost a nečestnost ovládla český fotbal. Ví to každý nejmíň od dob, kdy naši hráli kvalifikaci na Faerských ostrovech, jehož hráči šli ráno na šichtu a po ní šupito reprezentovat svoji vlast. A náš hráč opět zasimulovat, zůstal ležet na trávníku, takže protihráči frajersky zakopli míč do zámezí, jak to běžně dělá každé slušně vychované mužstvo.

A když poté Faerští očekávali, že jim Češi zase džentlmensky vrátí míč, jak se to patří ve slušném fotbale, naši jim nic nevrátili, naopak využili toho, že protihráči nehráli a dali jim branku... O pár let později Rezek ve Skotsku nafilmovat v 90. minutě “bezdotykový faul,” a byla z toho penalta, což “zvládne” jen absolutně bezcharakterní jedinec. Ovšem, kdoví, jak zněl příkaz z lavičky při střídání Petržely právě Rezkem, a co by se dělo, pokud by se v trestňáku “nic nedělo”...? Možná uslyšel před nastoupenou jednotkou: “Národ je na tebe hrdý. Nic než národ...” A kdyby rozhodčího i suspendovali, byl by stejně za vodou.

Skotsko-Česko 2:2. Ovšem poslední slovo měl Kadlec, který v samotném závěru proměnil vyrovnávací penaltu. O tu se postaral právě Rezek, který ochotně spadl v souboji s Wilsonem, aniž by se ho domácí hráč dotkl. Když pak úplně stejně spadl v české šestnáctce domácí Berra, který unikal Hubníkovi, dostal skotský fotbalista žlutou kartu za simulování.

"Běžte do prdele. Regulérně - běžte do prdele!" ulevoval si po návratu mužstva z Polska zřejmě notně opilý Baroš směrem k jednomu z novinářů, zatímco jej tiskový mluvčí reprezentace Jaroslav Kolář raději postrkoval do útrob autobusu. To ovšem Barošovi nestačilo. "Jednou. až skončím s kariérou, vás normálně zabiju. Poprvé budu sedět za vraždu - kvůli vám," křičel ještě ze dveří.

Oficiální místa fotbalové reprezentace se k incidentu nehodlala vyjadřovat. "Nebudeme celou událost komentovat," řekl Sport.cz a deníku Právo tiskový mluvčí národního týmu Jaroslav Kolář, který byl všemu bezprostředně přítomen. V kvalifikaci na Euro 2012 vstřelil Milan Baroš, útočník Galatasaray Istanbul, jednu branku, a to do sítě Lichtenštejnska. Pak se trefil i v přípravě s Izraelem, z pokutového kopu. Na Euru neskóroval. Tak končí hráč, který má 93 zápasů a 41 gólů v reprezentaci. Toho prý si máme všímat a ne nějakých podružných nadávek. Ano, 41 gól, ale za kolik miliard...?

Po fotbalovém zápase se Skotskem stačilo, kdyby byli naši bafuňáři na fotbalovém svazu co k čemu a pustili si televizní záznam, jak je to běžné v civilizovaných zemích, a dodatečně by Rezka potrestali za přihrávání faulu. Nejmíň stop na dva zápasy. Ušetřím též námahu nickům. Ano, závidím čutálistům jejich miliony. Kdybych je měl, nenosil bych plnovous, ale svým letadlem bych jednou týdně zamířil z Ostravy do Londýna k holiči. A také se přiznávám bez mučení, že fotbalu vůbec nerozumím, navzdory tomu, že jsem desítky let strávil na fotbalových trávnících Evropy jako fotoreportér... Holt, kdos bez chyby, hoď mičudou... Bílek, žloutek, záprdek.. říkáme u nás na Valašsku.

Svět pouličních křiklounů je pro mě zkrátka jen virtuální realita filmového tajfunu z obřího větráku a orgasmus jen vzdechy z dechových cvičení. To skutečné a jedinečné vytvářejí neznámí stvořitelé, bez nichž by se všude producírovali jen paňácové v dresech kupčíků a pouťoví kejklíři se světskou slávou, polní trávou. Nesnáším světla ramp nandrolonových svalovců a vykrádačů cizích myšlenek, žijících na dluh a vrub ostatních.

Bůh asi příliš plýtval, když stvořil tolik zbytečných lidí. Nejnovější znění Archimedova zákona: Trenér či hráči, ponoření do průseru, jsou nadlehčováni silou, rovnající se váze průserů, v niž jsou i ostatní bafuňáři namočeni...

Mrzí mě též, že nejsem kapříkovitý funkcionář, abych měl opět hlavu v písku, jako po nadávkách Baroše. Vlastně, je to dobře, že podvodem postoupili na ME. Alespoň ukázali, co jsou za partičku. Jediné, co čeští fotbaloví bafuňáři umí, je: No comment...

Inu, tož, jen se z těch tři sta milionů neposerte, ale napřed, než přijde hnačka, nezapomeňte na člena vaší mafie, rozhodčího ze Skotska. Máte přece rozdělit spravedlivě tři sta melounů... A pak ještě Chvalovský, Košťál, Horník, Starka, Mach, Pelta... Prostě, vy kluci, co spolu mluvíte... Utkání morálky mezi Rezkem a Navarou; kontumačně pro Navaru...

Šel by Čech, kdyby potřeboval srdce, za Abramovičem nebo Barnardem?

Za cca 300 milionů ročně bych odpověděl na každou otázku...

Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044

Autor: Břetislav Olšer | karma: 38.31 | přečteno: 3101 ×
Poslední články autora